30 C 262/2018-291 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobkyně se domáhaly vydání rozsudku uvedeného ve výroku s tím, že žalobkyně a) se na základě pravomocného usnesení o příklepu ze dne 31. 8. 2017, č. j. , spisová značka, , vydaného v rámci exekučního řízení vedeného , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, v neprospěch povinného , jméno FO, , stala vlastníkem podílu ve výši id. ½ na pozemku parc. č. St. , číslo pozemku, o výměře 1439 m2, zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. , adresa, v , obec, a stavbě bez čp/če stojící na tomto pozemku, vše zapsané na LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, v , obec, . Žalobkyně b) se stala vlastníkem podílu ve výši id. ½ na týchž nemovitostech na základě kupní smlouvy uzavřené dne 28. 6. 2018 mezi ní a společností , právnická osoba, IČ: , IČO, , a její vlastnické právo je zapsáno v katastru nemovitostí s účinností ke dni 29. 6. 2018. Žalovaná v minulosti v budově a na pozemku provozovala údajně na základě smlouvy o nájmu nebytových prostor, uzavřené dne 2. 4. 2004 mezi společností , právnická osoba, . jako pronajímatelem a , tituly před jménem, , jméno FO, , resp. společností , právnická osoba, , resp. společností , právnická osoba, . jako nájemcem, ve znění dodatků ze dne 23. 10. 2004, 1. 1. 2009 a 31. 3. 2010, činnost v oblasti lyžování a snowboardingu, zejména půjčování lyží a lyžařského vybavení. Nájemní smlouva byla uzavřena na 10 let, tedy ode dne 1. 5. 2004 do dne 30. 4. 2014. Fakticky však žalovaná bez řádného právního titulu a placení nájemného protiprávně užívá nemovitosti žalobkyň dodnes. Dne 14. 12. 2017 předložila žalovaná po několika urgencích nájemní smlouvu ve znění čtvrtého dodatku ze dne 2. 12. 2013, ze které odvozovala své nájemní právo k nemovitostem. Žalobkyně v žalobě konkretizovaly důvody, proč byla smlouva od počátku neplatná, případně na základě jakých skutečností zanikla, a tedy tvrzené nájemní právo k nemovitostem žalované nesvědčí. Dne 28. 8. 2018 vyzvaly obě žalobkyně žalovanou k vyklizení a předání nemovitostí, žalovaná jejich požadavek odmítla.2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, neboť předmětné nemovitosti je oprávněna užívat na základě platné nájemní smlouvy ze dne 2. 4. 2004. Poukázala zejména na dodatek č. 4 smlouvy ze dne 2. 12. 2013, na základě kterého došlo k prodloužení doby trvání nájmu do 30. 4. 2024. Žalovaná vždy řádně plnila veškeré povinnosti nájemce vyplývající ze smlouvy, především vždy platila a platí sjednané nájemné a další platby. Poklidné užívání nemovitostí žalovanou bylo narušeno až neoprávněnými zásahy ze strany žalobkyň, respektive žalobkyně a) a společnosti , právnická osoba, tj. právního předchůdce žalobkyně b). Žalovaná nadto uvedla, že žalobkyni a) nesvědčí aktivní věcná legitimace k žalobě o vyklizení, neboť nemovitost nezískala zákonným způsobem. Žalovaná zpochybnila regulérnost dražby a udělení příklepu žalobkyni a) usnesením čj. , spisová značka, . Dle přesvědčení žalované dražbu prováděla nekompetentní osoba – exekutorský koncipient zapsaný do seznamu kandidátů, což je v rozporu s § 21 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu. Žalobkyně b) není dle žalované aktivně legitimovaná k podání žaloby na vyklizení celé nemovitosti, neboť je samostatným vlastníkem podílu na nemovitostech jen v rozsahu ½.3. V důsledku vyhrocených vztahů mezi žalobkyněmi a žalovanou musel soud ještě před projednáním věci samé rozhodovat o návrzích na předběžná opatření, které podaly obě strany sporu. Soud neposkytl předběžnou ochranu ani faktickému užívání nemovitostí žalovanou (viz usnesení ze dne 22. 11. 2018 čj. , spisová značka, potvrzené usnesením odvolacího soudu ze dne 27. 12. 2018 čj. 47 Co 236/2018 – 140), ani vlastnickému právu žalobkyň (usnesení ze dne 28. 2. 2019 čj. 30 C 262/2018 – 244). Soud nařídil první jednání na den 3. 4. 2019, tehdejší právní zástupce žalované byl vyrozuměn o termínu dne 4. 3. 2019. Dne 20. 3. 2019 bylo ukončeno právní zastoupení žalované a dne 28. 3. 2019 žalovaná požádala o odročení jednání, neboť je nucena si hledat jiné zastoupení. Předseda představenstva žalované , tituly před jménem, , jméno FO, předložil letenku, dle níž dne 26. 3. 2019 odletěl do zahraničí s návratem zpět do Mnichova dne 3. 4. 2019. Soud žádost žalované o odročení jednání vyhodnotil jako důvodnou, proto jí vyhověl a jednání odročil na 24. 4. 2019. Předvolání k tomuto jednání bylo žalované doručeno do datové schránky dne 29. 3. 2019. Dne 23. 4. 2019 požádal předseda představenstva žalované , tituly před jménem, , jméno FO, soud o odročení jednání nařízeného na den 24. 4. 2019. Z jednání se omluvil s tím, že dne 22. 4. 2019 při lyžování v Nízkých Tatrách utrpěl úraz a dle lékařské zprávy se není schopen účasti na jednání soudu. S ohledem na lékařskou zprávu ze dne 23. 4. 2019, která pacientovi dva týdny doporučovala klidový režim, a na vyjádření předsedy představenstva žalované, že trvá na své účasti u jednání, soud jednání opět odročil. Předsedovi představenstva žalované soud uložil, aby ve stanovené lhůtě doložil zprávu svého ošetřujícího lékaře o výsledku kontroly po úrazu, případně aby soudu sdělil, že v rozporu s doporučením úrazové ambulance za účelem kontroly zdravotního stavu lékaře nenavštívil. Předseda představenstva žalované na tuto výzvu soudu nereagoval. Soud učinil další pokus o nařízení jednání na den 25. 6. 2019, žalovaná si vyzvedla předvolání z datové schránky dne 17. 5. 2019. Dne 19. 6. 2019 obdržel soud podání předsedy představenstva žalované datované dne 17. 6. 2019, v němž se z nařízeného jednání dne 25. 6. 2019 omlouvá. Dne 6. 5. 2019 předseda představenstva žalované zakoupil letenky a od 29. 5. 2019 do 1. 7. 2019 pobývá v zahraničí mimo Evropu, při plánování rekonvalescence nemohl předvídat, že soud jednání nařídí v daném termínu. Uvedl, že na své účasti u jednání výslovně trvá.4. Soud žádost žalované o odročení jednání nařízeného na den 25. 6. 2019 vyhodnotil jako nedůvodnou. Dle výpisu z obchodního rejstříku žalované je jménem společnosti oprávněn jednat a zavazovat ji samostatně předseda představenstva , tituly před jménem, , jméno FO, . Předseda představenstva žalované na konci března 2019 soudu sdělil, že si žalovaná bude hledat jiné zastoupení. Žalovaná se o termínu jednání nařízeného na den 25. 6. 2019 dozvěděla již dne 17. 5. 2019. Předseda představenstva žalované měl od 6. 5. 2019 zakoupené letenky s plánovaným termínem svého odletu do zahraničí na den 29. 5. 2019. O uvedené skutečnosti soud neinformoval, o odročení jednání včas nepožádal, přestože do spisu zasílal námitku nedostatku aktivní legitimace žalobkyň ze dne 28. 5. 2019. V době po 17. 5. 2019 statutární orgán žalované neučinil nic, aby žalovaná mohla své právo účasti na jednání dne 25. 6. 2019 řádně realizovat. Pokud postupoval shora popsaným způsobem, nelze než dovodit, že svého práva být přítomna na jednání žalovaná nehodlala využít. Účast u jednání soudu je přitom právem, nikoli povinností účastníka.5. Soudkyně obratem vyrozuměla žalovanou, že její žádosti o odročení jednání nevyhoví. Žalovaná na tuto informaci dne 24. 6. 2019 reagovala tím, že opakovaně z již uváděných důvodů požádala o odročení jednání nařízeného na 25. 6. 2019. Zároveň vznesla námitku podjatosti vyřizující soudkyně, neboť její postup považuje za zvýhodnění žalobkyň. Nevyhověním žádosti o odročení z důvodu dočasné nepřítomnosti předsedy představenstva žalované v České republice dochází k odepření práva žalované na spravedlivý proces. Vyřizující soudkyně koná ve prospěch protistrany s cílem v nepřítomnosti žalované konvalidovat úkon neplatné dražby. Naznačuje to i vyhlášení termínu jednání, aniž vyčkala zaslání lékařské zprávy předsedy představenstva. Stejně postupovala, když zamítla návrh na přesun jednání k pražskému soudu. Jednání vyřizující soudkyně dle žalované vykazuje znaky porušení nestrannosti soudu a zaujatost proti žalované straně.6. Soud má za to, že námitka podjatosti uplatněná žalovanou není důvodná. Námitka byla uplatněna před jednáním, při kterém byla věc rozhodnuta. Vzhledem ke splnění podmínek § 15b odst. 2 o. s. ř. soud nepředkládal věc s vyjádřením k rozhodnutí o námitce podjatosti svému nadřízenému soudu a při jednání dne 25. 6. 2019 věc projednal.7. Na základě provedeného dokazování učinil soud níže uvedený závěr o skutkovém stavu. Dle výpisu z katastru nemovitostí byla žalobkyně a) zapsána jako vlastnice podílu ve výši ½ na pozemku parc. č. St. , číslo pozemku, k. ú. , adresa, v , obec, a stavbě bez čp/če stojící na tomto pozemku, vše zapsané na LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, v , obec, na základě usnesení soudního exekutora o udělení příklepu Exekutorský úřad , adresa, čj. , Anonymizováno, – 1238 ze dne 31. 8. 2017. Právní moc rozhodnutí o příklepu nastala ke dni 27. 9. 2017, právní účinky zápisu vlastnictví žalobkyně a) ke dni 9. 3. 2018. Žalobkyně b) byla zapsána jako vlastnice podílu ve výši ½ na těchto nemovitostech na základě kupní smlouvy ze dne 28. 6. 2018, právní účinky zápisu vlastnictví žalobkyně b) nastaly ke dni 29. 6. 2018. Žalobkyně b) odkoupila podí