5 C 56/2025-13 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 7. 11. 2024 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 2 000 Kč s příslušenstvím z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce , právnická osoba, . a žalovaným byla uzavřena smlouva o poskytnutí zápůjčky č. , hodnota, , na základě které zaslal právní předchůdce žalobce žalovanému dne 2. 1. 2020 na jeho účet částku 2 000 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 10. 3. 2020 byla předmětná pohledávka vůči žalovanému postoupena žalobci a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Listiny prokazující poskytnutí zápůjčky nemá žalobce k dispozici a požaduje proto vrácení jistiny zápůjčky z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaný dosud spornou částku žalobci ani částečně nezaplatil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení.2. Účastníci souhlasili s projednáním věci v jejich nepřítomnosti a soud proto dle § 115 a/ o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.3. Soud provedl dokazování výpisem z účtu právního předchůdce žalobce ze dne 2. 1. 2020, smlouvou o postoupení pohledávek mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem ze dne 10. 3. 2020 a výzvou žalobce zaslanou žalovanému z 26. 9. 2024 včetně podacího archu. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla v řízení žalovaným zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce , právnická osoba, ., a žalovaným byla uzavřena smlouva o poskytnutí zápůjčky č. , hodnota, , na základě které zaslal právní předchůdce žalobce žalovanému dne 2. 1. 2020 na jeho účet částku 2 000 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 10. 3. 2020 byla předmětná pohledávka vůči žalovanému postoupena žalobci a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Listiny prokazující poskytnutí zápůjčky nemá žalobce k dispozici a požaduje proto vrácení jistiny zápůjčky z titulu vydání bezdůvodného obohacení.4. Podle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.5. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobce odeslal na účet žalovaného dne 2. 1. 2020 částku 2 000 Kč. Žalobce sice sám přiznává, že není schopen doložit předmětnou smlouvu či jiný právní titul této platby, nicméně je zřejmé, že jeho právní předchůdce tuto částku jako jistinu zápůjčky žalovanému odeslal a tato pohledávka byla žalobci jeho právním předchůdcem řádně postoupena. V rozsahu tvrzeném žalobcem tak vzniklo žalovanému na jeho úkor bezdůvodné obohacení. V případě vydání bezdůvodného obohacení se jedná o dluh splatný na výzvu dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku. Žalobce žalovaného vyzval k jeho vydání nejpozději do sedmi dnů ode dne odeslání předžalobní výzvy, přičemž tuto výzvu odeslal 26. 9. 2024. Dnem následujícím po uplynutí této lhůty, tedy dnem 4. 10. 2024, se tak žalovaný vůči žalobci ocitl v prodlení se splněním peněžitého dluhu a žalobci tak vzniklo dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění. Co do výše žalobou uplatněný nárok na zaplacení úroků z prodlení odpovídá platné právní úpravě v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení a repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí a soud proto žalobě vyhověl i v části týkající se příslušenství pohledávky. Soud uložil žalovanému povinnost spornou částku s přiznaným příslušenstvím pohledávky žalobci zaplatit v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách.6. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta ve výši 600 Kč za tři hlavní úkony po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy obsahující skutkový i právní rozbor věci žalovanému před zahájením řízení a podání žaloby) dle § 14 b/ odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném ke dni zahájení řízení, neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14 b/ odst. 5 téže vyhlášky a 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši 189 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně.