16 C 27/2024-49 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 21 677,92 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku II. shora. Svůj nárok odůvodnila tím, že dne 23. 2. 2021 uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru reg. č. 99028558771, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 22 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s úroky ve výši 13,9 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný však nesplácel úvěr řádně a včas, a žalobkyně proto úvěr ke dni 6. 9. 2023 zesplatnila. Dlužná částka se skládá z jistiny ve výši 18 624,95 Kč a poplatků ve výši 3 052,97 Kč spolu se smluvním úrokem a zákonným úrokem z prodlení.2. Žalobkyně byla soudem před rozhodnutím ve věci samé vyzvána k doplnění tvrzení, zda a jak byla prověřována úvěruschopnost žalovaného a k předložení důkazů k prokázání tohoto tvrzení. Soud dokonce výslovně s ohledem na § 13 o. z. odkázal mj. na rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové čj. , spisová značka, ze dne 4. 1. 2022, v němž se odvolací soud podrobně k otázce prokázání ověřování úvěruschopnosti vyjadřuje.3. Na výzvu soudu žalobkyně reagovala podáním, v němž doplnila tvrzení zejména v tom směru, že při poskytování úvěru vychází nejen z informací poskytnutých mu samotným spotřebitelem, ale zejména z informací, které si sama aktivně zjišťuje a ověřuje ze zdrojů nezávislých na spotřebiteli, ať již dostupných veřejně, tak především těch neveřejných, které jsou mu dostupně díky postavení žalobkyně jako banky nebo její účasti v zájmových sdruženích, jejichž členové se vzájemně informují o bonitě, důvěryhodnosti a platební morálce svých klientů. Rovněž vychází z historických informací o spotřebiteli v rámci celé skupiny žalobkyně (kromě žalobkyně je členem skupiny též , právnická osoba, ., , právnická osoba, ., , právnická osoba, ., , právnická osoba, . a další). Všechny takto získané informace žalobkyně analyzuje a podrobuje porovnání s demografickými a statistickými údaji zanesenými ve skóringovém modelu, který vyhodnocuje kreditní riziko žádosti o spotřebitelský úvěr a je základním podkladem pro rozhodnutí, zda a za jakých podmínek spotřebiteli úvěr poskytnout. Žalobkyně konkrétně získala o žalovaném informace z bankovního a nebankovního registru klientských informací (BRKI/NRKI) a informací získaných prostřednictvím zájmového sdružení právnických osob na ochranu leasingu, úvěru a dalších služeb (SOLUS), dále prostřednictvím insolvenčního rejstříku, živnostenského rejstříku a dalších evidencí (včetně prověření, zda je proti žalovanému vedeno exekuční řízení). Následně žalobkyně přistoupila k vyhodnocení finanční situace žalovaného s ohledem na příjmy a výdaje žalovaného. Žalobkyně posuzovala nejen výdaje sdělené žalovaným, ale konfrontovala je také s částkami vycházejícími ze statistických dat, instituty státní sociální politiky (např. životním minimum) apod. Po prověření příjmů a výdajů skóringovém modelem provedla žalobkyně zhodnocení úvěruschopnosti žalovaného z hlediska demografických a behaviorálních dat. Na základě tohoto posouzení dospěla žalobkyně k závěru, že žalovaný bude schopen úvěr splácet.4. Žaloba společně s výzvou k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalovanému doručena na adresu trvalého pobytu dne 4. 3. 2024 postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Ve výzvě k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byl žalovaný poučen o tom, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s navrhovaným postupem soudu souhlasí. Žalovaný se k žalobě ani na výzvu nijak nevyjádřil. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez jednání již v žalobě. Protože byly splněny podmínky dle ustanovení § 115a o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání. Rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 27. 3. 2024.5. Soud vzal na základě účastníky předložených listin za prokázané následující skutečnosti:6. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že žalobkyně se žalovaným jako úvěrovaným uzavřela dne 23. 2. 2021 smlouvu o (spotřebitelském) úvěru reg. č. 99028558771, kdy se zavázala poskytnout žalovanému úvěr v celkové výši 22 000 Kč na dobu trvání v délce 96 měsíců se splatností do 15. 2. 2029 a zápůjční úrokovou sazbou ve vši 13,90 % ročně. Výše měsíční splátky činila 384 Kč. Lhůta k čerpání úvěru končila dne 3. 3. 2021, přičemž bylo sjednáno, že žalovaný bude úvěr čerpat na účet č. , č. účtu, . Smluvní poplatek za vedení běžného účtu, z něhož je úvěr splácen, činil 169 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly podle smlouvy mj. Sazebník, Všeobecné obchodní podmínky banky a Úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele.7. Z výpisu z účtu soud zjistil, že žalovaný čerpal úvěr ve výši 22 000 Kč dne 24. 2. 2021 na účet č. , č. účtu, převodem z účtu č. , č. účtu, .8. Ze Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně soud zjistil, že podle čl. 8.1 písm. a) ve spojení s čl. 9.1 písm.) f) těchto podmínek byla žalobkyně oprávněna požadovat okamžité splacení celé nebo vyčerpané části jistiny úvěru, příslušenství a uplatněných smluvních pokut, pokud by se žalovaný dostal do prodlení s úhradou jakéhokoliv peněžitého dluhu vzniklého na základě smlouvy.9. Z výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne 19. 7. 2023 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžitému splacení všech dlužných částek po splatnosti ve výši 4 995,05 Kč, kdy v případě, že by tato částka nebyla splacena do 6. 9. 2023, dojde ke splatnosti celé úvěrové pohledávky k 6. 9. 2023.10. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, soud zjistil, že žalovaný na smlouvu o úvěru uhradil celkem částku 9 010,38 Kč (kdy soud zohledňoval podle tvrzení žalobkyně platby označeny kódem TC11).11. Z předžalobní upomínky z 2. 10. 2023 a přiloženého podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně žalovaného o úhradu dlužné částky upomenula.12. Z listiny nazvané „Návrh na poskytnutí úvěru a report v průběhu schválení“ soud zjistil, že v rámci procesu poskytnutí úvěru žalobkyně vycházela z toho, že se v daném případě jedná o úvěr ve výši 22 000 Kč na dobu 96 měsíců s výší měsíční splátky 384 Kč. K žalovanému zde bylo uvedeno, že žalovaný je svobodný, bydlí v nájmu, má příjmy ze závislé činnosti ve výši 20 000 Kč měsíčně a z podnikatelské činnosti ve výši 240 000 Kč ročně, což bylo doloženo čestným prohlášením. Čestným prohlášením bylo doloženo i to, že příjmy rodinných příslušníků v domácnosti žalovaného činí rovněž 20 000 Kč. Náklady spojené s bydlením činily 8 500 Kč, ostatní výdaje žalovaného včetně výživného pak 15 000 Kč. Prohlášené měsíční výdaje domácnosti tak v souhrnu činily 23 500 Kč, celkově spočítané měsíční výdaje žalovaného 30 250 Kč. Bylo rovněž zjištěno, že celková výše splátek v rámci skupiny žalobkyně, které je žalovaný povinen hradit, činí 5 658 Kč a mimo tuto skupinu částku 1 481 Kč měsíčně.13. Z dalších listin obsažených ve spise soud nezjistil pro posouzení věci žádná významná skutková zjištění.14. Podle § 86 odst. 1, 2 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.15. Podle § 87 odst. 1, 2 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.16. Podle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor j