15 C 159/2025-30 — Okresní soud v Trutnově

Předmětem řízení bylo zaplacení částek uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla, že se jedná o nesplacený úvěr ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalovaným a společností , Anonymizováno, , právnická osoba, ., IČ , IČO, . Pohledávka od původního věřitele byla postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 1. 2025 na společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, . Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 13. 1. 2025 mezi společností , právnická osoba, ., jako postupitelem a společností , Jméno žalobkyně, ., jako postupníkem a novým věřitelem.Původní věřitel uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému dne 2. 12. 2023 úvěr ve výši 7 500 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 1. 1. 2024. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 7 500 Kč, dále z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 150,08 Kč, a úroku stanoveného dle čl. II.2.b smlouvy ve výši 221,92 Kč. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky www., Anonymizováno, .cz. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalobkyně identifikovala platbu úvěru uvedením variabilního symbolu , var. symbol, . Žalovaný na dluh nezaplatil ničeho.Soud při rozhodování ve věci postupoval dle § 115a o.s.ř.Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.Dle § 1815 o. z. ke zneužívajícímu ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.Dle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (v platném znění) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Žalobkyně je v tomto řízení aktivně legitimována, protože jí vymáhaná pohledávka byla postoupena původním věřitelem.Soud se dále v prvé řadě zabýval tím, zda právní předchůdce žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy splnil povinnosti vyplývající ze shora uvedeného ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. V posuzovaném případě žalobkyně uvedla, že žalovaný souhlasil s posouzením úvěruschopnosti dle článku X. smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , spisová značka, : „Úvěrovaný zmocňuje úvěrujícího k přístupu do veřejných registrů, zejména pak dal úvěrujícímu souhlas s nakládáním s jeho osobními údaji za účelem posuzování úvěruschopnosti, bonity a důvěryhodnosti, za účelem posuzování rizik prostřednictvím vyhledávání údajů na internetových stránkách www., Anonymizováno, .cz, jehož provozovatelem je Nebankovni-registr.cz, s.r.o., IČ: , IČO, , dále za účelem vzájemného informování uživatelů bankovního registru klientských informací a nebankovního registru klientských informací ve vztahu k úvěruschopnosti, důvěryhodnosti, solventnosti a platební morálce úvěrovaného, jejichž provozovatelem je , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , dále úvěrující ověřuje existence exekucí prostřednictvím vyhledání údajů na internetových stránkách www., Anonymizováno, .cz, jehož provozovatelem je , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , dále za účelem vzájemného informování uživatelů registru Creditinfosolutions ve vztahu k úvěruschopnosti, důvěryhodnosti, solventnosti a platební morálce úvěrovaného, jehož provozovatelem je Creditinfo Solutions s.r.o., IČ: , IČO, , dále za účelem vzájemného informování uživatelů registru European United Credit Bureau ve vztahu k úvěruschopnosti, důvěryhodnosti, solventnosti a platební morálce úvěrovaného, jehož provozovatelem je European United Credit Bureau EUROPE INFO GROUP, UAB, IČ: 302845131“. Dále úvěruschopnost žalovaného ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí 4 860 Kč. Žalobkyně nepředložila žádné konkrétní důkazy o tom, jaké byly příjmy dlužníka (žalovaného) a zda jeho výdaje byly podrobeny náležitému zkoumání ze strany jejího předchůdce (věřitele).Úvěruschopnost a její vliv na platnost úvěrové smlouvy je soud povinen zkoumat z úřední povinnosti. Podle závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, věřitel nedostojí povinnosti stanovené zákonem o spotřebitelském úvěru (nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr), vyjde-li z objektivně nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho poměrech; nic na tom nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků či úpadců. V rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 je konstatováno, že „pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady.“ Ve výroku tohoto rozsudku ad 2. Soudní dvůr Evropské unie stanoví, „že článek 8 odst. 1 směrnice 2008/48/ES musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem za podmínky, že tyto informace budou dostatečné a že jeho pouhá prohlášení budou podepřena doklady.“ V rozsudku Nejvyššího soudu ČR čj. 33 Cdo 2981/2022-441 ze dne 9. 2. 2023 je znovu odkazováno na závěry rozsudku shora ve věci 33 Cdo 2178/2018, jakož i na závěry rozsudku ze dne 20. 3. 2019 ve věci 33 Cdo 201/2018, přičemž Nejvyšší soud dovodil, že bez údajů o nákladech a výdajích osob žijících se žadateli o úvěr ve společné domácnosti si lze jen těžko učinit komplexní úsudek o celkových poměrech žadatelů a posoudit jejich schopnost úvěr splácet. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že za situace, kdy se věřitel spokojil pouze s informacemi od žalovaného, jež neověřoval a ani nezjišťoval údaje o nákladech a výdajích osob žijících se žadatelem o úvěr ve společné domácnosti, nepostupoval při posouzení úvěruschopnosti s odbornou péčí. V posuzovaném případě právní předchůdce žalobkyně před poskytnutím úvěru neověřoval výdaje ani samotného žalovaného, natož osob s ním žijících ve společné domácnosti. Současně žalobkyně nedoložila ani doklady, ze kterých měl právní předchůdce žalobkyně ověřit příjmy žalovaného. Vzhledem k uvedenému závěru nelze než dovodit, že předmětná smlouva o úvěru uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byly neplatným právním jednáním. Žalobkyně tak můž