9 C 155/2025-31 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobou podanou dne 22. 4. 2025 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení ve výroku uvedené částky s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené ne 6. 6. 2024 mezi společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, , jako postupitelem („původní věřitel“) a žalobcem, jako postupníkem. Původní věřitel uzavřel se žalovaným dne 4. 5. 2022 smlouvu o úvěru „, Anonymizováno, “ č. 2022_CZ_00324413 („smlouva“), na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 46 500 Kč, jenž se žalovaný zavázal splatit včetně veškerého příslušenství v 24 pravidelných měsíčních splátkách se splatností vždy k 15. dni kalendářního měsíce. Úvěr byl dle článku IV. odst. 1. smlouvy úročen fixní úrokovou sazbou ve výši 9,79 % ročně ode dne čerpání do dne konečné splatnosti. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www., Anonymizováno, .cz, na které si žalovaný vybral dle své vlastní volby dostupné parametry úvěru, jako jsou výše požadovaného úvěru v českých korunách a doba splatnosti úvěru v měsících. Následně žalovaný vyplnil žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru, případně rovněž doplnění žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru („žádosti“), v nichž udělil původnímu věřiteli souhlas se zpracováním osobních údajů a uvedl své osobní a kontaktní údaje. Dále žalovaný v žádostech uvedl údaje nutné k posouzení jeho úvěruschopnosti, zejména informace o jeho zaměstnání či podnikání a výši příjmů a výdajů, které byl povinen původnímu věřiteli doložit. Původní věřitel dále získával informace o úvěruschopnosti žalovaného z registrů Sdružení SOLUS (Pozitivní registru a Registr FO), Bankovního registru klientských informací a Nebankovního registru klientských informací. Následně žalovaný předložil původnímu věřiteli návrh na uzavření smlouvy o úvěru „, Anonymizováno, “ č. 2022_CZ_00324413 ze dne 3. 5. 2022 („návrh“), který byl původním věřitelem akceptován dne 4. 5. 2022 prostřednictvím akceptačního dopisu zaslaného na adresu žalovaného, čímž došlo k současnému uzavření smlouvy ve znění obsaženém v oddílu II. návrhu. Původní věřitel poskytl žalovanému úvěr dne 4. 5. 2022, a to převodem z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. 01431798004/2700. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, ohledně čehož byl původním věřitelem opakovaně upomínán. V upomínce ze dne 14. 3. 2024 byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru ke dni upomínky a vyzván k jeho úhradě. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení s úhradou celého úvěru dne 15. 3. 2024. Právo původního věřitele na zesplatnění úvěru bylo sjednáno v článku VIII. odst. 1. smlouvy. Předmětem návrhu byla pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 18 651,65 Kč a smluvního úroku ve výši 717,82 Kč nejpozději splatných dne 14. 3. 2024 spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od dne následujícího po dni splatnosti úvěru. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými žalobcem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobce. Žalobce omluvil neúčast při jednání soudu a souhlasil s projednáním věci ve své nepřítomnosti.2. Žalovaný se k nařízenému jednání soudu nedostavil, i když předvolání k jednání mu bylo doručeno na adresu uvedenou v záhlaví rozsudku postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne 4. 7. 2025. Neúčast při jednání žalovaný neomluvil, o odročení jednání nepožádal. Soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal bez přítomnosti žalovaného.3. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že mezi , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, , a žalovaným byla na základě návrhu žalovaného dne 4. 5. 2022 uzavřena smlouva o úvěru „, Anonymizováno, “ č. 202_CZ_00324413. Na základě uvedené smlouvy poskytla banka žalovanému úvěr ve výši 45 000 Kč. Poplatek za poskytnutí úvěru činil 1 500 Kč. Byl sjednán úrok z úvěru ve výši 9,79 % p. a. Úvěr měl být splacen 24 měsíčními splátkami po 2 142 Kč. Banka před poskytnutím úvěru ověřila úvěruschopnost žalovaného, mj. dotazy v příslušných registrech. Bylo dohodnuto, že v případě neuhrazení splatného dluhu je banka oprávněna od smlouvy odstoupit (článek VII. odst. 1 smlouvy). K čerpání úvěru došlo dne 4. 5. 2022, kdy byla částka 43 500 Kč (úvěr po odečtení poplatku) poukázána na účet žalovaného vedený stejnou bankou. Dopisem ze dne 14. 3. 2024 banka oznámila žalovanému, že prohlašuje úvěr za okamžitě splatný. Žalovaný byl vyzván k úhradě částky 20 237,67 Kč. Výše aktuálně vymáhané částky byla doložena výpisem z úvěru/tranše. Z něho vyplývá, že dlužná jistina činí 18 651,65 Kč, úroky po splatnosti 666,82 Kč a úroky z prodlení 760,22 Kč). Pohledávka za žalovaným byla ze strany banky postoupena žalobci smlouvou ze dne 6. 6. 2024. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 10. 6. 2024 a též předžalobní upomínkou ze dne 10. 10. 2024. Uvedená skutková zjištění soud učinil z návrhu na uzavření smlouvy s informacemi o úvěru, z akceptačního dopisu, z výpisu z účtu, z oznámení o zesplatnění, z transakční historie, z oznámení o postoupení pohledávky a z předžalobní upomínky.4. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).5. Soud po provedeném dokazování dovodil, že žaloba je důvodná. Žalobce je v řízení aktivně legitimován, protože mu sporná pohledávka byla postoupena původním věřitelem. Postoupení pohledávky bylo zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky. Žalovaný se může zprostit povinnosti splnit dluh prokázáním toho, že závazek neexistuje, případně že byl splněn namísto postupníka postupiteli. Taková obrana uplatněna nebyla. Bylo prokázáno uzavření úvěrové smlouvy mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným, jakož i čerpání úvěru (viz výpis z účtu). Dle soudu právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy splnil povinnosti vyplvající z ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, konkrétně povinnosti související s ověřením úvěruschopnosti klienta, tj. osoby čerpající spotřebitelský úvěr. Banka vedla pro žalovaného běžný účet, tudíž měla informace o jeho příjmech a výdajích. Skutečnost, že úvěruschopnost byla řádně ověřena, je bez dalšího zřejmá i z toho, že žalovaný po relativně dlouhou dobu své závazky ze smlouvy o úvěru řádně plnil. Žalovaný byl v řízení nečinný. Netvrdil ani neprokázal, že na dluh zaplatil jakoukoliv žalobcem či jeho právním předchůdcem nezohledněnou částku. Výše dlužné jistiny a příslušenství byla doložena závěrečným výpisem z účtu. Ze všech uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalobci byl přiznán rovněž zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ode dne následujícího po zesplatnění úvěru (v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. až do doby splacení dluhu).6. Výrok nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto má právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobci na nákladech řízení přiznal 800 Kč za zaplacený soudní poplatek. Dále byly přiznány náklady zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., konkrétně podle ust. § 14b vyhlášky ve znění účinném do 31. 12. 2024 a od 1. 1. 2025. Z povahy věci je zřejmé, že žalobce kupuje pohledávky jiných subjektů a tyto vymáhá v řadě případů. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno shodným způsobem. Žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení smluv a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Právní odůvodnění uplatněných nároků je prováděno shodně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobce soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. Ustanovení § 14b vyhlášky tak na posuzovanou věc výstižně dopadá. Dle tohoto ustanovení činí odměna za úkon právní služby provedený v době do 31. 12. 2024 - 300 Kč a odměna za úkon právní služby provedený v době od 1. 1. 2025 - 400 Kč. Paušální částka jako náhrada výdajů za každý úkon právní služby činí shodně 100 Kč.