ECLI: ECLI:CZ:OSTR:2025:9.C.50.2025.1 Datum: 2025-07-14 Předmět: o zaplacení částky 35 507,13 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 75 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 86 z. č. 257/2016 Sb.", "§ ["bezdůvodné obohacení""smlouva o úvěru"]
O co šlo: o zaplacení částky 35 507,13 Kč s příslušenstvím (["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 75 z. č. 257/2)
1. Žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, podaného u zdejšího soudu dne 6.2.2025, se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, jímž bude žalované uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 34 270,39 Kč s příslušenstvím ve formě zákonných úroků z prodlení a smluvní pokuty ve výši 1 236,74 Kč z titulu nesplněných povinností žalované ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 25.3.2024. Žalobkyně současně navrhla v případě, že by soud neměl shora uvedený nárok za prokázaný, posoudit jej jako bezdůvodné obohacení na straně žalované.2. Soud k projednání věci samé, v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně souhlasila výslovně, žalovaná ohledně tohoto postupu soudu neměla žádné námitky, přestože byla vyzvána k vyjádření (ust. § 101 odst. 4 o. s. ř.).3. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům.4. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 25.3.2024 bylo zjištěno, že žalobkyně žalované poskytla v její prospěch částku až do výše 23 900 Kč, jako spotřebitelský, revolvingový, bezúčelový úvěr, který lze čerpat postupně i opakovaně. Poplatek za vyplacení tranše úvěru činil 1,99 % z čerpané částky a výše RPSN činila 1759,13 %.5. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli bylo zjištěno, že žalovaná čerpala dne 25.3.2024 částku ve výši 8 000 Kč, dne 16.4.2024 částku ve výši 8 000 Kč, dne 7.5.2024 částku ve výši 2 000 Kč, dne 7.5.2024 částku ve výši 14 499 Kč, celkem žalovaná vyčerpala částku ve výši 32 499 Kč.6. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalované u společnosti , Jméno žalobkyně, ., z data provedení 25.3.2024, bylo zjištěno, že celkový počet členů ve společně hospodařící domácnosti žalované činil 3, počet členů ve společně hospodařící domácnosti s příjmem činil 1, výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky činila 0 Kč, výše pravidelných měsíčních výdajů na bydlení činila 12 000 Kč, další nezbytné výdaje činily 9 000 Kč, ostatní zbytné výdaje činily 1 000 Kč, výše ověřeného čistého měsíčního příjmu činila 54 087 Kč, výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem činila 30 000 Kč, počet nepracujících členů ve společně hospodařící domácnosti činil 2, rezerva pro výdaje činila 910 Kč, vypočítané minimální výdaje činily 22 515 Kč, disponibilní příjem činil 7 400 Kč.7. Z vyjádření žalobkyně ze dne 13.6.2025 bylo zjištěno, že žalovaná uhradila žalobkyni celkem 31 105 Kč, a to dne 12.4.2024 částku 9 622 Kč, dne 6.5.2024 částku 9 783 Kč, dne 12.7.2024 částku 1 000 Kč, dne 25.7.2024 částku 200 Kč, dne 29.8.2024 částku 3 000 Kč, dne 18.11.2024 částku 2 000 Kč, dne 6.1.2025 částku 500 Kč, dne 12.5.2025 částku 5 000 Kč.8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v jeho platném znění (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. Podle § 1810 o.z., ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v jeho platném znění, poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v jeho platném znění, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.14. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v jeho platném znění, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.15. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v jeho platném znění, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je z části důvodná a z části nedůvodná, neboť nebylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. § 2395 o.z. Je evidentní, že smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní, jako podnikatelem na straně jedné a žalovanou, jako spotřebitelem, na straně druhé. Žalované je tedy nutno poskytnout náležitou ochranu, jakožto slabší straně, neboť poskytovatel spotřebitelského úvěru je před poskytnutím povinen prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr, jinak nesmí být úvěr spotřebiteli poskytnut. Uzavřená smlouva o spotřebitelském revolvingovém úvěru ze dne 25.3.2024 včetně ujednání o smluvní pokutě je tedy z tohoto důvodu absolutně neplatná, neboť soud nemá za prokázané, že žalobkyně pečlivě a s odbornou péčí zjistila údaje nutné pro poskytnutí úvěru žalované a možnosti žalované spotřebitelský úvěr řádně splácet. Žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalované pouze na základě tvrzených údajů žalovanou, přičemž na základě listinných předložených důkazů nebylo prokázáno, že by žalobkyně měla ověřené údaje o jejích měsíčních příjmech, výdajích, životních nákladech a dalších tvrzených skutečnostech, tedy schopnost žalované, jako spotřebitele, úvěr řádně splácet. Není zřejmé z čeho byly tvrzené údaje žalované žalobkyní ověřeny, přičemž žalobkyně neprovedla ani lustraci žalované v dostupných registrech. Okolnosti týkající se smlouvy o spotřebitelském úvěru musí soud zkoumat z úřední povinnosti a je na poskytovali úvěru, aby tyto skutečnosti prokázal. Žalobkyně, jako poskytovatel, musí uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly. S ohledem ke shora uvedenému, když současně žalobkyně navrhla, aby v případě, že by soud neměl shora uvedený nárok za prokázaný, posoudit jej jako bezdůvodné obohacení na straně žalované, jsou strany povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatného spotřebitelského úvěru je ve smyslu ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru. Žalobkyně má tedy vůči žalované právo na to, aby jí žalovaná zaplatila nesplacenou jistinu, která činila celkovou výši 32 499 Kč, přičemž z žalobních tvrzení vyplynulo, že žalovaná na svůj dluh žalobkyni již uhradila celkovou částku 31 105 Kč. Žalobkyně má tedy právo, aby jí žalovaná zaplatila z titulu vydání bezdůvodného obohacení částku ve výši 1 39