6 C 14/2021-7 — Okresní soud v Trutnově

Společným návrhem podaným k soudu dne [datum] se manželé domáhali rozvodu manželství nejprve podle ustanovení § 757 o.z. s tím, že se již zcela odcizili, manželství je pouze formálním svazkem a žádný z manželů nemá na zachování manželství zájem. Protože manželé neuzavřeli smlouvu o vypořádání majetkových vztahů a úpravě společného bydlení, nebylo možné navrženým způsobem postupovat. Manželé však na podaném návrhu na rozvod setrvali, soud proto věc projednal podle § 755 o.z. Dle ust. § 755 odst. 1 o.z. manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Dle § 755 odst. 2 písm. b) o.z. přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. V průběhu řízení bylo oddacím listem a výpovědí manželů prokázáno, že jejich manželství bylo uzavřeno dne [datum] před Městským úřadem ve [obec]. U obou manželů se jednalo o manželství první a za jeho trvání se narodily dvě děti, dnes již obě zletilé. Během manželství docházelo mezi účastníky k neshodám, když se manželka cítila nespokojená a manželovi vyčítala jeho nevěry, nedostatek finančních prostředků, nedostatečnou pomoc s dětmi a čas trávený mimo rodinu. Neshody a hádky se manželé snažili před dětmi skrýt, dnes jsou však již oba synové dospělí a žijí samostatně. Vzájemné vztahy manželů se postupně zhoršovaly a to zejména od r. 2013 – 2014 a neshody vyvrcholily v r. 2017 odchodem manžela ze společné domácnosti. Od té doby nedošlo k obnovení manželského soužití, oba manželé mají v současné době již nové partnerské vztahy a na zachování manželství nemají zájem. Na základě provedených důkazů dospěl soud k závěru, že jsou splněny podmínky § 755 o.z., neboť bylo prokázáno, že manželství účastníků uzavřené v r. 1995 již několik let neplní žádnou ze svých funkcí. Manželé od r. 2017 nežijí ve společné domácnosti, manželství je pouze formálním svazkem a oba manželé mají nové partnery. Vztahy mezi manžely jsou v současné době natolik hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceny, že nelze očekávat obnovení soužití; soud proto společnému návrhu manželů na rozvod manželství vyhověl. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje ve vzájemném odcizení manželů v důsledku dlouhodobých neshod. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o ustanovení § 23 věta z.ř.s. podle kterého bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení.