ECLI: ECLI:CZ:OSTU:2025:9.C.182.2025.33 Datum: 2025-08-22 Předmět: 13 844 Kč s příslušenstvím - pojištění odpovědnosti Ustanovení: ["§ 6 vyhl. č. 69/2024 Sb.", "§ 49 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. []
O co šlo: 13 844 Kč s příslušenstvím - pojištění odpovědnosti (["§ 6 vyhl. č. 69/2024 Sb.", "§ 49 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb)
Žalobou podanou dne 7. 5. 2025 se žalobce domáhal po žalované zaplacení ve výroku uvedené částky s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „pojištění odpovědnosti") v rozporu se zákonem č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon"). Žalobce se domáhal po žalované zaplacení tohoto příspěvku. Svůj nárok na zaplacení příspěvku žalovanou odvozoval žalobce z ustanovení § 45 odst. 2 zákona. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je dle ustanovení § 47 zákona odeslání písemné výzvy žalobce žalované. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Žalobce doručil žalované výzvu k úhradě dne 9. 8. 2024. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vycházel žalobce ze zákonem předepsaného procesu, upraveného v ustanovení § 38 odst. 1 až 3 zákona. Žalobce zjistil, že nákladní automobil jiný než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 Kg, registrační značka , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , IBAN, (dále „vozidlo“), je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalobce obdržel od ministerstva dopravy dálkovým způsobem informaci, že žalovaná je zapsána v registru silničních vozidel jako provozovatelka vozidla. Podle § 6 odst. 2 zákona se má za to, že provozovatelem vozidla je ten, kdo je provozovatelem podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích. Dle ust. § 2 odst. 15 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, je provozovatelem silničního vozidla osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník tohoto vozidla, není-li jako jeho provozovatel v registru silničních vozidel zapsána jiná osoba. Žalobce na základě zákona vycházel z informací poskytnutých ministerstvem dopravy z registru silničních vozidel a je oprávněn považovat je za správné. Žalovaná coby provozovatelka neměla ode dne 2. 4. 2024 do dne 3. 6. 2024 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ust. § 6 odst. 1 zákona. Vozidlo tak bylo nepojištěno 63 dnů a žalovaná tímto jednáním porušila zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobci tak dle ustanovení § 45 odst. 2 zákona vznikl nárok na příspěvek. Dle ustanovení § 45 odst. 3 zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 6 odst. 1 zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň dle ust. § 45 odst. 2 zákona platí, že provozovatel je povinen zaplatit Kanceláři paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobce v souladu s § 47 zákona zaslal žalované výzvu k úhradě příspěvku. Splatnost příspěvku nastala dne 8. 10. 2024. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná na výzvu nereagovala a nic neuhradila, žalované byla dne 31. 1. 2025 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění do 15 dnů od odeslání této upomínky, tj. ve lhůtě prodloužené nad rámec lhůty stanovené v ustanovení § 142a odst. 1 o.s.ř. Žalovaná ani poté nic neuhradila. S ohledem na výše uvedené žalobce požadoval uhradit dlužnou částku ve výši 5 718 Kč, která se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (a to dle ust. § 5 odst. 1, písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., kterou se provádí zákon, konkrétně 86 Kč), která je vynásobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 63 dnů, celkem ve výši 5 418 Kč, a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 45 odst. 2 zákona ve výši 300 Kč, a to dle § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb. Žalobce se dále domáhal přiznání příspěvku ve vztahu k témuž vozidlu i za další období od 4. 6. 2024 do 2. 9. 2024. Vozidlo bylo nepojištěno 91 dnů. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení příspěvku dopisem ze dne 24. 10. 2024, který byl doručen dne 8. 11. 2024. Splatnost příspěvku nastala dne 7. 1. 2025. Žalobce v tomto případě požadoval částku 8 126 Kč, která se skládá ze základu příspěvku 7 826 Kč (91 dnů po 86 Kč) a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobce omluvil neúčast při jednání soudu a souhlasil s projednáním věci ve své nepřítomnosti.Žalovaná se k jednání soudu nedostavila, i když předvolání jí bylo doručeno na adresu uvedenou v záhlaví rozsudku postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne 4. 8. 2025. Neúčast při jednání neomluvila, o odročení jednání nepožádala. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal v nepřítomnosti žalované.Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že žalobce vyzval žalovanou dopisem ze dne 25. 7. 2024 k zaplacení příspěvku do garančního fondu , Anonymizováno, ve výši 5 718 Kč. Výzva byla odůvodněna tím, že dle údajů, které má žalobce k dispozici od pojišťoven, nebylo v době od 2. 4. 2024 do 3. 6. 2024 k vozidlu SPZ , SPZ, , které bylo dále specifikováno uvedením VIN a čísla technického průkazu, sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobce tak vyzval žalovanou jako vlastnici a provozovatelku vozidla k zaplacení částky 5 718 Kč (příspěvek za 63 dnů po 86 Kč, náklady uplatnění 300 Kč). Žalobce přitom vycházel z toho, že předmětné vozidlo je nákladní automobil s hmotností do 3,5 t. Žalovaná byla vyzvána k úhradě uvedené částky ve lhůtě 60 dnů. Následně dopisy ze dne 17. 10. 2024, 8. 11. 2024 a 5. 12. 2024 žalobce žalovanou o zaplacení uvedené částky upomenul. Naposledy byla žalovaná k zaplacení vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 31. 1. 2025. Dále žalobce vyzval žalovanou dopisem ze dne 24. 10. 2024 k zaplacení příspěvku do garančního fondu , Anonymizováno, za následné nepojištěné období ve výši 7 826 Kč. Výzva byla v tomto případě odůvodněna tím, že dle údajů, které má žalobce k dispozici, nebylo ke stejnému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti ani v době od 4. 6. 2024 do 2. 9. 2024. Žalobce tak vyzval žalovanou k zaplacení částky 7 826 Kč (příspěvek za 91 dnů po 86 Kč). Žalovaná byla vyzvána k úhradě uvedené částky ve lhůtě 60 dnů. Následně žalobce žalovanou upomínal dopisy ze dne 15. 1. 2025 a 6. 2. 2025. Naposledy byla žalovaná k zaplacení vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 4. 4. 2025. Uvedené skutečnosti soud zjistil z výzev k úhradě příspěvku do garančního fondu a z upomínek o zaplacení.Soud na základě provedených důkazů dovodil, že žaloba je důvodná. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že ve shora uvedeném období bylo k označenému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Netvrdila ani neprokázala, že v uvedeném období nemuselo být pojištění odpovědnosti sjednáno, tj. že byla dána některá ze zákonných výjimek. Povinnost platit příspěvek vyplývá z právní normy citované v žalobě, tj. ze zákona č. 30/2024 Sb. Výše příspěvku a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním byla určena v souladu s prováděcím předpisem, tj. s vyhláškou č. 69/2024 Sb. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že vymáhané částky byť i jen částečně zaplatila. Z uvedených důvodů soud žalobě vyhověl. Žalobci byl přiznán rovněž úrok z prodlení z dlužného příspěvku v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení byl přiznán v souladu se žalobou od 9. 10. 2024 resp. od 8. 1. 2025 (splatnost příspěvku nastala vždy uplynutím lhůty 60 dnů ode dne doručení výzvy k zaplacení příspěvku).O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobci na nákladech řízení přiznal 800 Kč za zaplacený soudní poplatek. Soud postupoval při určení výše odměny advokáta a nákladů zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2025, konkrétně podle ust. § 14b vyhlášky. Dle tohoto ustanovení činí odměna za úkon právní služby 400 Kč. Paušální částka jako náhrada výdajů za každý úkon právní služby činí 100 Kč. Uvedená odměna a náhrada výloh náleží za 3 úkony (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, sepis návrhu). Zástupkyně žalobce doložila, že je plátkyní daně z přidané hodnoty (dále jen DPH). Dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. proto patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající DPH. Základní sazba DPH od 1. 1. 2013 činí 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 1 500 Kč. Daň činí 315 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno 2 615 Kč. Náklady jsou splatné k rukám zástupkyně žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř.