15 C 8/2025-40 — Okresní soud v Trutnově

Předmětem řízení bylo zaplacení shora uvedené částky. Žalobkyně uvedla, že pohledávku za žalovanou nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 27.1.2020 mezi společností , Anonymizováno, se sídlem , jméno FO, , jako původním věřitelem a postupitelem a společností , Jméno žalobkyně, ., se sídlem , Adresa žalobkyně, , IČ , Anonymizováno, , jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel se žalovanou dne 15.12.2023 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaná čerpal úvěr v konečné výši 72 519,39 Kč. Tento úvěr měl být splacen nejpozději dne 11.9.2024. Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Úvěruschopnost žalované ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Dále byla žalovaná lustrována z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované , č. účtu, . Původní věřitel identifikoval platby úvěru uvedením variabilního symbolu , var. symbol, .Žalovaná čerpala úvěr následovně:dne 15. 12. 2023 částku 25 000,- Kč na účet č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, ,dne 10. 01. 2024 částku 16 000,- Kč na účet č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, ,dne 12. 02. 2024 částku 6 200,- Kč na účet č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, ,dne 18. 03. 2024 částku 6 000,- Kč na účet č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, ,dne 27. 03. 2024 částku 500,- Kč na účet č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, .Žalovaná tak po dobu trvání úvěru celkem čerpala finanční prostředky ve výši 53 700 Kč.Žalovaná zaplatila na úvěr dílčími platbami:dne 10. 01. 2024 částku 3 800,- Kčdne 12. 02. 2024 částku 5 800,- Kč,dne 12. 03. 2024 částku 6 500,- Kč,dne 10. 04. 2024 částku 7 000,- Kč,Žalovaná tak celkem zaplatila na úvěr po dobu trvání úvěru částku 23 100,- Kč.Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané uzavření shora konstatované úvěrové smlouvy a smlouvy o postoupení.Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.Dle § 1815 o. z. ke zneužívajícímu ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.Dle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (v platném znění) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Dle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Soud přezkoumal žalobou uplatněný nárok na základě výše citovaných ustanovení. Dospěl k závěru, že žalobkyně je v tomto řízení aktivně legitimována, protože jí vymáhaná pohledávka byla postoupena.Dle soudu žalobkyně nebyla schopna náležitě doložit, že její právní předchůdce před uzavřením smlouvy ověřil úvěruschopnost žalované požadovaným způsobem. Žalobkyně tvrdila pouze to, že jeho předchůdce lustroval osobu žalované ve veřejně dostupných databázích. Žalobkyně soudu nepředložila žádný důkaz o tom, že by žalovaná při sjednání úvěru doložila konkrétní listinu (výplatní pásku, apod.) dokládající výši jejího příjmu. Podle závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, věřitel nedostojí povinnosti stanovené zákonem o spotřebitelském úvěru (nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr), vyjde-li z objektivně nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho poměrech; nic na tom nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků či úpadců. Nesplnění uvedené povinnosti má za následek neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru.Žalovaná byla v řízení nečinná, tudíž netvrdila ani neprokázala, že by zaplatila více než eviduje žalobkyně (viz. výše). Proto soud žalobkyni přiznal částku 30 600 Kč odpovídající rozdílu mezi úvěrem a splacenou částkou (53 700 Kč - 23 100 Kč). Soud při svém rozhodování dále postupoval dle závěrů vyjádřených v rozsudku Nejvyššího soudu 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, v němž se uvádí: Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. V souladu s uvedenými závěry soud uložil žalované zaplatit dlužnou jistinu ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. V souladu s výše citovanými závěry vyjádřenými v rozhodnutí Nejvyššího soudu pak soud nepřiznal žalobkyni úrok z prodlení ve výši odpovídající vyhlášce č. 351/2013 Sb. Žalovaná se totiž ocitne v prodlení až v případě, že částku 30 600 Kč žalobkyni nezaplatí ve lhůtě stanovené tímto rozhodnutím.Druhým výrokem soud zamítnul žalobu v části převyšující přiznané bezdůvodné obohacení, neb v této části neshledal žalobu jako oprávněnou.O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když poměr úspěchu a neúspěchu účastníků byl rovnoměrný; tudíž nikomu z nich nenáleží právo na náhradu nákladů řízení.Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůt delších.