9 C 151/2025-47 — Okresní soud v Trutnově

1. Návrhem podaným dne 5. 6. 2025 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 11 694,12 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % p. a. z částky 5 319,91 Kč od 24. 1.2025 do zaplacení a smluvní pokuty 67,74 Kč. K odůvodnění návrhu žalobce uvedl, že pohledávka vznikla na základě smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. 25135569 uzavřené dne 24. 9. 2024 distančním způsobem na adrese www., Anonymizováno, .cz, na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 63 000 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím dle čl. VI a čl. VII smlouvy v pravidelných denních splátkách dle čl. V odst. 1 smlouvy ve výši určené dle čl. 5 Všeobecných obchodních podmínek („VOP“). Dle čl. I odst. 3 smlouvy byly její součástí Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Informace pro spotřebitele, Souhlas se zpracováním a uchováním osobních údajů, Předpis denních splátek, který se mohl následně měnit v závislosti na čerpání úvěru a splácení žalovaného, dále VOP, s nimiž byl žalovaný v souladu s čl. X odst. 3 smlouvy seznámen. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky www., Anonymizováno, .cz vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytl údaje, na základě kterých žalobce posoudil jeho úvěruschopnost. Žalobce při ověřování úvěruschopnosti zjistil celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Dále žalobce ověřil, zda se žalovaný nenachází v registrech – mj. centrální evidence exekucí, insolvenční rejstřík, registr neplatných dokladů, registr PČR hledaných osob, registr „sankční seznamy“ a interní registry historie klienta. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného provedl žalobce podle interní metodiky schválené ČNB a zcela v souladu se zákonnými požadavky vymezenými v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, především s požadavky stanovenými v § 86 odst. 1 a 2. Žalobce vycházel z informací získaných od dlužníka získaných prostřednictvím licence , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , právnická osoba, (Poskytovatel služby informování o platebním účtu), kdy na základě souhlasu žalovaného poskytuje třetí strana (banka či jiná finanční instituce) informace o platebním účtu a transakcích, které jsou vykonané na účtech žalovaného, případně žalobce vycházel ze žalovaným předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek prokazujících jeho pravidelný příjem. Žalobcem ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila 36 645 Kč, která umožňovala bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalovanému. Žalovaný správnost svých údajů (jméno a příjmení, trvalý pobyt, e-mail, telefonní číslo a číslo bankovního účtu) žalobci potvrdil ve smlouvě. Nadto se žalovaný sekundárně jednoznačně identifikoval prostřednictvím platby ověřovacího poplatku ve výši na účet žalobce. Smlouva o spotřebitelském úvěru byla se žalovaným uzavřena elektronicky prostřednictvím klientského profilu, do kterého se žalovaný přihlásil pomocí dvoufaktorového ověření. Úvěr byl žalovanému vyplacen na bankovní účet č. , č. účtu, . Žalovaný čerpal dne 24. 9. 2024 částku 5 000 Kč. Žalovaný si při sjednávání smlouvy zvolil v souladu s čl. VII odst. 4 smlouvy volitelné služby, a to službu „Klidné spaní“ za poplatek 43,92 Kč, službu „Presto” za poplatek ve výši 165 Kč a informační SMS servis za poplatek ve výši 11,52 Kč. Žalovaný se ocitl se splácením úvěru v prodlení. Proto dle čl. 7 odst. 1 smlouvy žalobce vypověděl smlouvu, o čemž žalovaného informoval e-mailem ze dne 23. 1. 2025. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou celého úvěru dne 24. 1. 2025. Žalovaný celkem dluží 11 694,12 Kč (jistina 4 999,97 Kč, poplatek za vyplacení tranší úvěru 99,50 Kč, smluvní úrok 6 374,21 Kč, poplatek za službu „Klidné spaní“ 43,92 Kč, poplatek za službu „Presto“ 165 Kč a poplatek za službu „Informační SMS servis“ 11,52 Kč). Žalovaný se dle čl. VII odst. 2 a čl. VI smlouvy zavázal zaplatit poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše. Žalovaný se dle čl. VII odst. 3 a čl. VI smlouvy zavázal zaplatit žalobci smluvní úrok ve výši 1,07 % denně z nesplacené části jistiny. Pro případ, že by soud neměl za prokázaný nárok žalobce z titulu uzavřené smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru, požadoval žalobce, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Žalobce byl oprávněn v souladu s čl. VIII odst. 1 smlouvy požadovat v případě prodlení žalovaného úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž byl žalovaný v prodlení. Žalobce nárok na zaplacení smluvní pokuty uplatnil pouze za prvních 90 dnů prodlení žalovaného. Žalobce z tohoto titulu požadoval 67,74 Kč. Žalobce omluvil neúčast při jednání soudu a souhlasil s projednáním věci ve své nepřítomnosti.2. Žalovaný při jednání soudu připustil, že částku 5 000 Kč z titulu smlouvy o úvěru čerpal a že na úvěr nic nesplatil. Žalovaný požádal o umožnění splátek dluhu po 1 000 Kč měsíčně.3. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že mezi účastníky byla dne 24. 9. 2024 uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. 25135569. Žalobce se zavázal poskytnout žalovanému v jeho prospěch částku až do výše 63 000 Kč (kreditní rámec). Žalovaný byl oprávněn úvěr čerpat postupně i opakovaně. Poskytnuté prostředky měl žalovaný splácet v pravidelných denních splátkách ve výši určené dle článku 5. všeobecných obchodních podmínek. Byla sjednána pevná denní úroková sazba 1,066 % (RPSN 2 560,03 %). Poplatek za vyplacení úvěru činil 1,99 % z čerpané částky. Žalovaný se dále zavázal platit poplatky za volitelné služby. Žalovaný čerpal dne 24. 9. 2024 částku 5 000 Kč, která byla poukázána na jím označený účet. Žalobce před uzavřením smlouvy provedl posouzení úvěruschopností žalovaného. Byl zjištěn ověřený čistý měsíční příjem 36 645 Kč. Byly zohledněny výdaje na bydlení 6 000 Kč, nezbytné výdaje 3 000 Kč a zbytné výdaje 1 000 Kč. Závěr tak byl, že žalovaný je schopen úvěr splácet. Dopisem ze dne 23. 1. 2025 žalobce sdělil žalovanému, že je v prodlení s plněním závazků v trvání 91 dnů. Žalobce proto smlouvu s okamžitou platností vypověděl. Žalovaného vyzval k zaplacení částky 12 356,86 Kč. K zaplacení stejné částky byl žalovaný vyzván i předžalobní výzvou ze dne 21. 5. 2025, a to ve lhůtě 3 dnů. Uvedená skutková zjištění soud učinil z informací pro spotřebitele, ze smlouvy se všeobecnými smluvními podmínkami, z přehledu čerpání, z dokladů o ověření úvěruschopnosti, z výpovědi smlouvy a z předžalobní upomínky.4. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Dle § 1810 o. z. ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.6. Dle § 1815 o. z. ke zneužívajícímu ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.7. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Předloženou smlouvou o spotřebitelském úvěru bylo prokázáno uzavření smlouvy mezi žalovaným jako dlužníkem a žalobcem jako věřitelem. Dle soudu bylo doloženo náležité ověření úvěruschopnosti žalovaného, když byly zjištěny údaje o jeho příjmech a výdajích, údaje o příjmech byly ověřeny. Žalobce tak splnil povinnost vyplývající z ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, a proto nelze dovodit, že by uzavřená smlouva byla ve smyslu ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná.9. Smlouva mezi účastníky je smlouvou spotřebitelskou. Soud se proto zabýval otázkou, zda smlouva neobsahuje zneužívající ujednání, kterými je třeba rozumět zjevně nepřiměřená ujednání k tíži žalovaného jako spotřebitele. Soud dospěl k závěru, že za takové ujednání je třeba považovat ujednání o úroku z úvěru v sazbě 1,066 % denně. V soudní praxi se dovozuje, že za obvyklou úrokovou sazbu je třeba považovat sazbu kolem 20 % p. a., v rámci smluvní autonomie lze považovat za akceptovatelné i ujednání o úroku vyšším. V posuzované věci však byl sjednán úrok v sazbě převyšující 389 % p. a. (denní sazba vynásobená počtem dnů v kalendářním roce), a to pro celou dobu trvání smlouvy. Takový úrok je dle soudu zjevně nepřiměřený. Dle soudu tak je ujedn