9 C 17/2025-20 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou zdejšímu soudu dne 30. 8. 2024 se žalobkyně domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 22 000 Kč s příslušenstvím z titulu žalovaným nesplněných povinností vyplývajících z obsahu smlouvy o bezúčelovém hotovostním úvěru č. , hodnota, -3149 uzavřené dne 11. 10. 2017 mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným, představující smluvní úrok z jistiny ve výši 25,85% ročně z částky 22 000 Kč od 11.10.2017 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 9% ročně z částky 22 000 Kč od 12.11.2018 do zaplacení. Na základě smlouvy o úvěru byly žalovanému poskytnuty právní předchůdkyní žalobkyně peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč, které žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal uhradit původnímu věřiteli poskytnutý úvěr zpět spolu s kapitalizovaným úrokem, poplatkem za vyhodnocení úvěru, poplatkem za sjednání úvěru a inkasním poplatkem, tj. v celkové výši 38 060 Kč, a to ve 13měsíčních splátkách, kdy první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy a poslední splátka byla splatná ke dni 11. 11. 2018. Žalovaný svůj závazek nesplnil řádně a včas a ocitl se tak v prodlení. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného provedla právní předchůdkyně žalobkyně na základě informací poskytnutých od žalovaného, lustrací ve svém interním systému, v insolvenčním rejstříku, živnostenském rejstříku a v centrální evidenci exekucí. Podáním ze dne 17.2.2025 vzala žalobkyně žalobu zčásti zpět, když nadále požaduje zaplacení jistiny ve výši 22 000 Kč a zákonného úroku z prodlení z jistiny 22 000 Kč od 9.1.2024 do zaplacení.2. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila výslovně, žalovaný tím, že ohledně tohoto postupu soudu neměl žádné námitky, přestože byl vyzván k vyjádření (ust. § 101 odst. 4 o. s. ř.).3. Na podkladě listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům. Dne 11. 10. 2017 došlo mezi právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, ) jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným k podpisu smlouvy o úvěru č. , hodnota, -3149, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému v hotovosti úvěr v celkové výši 22 000 Kč. Celkové náklady spotřebitelského úvěru činily 38 060 Kč, skládající se z poplatku za uzavření smlouvy ve výši 880 Kč, poplatku za správu úvěru ve výši 4 840 Kč, poplatku za výběr plateb v hotovosti ve výši 4 180 Kč a úroku ve výši 25,85 % ročně. Žalovaný byl podle smlouvy povinen splácet celkovou částku 38 060 Kč ve 13 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 860 Kč. Žalovaný podepsal dne 11. 10. 2017 předpis splátek ke smlouvě o úvěru a formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně zaslala dne 2. 2. 2024 žalovanému předžalobní výzvu k úhradě., právnická osoba, žádosti o poskytnutí úvěru ze dne 11. 10. 2017 žalovaný uvedl, že je ženatý, má 3 vyž. povinnosti, bydlí v nájemním bytě s nadstandardním vybavení domácnosti. Vlastní os. automobil. Je OSVČ s příjmem z podnikání ve výši 31 488 Kč. Dále uvedl, že průměrný měsíční příjem celé domácnosti částku 43 488 Kč. Měsíční náklady žalovaný vyčíslil částkou 12 000 Kč za bydlení a za energie (elektřina, plyn, voda), 5 000 Kč vynakládá částku na stravování, ostatní měsíční výdaje činí 2 000 Kč. Průměrné měs. výdaje žadatele celkem činí: 9 500 Kč a průměrné měsíční výdaje celé domácnosti částku 19 00 Kč. Jako doklady k příjmům předložil žalovaný faktury – daňový doklad č. , hodnota, -7/2017. Dále byla předložena nájemní smlouva ze dne 30. 1. 2017 uzavřená na dobu určitou. Z finanční analýzy ze dne 11. 10. 2017 vyplývá, že pracovník právní předchůdkyně žalobkyně vyšel z údajů uvedených žalovaným v žádosti o úvěr s tím, že maximální výše měsíční splátky může činit 20 988 Kč. Z „credit scoringu“ ze dne 11.10.2017 vyplývá, že žalovaný obdržel 23 bodů a mohl tak od právní předchůdkyně žalobkyně žádat úvěr ve výši max. 20 988 Kč.5. Smlouvou o prodeji části závodu ze dne 6. 9. 2018 přešla pohledávka za žalovaným na společnost , právnická osoba, , následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 na společnosti , právnická osoba, , následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9.6.2021 na žalobkyni.6. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).7. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.11. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.12. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.14. Podle § 84 odst. 2 ZoSÚ spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.15. Dle § 86 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.16. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.17. Podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen o.s.ř.), žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela.18. Podle § 96 odst. 2 o.s.ř., je-li návrh vzat zpět soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodně v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí.19. S ohledem na shora uvedené částečné zpětvzetí žaloby žalobkyně, soud rozhodl, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí a řízení v části, v níž žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení úroku ve výši 25,85 % ročně z částky 22 000 Kč plynoucího od 11.10.2017 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 22 000 Kč plynoucího od 12.11.2018 do 8.1.2024, zastavil.20. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je ve zbylé