ECLI: ECLI:CZ:OSTU:2025:9.C.345.2024.30 Datum: 2025-01-08 Předmět: zaplacení 12 585 Kč s příslušenstvím - pojištění odpovědnosti Ustanovení: ["§ 2a vyhl. č. 205/1999 Sb.", "§ 2 vyhl. č. 205/1999 Sb.", "§ 49 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 ["pozemní komunikace""smlouva kupní"]
O co šlo: zaplacení 12 585 Kč s příslušenstvím - pojištění odpovědnosti (["§ 2a vyhl. č. 205/1999 Sb.", "§ 2 vyhl. č. 205/1999 Sb.", "§ 49 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963)
Návrhem podaným dne 15. 8. 2024 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení ve výroku uvedené částky s příslušenstvím. Návrh byl odůvodněn tím, že žalobce je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů. Svůj nárok na zaplacení příspěvku žalovaným odvozuje žalobce z ustanovení § 4 odst. 1 zákona. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je dle ustanovení § 4 odst. 6 zákona doručení písemné výzvy žalobce žalovanému. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Žalobce doručil žalovanému výzvu k úhradě dne 29. 3. 2024. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vycházel žalobce ze zákonem předepsaného procesu, upraveného v ustanovení § 15 odst. 1 až 3. Žalobce zjistil, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , IBAN, , je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný coby provozovatel neměl ode dne 18. 7. 2023 do dne 22. 1. 2024 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ust. § 1 odst. 2 zákona. Vozidlo tak bylo nepojištěno 189 dnů. Žalobci dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona vznikl nárok na příspěvek. Dle ustanovení § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň dle ust. § 4 odst. 4 zákona platí, že osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobce v souladu s § 4 odst. 6 zákona zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku. Splatnost příspěvku nastala dne 28. 5. 2024. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na předmětnou výzvu nereagoval a nic neuhradil, žalovanému byla dne 15. 7. 2024 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění do 15 dnů od odeslání této upomínky. Žalovaný ani poté nic neuhradil. Žalobce požadoval částku 12 585 Kč, která se skládá ze základu příspěvku, jenž je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (dle ust. § 2 odst. 1, písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., činí denní sazba 65 Kč), která je vynásobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 189 dnů, celkem ve výši 12 285 Kč, a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.Žalobce omluvil neúčast při nařízeném jednání soudu a souhlasil s projednáním věci ve své nepřítomnosti.Žalovaný se k nařízenému jednání soudu nedostavil, i když předvolání k jednání mu bylo doručeno postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. na adresu uvedenou v záhlaví rozsudku dne 13. 12. 2024. Neúčast při jednání žalovaný neomluvil, o odročení jednání nepožádal. Soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal v nepřítomnosti žalovaného.Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného dopisem ze dne 14. 3. 2024 k zaplacení příspěvku do garančního fondu ČKP za následné nepojištěné období ve výši 12 285 Kč. Výzva byla odůvodněna tím, že dle údajů, které má žalobce k dispozici od pojišťoven, nebylo v době od 18. 7. 2023 do 22. 1. 2024 k vozidlu SPZ , SPZ, , které bylo dále identifikováno uvedením VIN a čísla technického průkazu, sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobce tak vyzval žalovaného jako vlastníka a provozovatele vozidla k zaplacení částky 12 285 Kč (příspěvek za 189 dnů po 65 Kč). Žalobce přitom vycházel z toho, že předmětné vozidlo je osobní automobil s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3. Žalovaný byl vyzván k úhradě uvedené částky ve lhůtě 60 dnů. Následně dopisem ze dne 20. 6. 2024 žalobce žalovaného o zaplacení uvedené částky upomenul. Naposledy byl žalovaný k zaplacení vyzván předžalobní upomínkou ze dne 15. 7. 2024. Žalobce doložil, že se žalovaný stal vlastníkem předmětného vozidla dne 8. 8. 2021. Uvedené skutečnosti soud zjistil z výzev k úhradě příspěvku do garančního fondu, z upomínek o zaplacení a z kupní smlouvy.Dle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen „pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.Dle § 4 odst. 1 až 5 cit. zák. vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen „osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.Dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), denní sazba příspěvku se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně ve výši 65 Kč. Dle § 2a citované vyhlášky výše nákladů , právnická osoba, spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.Soud na základě provedených důkazů dovodil, že žaloba je důvodná. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že ve shora uvedeném období bylo k danému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu. Netvrdil ani neprokázal, že v uvedeném období nemuselo být pojištění odpovědnosti sjednáno, tj. že byla dána některá ze zákonných výjimek. Výše příspěvku a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním byla určena v souladu s prováděcím předpisem, tj. s vyhláškou č. 205/1999 Sb. Žalovaný konečně netvrdil a neprokázal, že vymáhanou částku byť i jen zčásti uhradil. Z uvedených důvodů soud žalobě vyhověl. Žalobci byl přiznán rovněž úrok z prodlení z dlužného příspěvku v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení byl přiznán v souladu se žalobou ode dne následujícího po splatnosti příspěvku (splatnost příspěvku nastala uplynutím lhůty 60 dnů ode dne doručení výzvy k jejich zaplacení).O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobci na nákladech řízení přiznal 800 Kč za zaplacený soudní poplatek. Soud postupoval při určení výše odměny advokáta a nákladů zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, konkrétně podle ust. § 14b vyhlášky. Dle tohoto ustanovení činí odměna za úkon právní služby 300 Kč a paušální částka jako náhrada výdajů za každý úkon právní služby 100 Kč. Tyto částky přísluší za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, sepis žaloby). Zástupkyně žalobce doložila, že je plátkyní daně z přidané hodnoty (dále jen DPH). Dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. proto patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající DPH. Základní sazba DPH od 1. 1. 2013 činí 21 %. Základem daně jsou odměna z