ECLI: ECLI:CZ:OSTR:2025:5.C.7.2025.1 Datum: 2025-02-13 Předmět: o zaplacení částky 5 000 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1968 z. č. 89/2012 Sb.", ["bezdůvodné obohacení""postoupení pohledávky""smlouva o úvěru"]
O co šlo: o zaplacení částky 5 000 Kč s příslušenstvím (["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 202 z. č. 9)
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 24. 10. 2024 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 5 000 Kč s příslušenstvím z titulu vydání bezdůvodného obohacení vyplývajícího ze závazku ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce , právnická osoba, a žalovaným byla dne 4. 11. 2022 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které převedl právní předchůdce žalobce na bankovní účet žalovaného částku 5 000 Kč. Žalovaný svoje povinnosti vyplývající z této smlouvy ani částečně nesplnil, nicméně žalobce tuto smlouvu nemá k dispozici a požaduje proto pouze vydání bezdůvodného obohacení ve výši jistiny úvěru a zákonných úroků z prodlení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3. 4. 2024 přešla předmětná pohledávka vůči žalovanému na žalobce a žalovaný byl o postoupení pohledávky písemně informován. Žalovaný dosud žalobci na splnění svých závazků vyplývajících z předmětné smlouvy o úvěru neposkytl žalobci ani jeho právnímu předchůdci žádné plnění a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení.2. Žalobce i žalovaný souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud proto dle § 115a o.s.ř. jednání ve věci nenařídil a rozhodl věc bez účasti účastníků na základě listinných důkazů obsažených ve spisu.3. Soud provedl dokazování výpisem z běžného účtu u ČSOB, a.s., dokladujícím vyplacení úvěru žalovanému dne 4. 11. 2022, smlouvou o postoupení pohledávek z 3. 4. 2024 včetně její přílohy obsahující seznam postupovaných pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky obsahujícím rovněž výzvu před zahájením řízení včetně podacího lístku. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost žalovaný v průběhu řízení nezpochybnil, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce , právnická osoba, a žalovaným byla dne 4. 11. 2022 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které převedl právní předchůdce žalobce na bankovní účet žalovaného částku 5 000 Kč. Žalovaný svoje povinnosti vyplývající z této smlouvy ani částečně nesplnil, nicméně žalobce tuto smlouvu nemá k dispozici a požaduje proto pouze vydání bezdůvodného obohacení ve výši jistiny úvěru a zákonných úroků z prodlení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3. 4. 2024 přešla předmětná pohledávka vůči žalovanému na žalobce a žalovaný byl o postoupení pohledávky písemně informován. Žalovaný dosud žalobci na splnění svých závazků vyplývajících z předmětné smlouvy o úvěru neposkytl žalobci ani jeho právnímu předchůdci žádné plnění a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení. Co do výše přitom odpovídá žalobou uplatněný nárok částce poukázané právním předchůdcem žalobce na účet žalovaného. Žalobce sice v žalobě konkrétně netvrdil, jak byla zkoumána schopnost žalovaného úvěr splatit, nicméně pokud žalobce požaduje pouze vrácení jistiny úvěru, není tato skutečnost podstatná, neboť i kdyby byla soudem zjištěna neplatnost předmětné smlouvy, byla by u žalovaného dána povinnost vrátit žalobci vyplacenou jistinu z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaný se rovněž nejprve vůči právnímu předchůdci žalobce a následně vůči žalobci ocitl ohledně jistiny dluhu ode dne následujícího po splatnosti úvěru v prodlení se splněním peněžitého závazku a žalobci dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve znění platném ke dni uzavření smlouvy o úvěru vzniklo právo na zaplacení zákonných úroků z prodlení, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě ve věci samé vyhověl včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci spornou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody k výjimečnému umožnění delší lhůty k plnění nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách.4. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta ve výši 600 Kč za tři hlavní úkony (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalovanému obsahující skutkový i právní rozbor věci před zahájením řízení a podání žaloby) po 200 Kč dle § 14b/ odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b/ odst. 5 téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 189 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně.