9 C 356/2024-34 — Okresní soud v Trutnově

Žalobou podanou dne 28. 6. 2024 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení ve výroku uvedených částek. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , a žalovaným došlo dne 11. 8. 2010 k uzavření smlouvy o půjčce č. 387200112. Dle smluvního ujednání byly nedílnou součástí této smlouvy smluvní podmínky smlouvy o půjčce. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 19 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce rovněž souhrnný poplatek ve výši 15 884 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 589 Kč. Poslední splátka měla být uhrazena 5. 10. 2011. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 21. 1. 2011. Žalovaný dlužil na jistině 11 102,40 Kč a na poplatku 9 281,60 Kč. Žalovaný na dluh celkem uhradil 14 500 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 27. 9. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Na dluh nebylo následně zaplaceno nic. Žalobce tak požadoval dlužnou jistinu 11 102,40 Kč a dlužné poplatky 9 281,60 Kč. Příslušenství pohledávky pak představují kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné částky 20 384 Kč za dobu do postoupení pohledávky ve výši 20 293,53 Kč a úrok z prodlení v zákonné výši nabíhající z částky 20 384 Kč až do jejího zaplacení. Žalobce omluvil neúčast při jednání soudu a souhlasil s projednáním věci ve své nepřítomnosti.Žalovaný se k nařízenému jednání soudu nedostavil, i když mu předvolání k jednání bylo doručeno postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne 27. 12. 2024 (na adresu uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku). Neúčast při jednání žalovaný neomluvil, o odročení jednání nepožádal. Soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal v nepřítomnosti žalovaného.Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že společnost , právnická osoba, se sídlem , adresa, , IČ , IČO, , jako věřitel a žalovaný jako zákazník uzavřeli dne 11. 8. 2010 smlouvu o půjčce. Na základě této smlouvy poskytl věřitel žalovanému částku 19 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit 59 týdenních splátek po 589 Kč a poslední splátku 133 Kč, celkem tedy 34 884 Kč. Částka 15 884 Kč představovala tzv. souhrnný poplatek. Smlouva byla uzavřena podle příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 S., občanský zákoník, a zákona č. 321/2001 Sb., o spotřebitelském úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Dle článku 8. smluvních podmínek bylo dohodnuto, že pokud zákazník včas neuhradí příslušnou splátku celkové dlužné částky, má věřitel právo požadovat uhrazení celé zbývající neuhrazené části celkové dlužné částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky zákazníka. Tyto skutečnosti soud zjistil ze smlouvy o půjčce s obchodními podmínkami.Původní věřitel postoupil mj. i pohledávku za žalovaným žalobci. K postoupení došlo smlouvou ze dne 21. 9. 2023. O postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn v rámci oznámení ze dne 29. 9. 2023. V něm je specifikována výše pohledávky na 20 384 Kč bez příslušenství. V předžalobní upomínce ze dne 3. 6. 2024 byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 41 776,58 Kč (včetně příslušenství). Uvedené skutečnosti soud zjistil ze seznamu pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky a z předžalobní upomínky s dokladem o odeslání.Soud při rozhodování ve věci postupoval dle právní úpravy účinné do 31. 12. 2013, tedy v době uzavření smlouvy o půjčce.Dle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.Dle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.K postoupení pohledávky ze strany původního věřitele žalobci došlo v době po 1. 1. 2014, tedy bylo třeba vycházet z právní úpravy účinné od uvedeného dne.Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.Dle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.Žalobce je v tomto řízení aktivně legitimován, protože mu vymáhaná pohledávka byla postoupena původním věřitelem , právnická osoba, Postoupení pohledávky bylo osvědčeno smlouvou o postoupení pohledávek, částí seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky a předžalobní upomínkou, v níž byl žalovaný o postoupení pohledávky rovněž informován. Žalovaný se nemůže dovolávat neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávek. Mohl by se bránit tím, že namísto žalobci plnil původnímu věřiteli. Taková obrana však uplatněna nebyla.Předloženou listinou – smlouvou o půjčce – bylo prokázáno uzavření smlouvy mezi žalovaným jako dlužníkem a společností , právnická osoba, jako věřitelem. Žalovanému byla poskytnuta půjčka ve výši 19 000 Kč, žalovaný se zavázal vrátit celkem 34 884 Kč. Kromě dlužné jistiny se jednalo o tzv. souhrnný poplatek v celkové výši 15 884 Kč. Tato částka zahrnuje obchodní úrok z úvěru, poplatek za administrativní činnost a poplatek za hotovostní inkaso splátek. Zčásti jde o sjednání úroku v souladu s tehdy platným ust. § 658 odst. 1 obč. zák., ve zbývající části o sjednání poplatků za specifické činnosti věřitele. Sjednání takových poplatků dle soudu neodporuje tehdejší právní úpravě. Celková výše poplatků představuje 83,60 % z předmětu půjčky. Při sjednané lhůtě splacení 60 týdnů se taková výše poplatků hrazených nad rámec jistiny může jevit jako nepřiměřeně vysoká. Na straně druhé výše poplatků byla ve smlouvě sjednána jednoznačným, určitým a srozumitelným způsobem. Žalovaný si tak musel být bez jakýchkoliv pochybností vědom, jakou celkovou částku bude povinen věřiteli vrátit. Bylo pouze věcí žalovaného, zda za těchto podmínek smlouvu uzavře. Nerespektování takto uzavřené smlouvy by bylo popřením zásady smluvní volnosti účastníků soukromoprávních vztahů. Soud tudíž neshledal důvod, proč by na částku 15 884 Kč (její dosud nesplacenou část) neměl mít věřitel nárok.Žalovaný byl v řízení nečinný. Netvrdil a ani neprokázal, že žalobci či jeho právnímu předchůdci zaplatil vyšší než jím zohledněnou částku. Z dlužné částky byl žalobci přiznán rovněž zákonný úrok z prodlení v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Žalobce tento úrok částečně kapitalizoval (za dobu do postoupení pohledávky), současně požadoval jeho přiznání až do doby zaplacení dluhu. Tento požadavek má oporu v právních normách.O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobci na nákladech řízení přiznal 816 Kč za zaplacený soudní poplatek. Soud postupoval při určení výše odměny advokáta a nákladů zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, konkrétně podle ust. § 14b vyhlášky. Dle tohoto ustanovení činí odměna za úkon právní služby 300 Kč a paušální částka jako náhrada výdajů za každý úkon právní služby 100 Kč. Tyto částky přísluší za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, sepis žaloby). Zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen DPH). Dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. proto patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající DPH. Základní sazba DPH od 1. 1. 2013 činí 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 1 200 Kč. Daň činí 252 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno 2 268 Kč. Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř.