9 C 29/2025-40 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným zdejšímu soudu dne 5. 10. 2024, se žalobkyně domáhala, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit jí celkovou částku 39 284 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z úvěru a zákonného úroku z prodlení z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 30. 8. 2022 mezi právní předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, ., IČO , IČO, , jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem. Podáním ze dne 21. 3. 2025 doplnila žalobkyně svá tvrzení tak, že schopnost žalované splácet úvěr ověřovala její právní předchůdkyně, přičemž vycházela z pracovní smlouvy, dohody o změně pracovní smlouvy a výpisu z bankovního účtu.2. Soud za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o.s.ř.“) věc projednal v nepřítomnosti žalované, která se k jednání nařízenému dne 4.6.2025 bez omluvy nedostavila a nepožádala z důležitého důvodu o odročení jednání, když soud vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy předloženými žalobkyní a dospěl k následujícím skutkovým závěrům:4. Ze smlouvy o úvěru ze dne 30.8.2022 č. , hodnota, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč. Doba trvání úvěru byla sjednána na 14 měsíců a celková výše měsíční splátky činila 2 656 Kč. Žalovaná celkovou výši spotřebitelského úvěru převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná byla podle smlouvy povinna splácet celkovou částku 37 184 Kč.5. Z přehledu plateb vyplynulo, že žalovaná uhradila žalobkyni celkovou částku 7 900 Kč, a to dne 31.8.2022 částku 2 700 Kč, dne 30.9.2022 částku 2 700 Kč a dne 31.10.2022 částku 2 500 Kč.6. Z předžalobní výzvy ze dne 10.9.2024 bylo zjištěno, že předžalobní výzva byla žalované zaslána dne 11.9.2024.7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14.6.2024 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky na žalobkyni.8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20.5.2024 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni, jak vyplynulo z přílohy k smlouvě o postoupení pohledávek.9. Z žádosti o úvěr ze dne 30. 8. 2022 bylo zjištěno, že žalovaná byla zaměstnaná, její mzda, příjem z podnikání, činil částku 16 439 Kč, celkové měsíční příjmy činily částku 16 439 Kč, měsíční výdaje žalované činily částku 1 000 Kč na bydlení, energie a doprava, jídlo, osobní náklady činily částku 10 490 Kč, celkové měsíční výdaje žalované činily částku 11 490 Kč, použitelný příjem 4 949 Kč. Žalovaná bydlela u rodičů, byla vdaná, měla 1 vyživovací povinnost.10. Z příchozí platby bylo zjištěno, že dne 20.7.2022 žalovaná obdržela částku 16 170 Kč, nemocenské, VS , var. symbol, a dne 9.8.2022 částku 16 709 Kč, nemocenské, VS , var. symbol, .11. Z pracovní smlouvy bylo zjištěno, že žalované u zaměstnavatele MANN + HUMMEL vznikl pracovní poměr dnem 10.11.2020. Z dohody o změně pracovní smlouvy zaměstnavatele žalované bylo zjištěno, že sjednaný pracovní poměr byl prodloužen do 30.11.2022.12. Podle § 1810 o.z., ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.13. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.16. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).17. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.18. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v jeho platném znění, poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.19. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v jeho platném znění, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.20. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v jeho platném znění, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.21. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v jeho platném znění, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.22. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je zčásti důvodná a zčásti nedůvodná. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, ., IČO , IČO, a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to jako smlouvy spotřebitelské ve smyslu ust. § 2395 o.z. a ust. § 1810 o. z. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy dne 30.8.2022. Je evidentní, že smlouva byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně, jako podnikatelem na straně jedné a žalovanou, jako spotřebitelem, na straně druhé. Žalované je tedy nutno poskytnout náležitou ochranu, jakožto slabší straně, neboť poskytovatel spotřebitelského úvěru je před poskytnutím povinen prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr, jinak nesmí být úvěr spotřebiteli poskytnut. Dle názoru soudu však právní předchůdkyně žalobkyně nepostupovala při posuzování úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí a uzavřená smlouva o úvěru včetně ujednání o smluvní pokutě je tedy z tohoto důvodu absolutně neplatná, neboť soud nemá za prokázané, že žalobkyně pečlivě a s odbornou péčí zjistila údaje nutné pro poskytnutí úvěru žalované a možností žalované spotřebitelský úvěr řádně splácet, resp. žalobkyně neprokázala, že by tak učinila. Žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalované na základě výpisu z bankovního účtu žalované pouze z dvou příchozích plateb, a to dávky nemocenské za dva kalendářní měsíce a na základě jí tvrzených výdajů, přičemž na základě listinných předložených důkazů nebylo prokázáno, že by žalobkyně měla ověřené údaje o výdajích žalované, když vycházela pouze z jí poskytnutých údajů. Okolnosti týkající se smlouvy o spotřebitelském úvěru musí soud zkoumat z úřední povinnosti a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti prokázal. Žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně, jako poskytovatel, musí uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly. Žalobkyně vycházela pouze z údajů poskytnutých žalovanou, přičemž si nedostatečně ověřila její příjmovou stránku, když vycházela z historie pohybů běžného účtu žalované, a