5 C 91/2025-15 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 21. 10. 2024 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 15 350 Kč s příslušenstvím z titulu úhrady zákonného příspěvku za období nepojištěné pojištěním odpovědnosti z provozu vozidla a nákladů žalobce na uplatnění tohoto příspěvku. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný byl v období od 15. 8. 2023 do 5. 2. 2024 provozovatelem nákladního automobilu Fiat Croma s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, registrační značky , SPZ, , číslo technického průkazu vozidla , IBAN, , přičemž v tomto období nebylo ohledně předmětného vozidla sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobce ze zákonem předepsaného procesu upraveného v ustanoveních § 15 odst. 1 až 3 zákona č. 168/1999 Sb. v platném znění. Žalobci tak vzniklo právo na zaplacení příspěvku za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Denní sazba příspěvku pro automobil s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg činila dle § 2 odst. 1 písm. o/ vyhl. č. 205/1999 Sb. v platném znění 86 Kč denně. Za shora uvedené období celkem 175 dnů tak žalobci vzniklo právo na zaplacení příspěvku ve výši 15 050 Kč, přičemž dále žalobci vzniklo na základě ustanovení § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. v platném znění právo na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, který činí dle § 2 a/ vyhl. č. 205/1999 Sb. v platném znění 300 Kč. Žalovaný byl k zaplacení příspěvku i nákladů na jeho uplatnění vyzván písemnou výzvou žalobce ze dne 28. 3. 2024. Žalovaný svoji povinnost zaplatit žalobci příspěvek a náklady v zákonné lhůtě 30 dnů od doručení výzvy dobrovolně nesplnil a pohledávka žalobce na zaplacení částky 15 350 Kč představující základ příspěvku ve výši 15 050 Kč a náklady žalobce na uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč se tak stala splatnou dne 11. 6. 2024. Žalovaný dosud žalobci spornou částku ani částečně nezaplatil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení.2. Žalobce i žalovaný se práva účasti na projednání věci vzdali a soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.3. Soud provedl dokazování zjištěnými údaji o vozidle a provozovateli, kupní smlouvou z 12. 12. 2017 mezi , jméno FO, a žalovaným, písemnou výzvou žalobce adresovanou žalovanému ze dne 28. 3. 2024 včetně dokladu o jejím odeslání, upomínkou žalobce z 3. 7. 2024 včetně dokladu o odeslání a výzvou žalobce zaslanou žalovanému z 29. 7. 2024 včetně podacího archu. Z provedených důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla v řízení žalovaným zpochybněna, vzal soud za prokázané, že žalovaný byl v období od 15. 8. 2023 do 5. 2. 2024 provozovatelem nákladního automobilu Fiat Croma s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, registrační značky , SPZ, , číslo technického průkazu vozidla , IBAN, , přičemž v tomto období nebylo ohledně předmětného vozidla sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobce ze zákonem předepsaného procesu upraveného v ustanoveních § 15 odst. 1 až 3 zákona č. 168/1999 Sb. v platném znění. Žalobci tak vzniklo právo na zaplacení příspěvku za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Denní sazba příspěvku pro automobil s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg činila dle § 2 odst. 1 písm. o/ vyhl. č. 205/1999 Sb. v platném znění 86 Kč denně. Za shora uvedené období celkem 175 dnů tak žalobci vzniklo právo na zaplacení příspěvku ve výši 15 050 Kč, přičemž dále žalobci vzniklo na základě ustanovení § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. v platném znění právo na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, který činí dle § 2 a/ vyhl. č. 205/1999 Sb. v platném znění 300 Kč. Žalovaný byl k zaplacení příspěvku i nákladů na jeho uplatnění vyzván písemnou výzvou žalobce ze dne 28. 3. 2024. Žalovaný svoji povinnost zaplatit žalobci příspěvek a náklady v zákonné lhůtě 30 dnů od doručení výzvy dobrovolně nesplnil a pohledávka žalobce na zaplacení částky 15 350 Kč představující základ příspěvku ve výši 15 050 Kč a náklady žalobce na uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč se tak stala splatnou dne 11. 6. 2024. Dnem následujícím po splatnosti příspěvku a nákladů na jeho uplatnění, tedy dnem 12. 6. 2024, se žalovaný vůči žalobci rovněž ocitl v prodlení se splněním peněžitého závazku a žalobci dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve znění platném v období, za které nezaplatil žalovaný příspěvek, a žalobci tak vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení a repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě ve věci samé včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci přiznanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody k případnému výjimečnému stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách.4. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobce představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměnu advokáta ve výši 900 Kč za tři hlavní úkony po 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, zaslání výzvy žalovanému obsahující skutkový i právní rozbor věci před zahájením řízení a podání žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném ke dni zahájení řízení, neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatňovanou opakovaně žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, tři paušální náhrady po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 252 Kč, neboť zástupkyně žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázala, že je plátkyní této daně.