15 C 306/2022-33 — Okresní soud v Trutnově

Předmětem řízení bylo stanovení výživného pro rodiče [jméno] [celé jméno žalované]. Žalobce uvedl, že rozsudkem Okresního soudu v Trutnově č.j. 12 P 171/2002-90 ze dne 31.8.2011, který nabyl právní moci dne 15.10.2011, byla tehdy nezletilá [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození] svěřena do pěstounské péče [jméno] [příjmení]. Rozsudkem Okresního soudu v Trutnově č.j. 12 P 171/2002-136 ze dne 18.1.2012, který nabyl právní moci dne 9.3.2012, nebylo výživné na [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození] matce [celé jméno žalované], [datum narození] ani otci [celé jméno žalovaného], [datum narození] k rukám [země], [anonymizována dvě slova] [země] – [anonymizováno] [pobočka] [příjmení] stanoveno. Pěstounská péče u zl. [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození] byla ukončena k datu 18.3.2022. Na základě žádosti zl. [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození] a v souladu se zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 363/2021 Sb., s účinností ode dne 1.1.2022 (dále jen ZOSPOD), jí byl [anonymizována čtyři slova] [pobočka] [příjmení] přiznán ode dne 27.4.2022 a je jí vyplácen opakující se zaopatřovací příspěvek, neboť splnila podmínky podle § 50b odst. 1 ZOSPOD. <i>Dle § 50u odst. 1 ZOSPOD náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50b odst. 1, přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Je-li výživné vyšší než zaopatřovací příspěvek, náleží rozdíl mladému dospělému.</i> <i>Dle § 50u odst. 2 ZOSPOD je-li mladému dospělému přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek podle § 50b, podá krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek, návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého, nebylo-li stanoveno nebo vykonatelně ujednáno dříve anebo neexistuje-li soudem neschválená dohoda o výši výživného. Pokud povinná fyzická osoba neplatí stanovené nebo vykonatelně ujednané výživné, podá krajská pobočka Úřadu práce návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuce.</i> V průběhu řízení žalobce nárok omezil a požadoval stanovit výživné za dobu od 27.4.2022 do 31.8.2022 (vzhledem k tomu, že [jméno] [celé jméno žalované] za dobu následující již nedoložila doklad o trvání nezaopatřenosti a zanikl jí tak nárok na tuto dávku). Oba žalovaný ponechali rozhodnutí na úvaze soudu. Soud stanovil matce (žalované [celé jméno žalované]) výživné v částce 1 800 Kč měsíčně, kteréžto shledal přiměřené k jejím schopnostem a možnostem. Žalovaná je zaměstnána u zaměstnavatele [právnická osoba], její čistý příjem činil v první polovině roku 2022 částku okolo 27 tis. Kč čistého; v průběhu prázdnin se její příjem snížil s ohledem na nižší potřebu směn (fabrika měla méně zakázek); v září 2022 činila čistá mzda pouze 20 tis. Kč. Žalovaná je svobodná, má další dvě vyživovací povinnosti – dcera [jméno] [příjmení] (nar. [rok]) s matkou nežije ve společné domácnosti, výživné nemá prozatím soudně stanovené, syn [jméno] [příjmení] (nar. [rok]) žije s matkou ve společné domácnosti. Matka dle svého prohlášení nemá žádné jiné příjmy ani majetek vyšší hodnoty, probíhá u ní insolvence, která by měla být skončena v listopadu tohoto roku. Soud učinil tu úvahu, že činil-li příjem žalované okolo 24 tis. Kč čistého (průměr za měsíce, kdy pobírala vyšší mzdu a za měsíce, kdy pobírala nižší mzdu – viz. výše), pak je schopna cca 5 400 tis. Kč dávat na výživné pro všechny tři své děti. Třetina z tohoto činí 1800 Kč, proto soud tuto částku stanovil a pro období od 27.4.2022 – 31.8.2022 tuto kapitalizoval na celkovou sumu 7 440 Kč. Soud stanovil otci (žalovanému [celé jméno žalovaného]) výživné v částce 900 Kč měsíčně, kteréžto shledal přiměřené k jeho schopnostem a možnostem. Žalovaný je zaměstnán u zaměstnavatele [právnická osoba], se sídlem [adresa], a jeho průměrný měsíční čistý výdělek činí 16 630 Kč. Otec je svobodný, má další tři vyživovací povinnosti – synové [jméno] [celé jméno žalovaného] (nar. [rok]), [jméno] [jméno] [celé jméno žalovaného] (nar. [rok]) a [jméno] [celé jméno žalovaného] (nar. [rok]) s ním žijí ve společné domácnosti a nemá k nim soudně stanovené výživné. V domácnosti s ním žije zároveň přítelkyně (matka nezletilých synů). Soud uzavřel, že na výživné pro všechny své děti je schopen hradit cca 3 600 Kč, proto soud stanovil jako přiměřené výživné ¼ z tohoto, tj. částku 900 Kč a pro období od 27.4.2022 – 31.8.2022 tuto kapitalizoval na celkovou sumu 3 720 Kč. Soud dodává, že jako rozhodnou částku pro výpočet výživného vzal částku okolo 22,50 % z průměrného čistého výdělku žalovaných s ohledem na to, že jejich příjmy jsou na poměrně nízké úrovni a krom výživného pro děti z tohoto musí uspokojit základní potřeby související se svým zaopatřením, vč. zvýšených výdajů na energie. Proto soud považoval za rozumné z celkového přijmu povinných vzít na výživné pro všechny vyživované osoby 22,5%. Soud oběma účastníkům umožnil splácení dluhu ve splátkách s ohledem na jejich majetkovou a celkovou sociální situaci. Dalším výrokem soud zastavil řízení ohledně příspěvku na výživné za období od 1.9.2022, kdy žalobce vzal žalobu v této části zpět. Ohledně výživného požadovaného žalobcem ve vyšší částce, než soud považuje za přiměřenou poměrům účastníků, byla žaloba zamítnuta. Posledním výrokem soud rozhodl o nákladech řízení. Ve věci převážně úspěšný žalobce náhradu nákladů řízení nepožadoval, proto soud tuto nepřiznal žádnému z účastníků řízení.