CS · EN DE FR brzy

9 C 370/2024-37 — Okresní soud v Trutnově

ECLI: ECLI:CZ:OSTU:2025:9.C.370.2024.37
Datum: 2025-02-05
Předmět: 197 061,59 Kč s příslušenstvím - úvěr
Ustanovení: ["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 49 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 86 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 12
["smlouva o úvěru"]
O co šlo: 197 061,59 Kč s příslušenstvím - úvěr (["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 49 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/196)
1. Žalobou podanou dne 9. 10. 2024 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení ve výroku uvedené částky s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 3. 3. 2023 žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o hotovostním úvěru číslo 1013565654, na jejímž základě žalobce poskytl žalovanému částku ve výši 200 000 Kč a žalovaný se zavázal částku vrátit a zaplatit sjednaný úrok. Nedílnou součástí smlouvy byly Úvěrové podmínky. Žalovaný podpisem smlouvy přistoupil k Rámcové pojistné smlouvě, jejímž předmětem bylo pojištění schopnosti splácet předmětný úvěr. Na základě smlouvy se žalovaný zavázal měsíčně hradit pravidelnou splátku úvěru ve výši 3 661 Kč, skládající se ze splátky pojištění, jistiny a úroku 15,49 % ročně, a to vždy k 11. dni v měsíci počínaje dnem 11. 4. 2023. Dále byl sjednán poplatek za zprostředkování úvěru ve výši 4 000 Kč. Žalobce v souladu s ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru před uzavřením smlouvy řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného. V rámci posouzení úvěruschopnosti se žalobce nespoléhal pouze na tvrzení žalovaného, ale informace poskytnuté žalovaným ověřil za použití nezávisle ověřitelných údajů. Žadatelé obecně v rámci úvěrové žádosti deklarují (mimo jiné) výši čistého měsíčního příjmu, výši pravidelných měsíčních výdajů, rodinný stav a počet vyživovaných dětí. Nutnou podmínkou pro poskytnutí úvěru , Anonymizováno, je verifikace příjmu žadatele. Primárním podkladem pro ověření příjmů žadatele jsou výpisy z bankovního účtu (další akceptované způsoby pro doložení příjmu jsou potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu, důchodový výměr, výměr rodičovského příspěvku, daňové přiznání atd.). Stejně jako příjem, tak i výdaje žadatele byly v rámci procesu posouzení úvěruschopnosti ověřovány. V souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, žalobce využívá pro ověření výdajů sdělených dlužníkem státem publikované údaje o životním a existenčním minimu, upravené zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Spolu s údaji o životním minimu využívá žalobce i údaje o výši normativních nákladů na bydlení dle účinných nařízení vlády. Dalším zdrojem využívaným pro verifikaci výdajů je dotaz do bankovního a nebankovního registru klientských informací. Žalobce takto zjišťuje platby za další závazky žadatele, jeho celkové úvěrové zatížení a platební morálku. Mimo úvěrových registrů je u každého žadatele proveden dotaz do insolvenčního rejstříku a dále ověření, že na žadatele není vedeno exekuční řízení. Žalobce poskytuje spotřebitelské úvěry bez zajištění, institutu ručitelství nebo spoludlužnictví jiné osoby. Při posuzování úvěruschopnosti proto vždy předpokládá plnění ze strany dlužníka dle řádného splátkového kalendáře. Dlužník má po dobu trvání smlouvy zároveň právo kdykoli provést částečné nebo úplné mimořádné splacení úvěru, a to zcela bezplatně. Co do výše příjmů žalovaného vycházel žalobce ze žalovaným tvrzených údajů a tyto v souladu s výše uvedeným rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ČR důkladně ověřil na základě podkladů, které mu žalovaný předložil. Co do výdajů porovnal žalobce výši výdajů uvedenou žalovaným s normativními náklady na bydlení v daném místě a s právními předpisy stanovenou částkou životního minima a z opatrnosti použil vyšší z těchto částek. Ohledně případných dalších závazků žalovaného vycházel žalobce jednak z tvrzení žalovaného a nad rámec těchto tvrzení čerpal i informace z dostupných bankovních a nebankovních registrů, insolvenčního rejstříku a případně registru SOLUS. Tímto postupem žalobce před uzavřením smlouvy řádně dostál povinnostem dle ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, a tedy řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného se závěrem, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnostech žalovaného jako spotřebitele úvěr splácet. Splátky od 11. 4. 2023 do 25. 5. 2024 byly splaceny. Ode dne 25. 6. 2024 do dne zesplatnění žalobce neeviduje žádné úhrady od žalovaného. Na základě bodu 5. smlouvy má žalobce nárok požadovat náklady účelně vynaložené na vymáhání a smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou opožděnou splátku či platbu. Dle bodu 5. smlouvy ve spojení s bodem 6.2. úvěrových podmínek může žalobce v případě, že je žalovaný v prodlení se splacením jakékoliv splátky jistiny, úroků či jiných poplatků či příslušenství úvěru nebo je v prodlení s úhradou jakéhokoliv jiného závazku vůči žalobci, celý úvěr zesplatnit a požadovat tak uhrazení celé dlužné částky najednou. Opakovaným prodlením s úhradou splátek se žalovaný dopustil závažného porušení smluvních povinností, proto žalobce přistoupil v souladu s ujednáním čl. 5 smlouvy dne 28. 8. 2024 k zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění byl dluh žalovaného tvořen nesplacenou jistinou ve výši 194 664,59 Kč (jistina neobsahuje žádné úroky, úroky z prodlení, pokuty, poplatky ani jiné položky) a nesplaceným smluvním úrokem z úvěru (kapitalizovaný úrok) ve výši 7 812,49 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků ode dne poslední zaplacené splátky, tj. ode dne 25. 5. 2024, do dne předcházejícího dni zesplatnění, tedy do dne 27. 8. 2024, smluvní pokutou ve výši 1 500 Kč, pojistným ve výši 897 Kč. Žalobce požadoval od 24. 9. 2024 smluvní úrok 14,75 % ročně, a to v souladu s § 122 odst. 4 zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění. Dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Žalobce požadoval dle interních pravidel zákonný úrok z prodlení až od 10. dne následujícího po zesplatnění. Přehled jednotlivých plateb žalovaného byl uveden v důkazu označeném jako Splátkový kalendář úvěru číslo 1013565654. O zesplatnění úvěru informoval žalobce žalovaného prostřednictvím zesplatňujícího dopisu - předžalobní výzvy, dále pak také zprávami odeslanými na e-mailovou adresu žalovaného, do jeho profilu na portále , Anonymizováno, a SMS zprávou. Zesplatněním se stal závazek splatným v plné výši spolu s jeho příslušenstvím ke dni 28. 8. 2024. Dluh žalovaného tvoří nesplacená jistina 194 664,59 Kč, nesplacený smluvní úrok 7 812,49 Kč kapitalizovaný do dne předcházejícího dni zesplatnění, smluvní pokuta 1 500 Kč, pojistné 897 Kč, smluvní úrok 15,49 % ročně z dlužné jistiny od 28. 8. 2024 do 23. 9. 2024, smluvní úrok 14,75 % ročně z dlužné jistiny od 24. 9. 2024 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 7. 9. 2024 do zaplacení. Žalobce požadoval od 24. 9. 2024 smluvní úrok 14,75 % ročně, a to v souladu s § 122 odst. 4 zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění. Žalobce omluvil neúčast při jednání soudu a souhlasil s projednáním věci ve své nepřítomnosti.2. Žalovaný se k nařízenému jednání soudu nedostavil, i když předvolání k jednání mu bylo doručeno na adresu uvedenou v záhlaví rozsudku postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne 16. 1. 2025. Neúčast při jednání žalovaný neomluvil, o odročení jednání nepožádal. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal v nepřítomnosti žalovaného.3. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že účastníci uzavřeli dne 3. 3. 2023 smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy se žalobce zavázal poskytnout žalovanému bezúčelový úvěr 200 000 Kč. Byla sjednána úroková sazba 15,49 % p. a. Dále byl dohodnut poplatek za poskytnutí úvěru 4000 Kč. Úvěr měl být splacen 120 měsíčními splátkami po 3 661 Kč splatnými vždy do 11. dne v měsíci počínaje 11. 4. 2023. Splátky zahrnovaly i měsíční úhradu za pojištění ve výši 299 Kč. Poslední splátky byla splatná dne 11. 3. 2033. Dodatkem ze dne 24. 1. 2024 byl změněn termín splatnosti na 25. den v měsíci. Nedílnou součástí smlouvy byly standardní informace o úvěru a úvěrové podmínky. Žalobce byl oprávněn v případě porušení smluvních povinností, mj. v případě opoždění se splátkou nebo jakoukoliv jinou platbou, odstoupit od smlouvy. Žalobce poukázal částku 200 000 Kč na žalovaným určený účet dne 3. 3. 2023. Před uzavřením smlouvy žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného. Zjistil, že žalovaný je zaměstnán u společnosti , právnická osoba, . s příjmem 29 584 Kč, který byl ověřen z bankovního výpisu. Celkové výdaje domácnosti včetně splátek úvěrů činily 19 000 Kč. Disponibilní měsíční příjem tak činil 10 293 Kč, tedy dle žalobce žalovaný byl schopen splácet sjednané splátky po 3 362 Kč měsíčně. Žalobce ověřil osobu žalovaného i v bankovním a nebankovním registru klientských informací, v insolvenčním rejstříku a v centrální evidenci exekucí. Nezjistil skutečnosti, které by vyvolávaly pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Dle přehledu splátek žalovaný řádně platil sjednané splátky od dubna 2023 až do května 2024. Dopisem ze dne 28. 8. 2024 žalobce vyzval žalovaného k předčasnému splacení všech dlužných částek, tj. dluhu z úvěrové smlouvy v celkové výši 204 874,08 Kč. Výzva byla současně předžalobní výzvou podle § 142a o.s.ř. Uvedená skutková zjištění soud učinil ze smlouvy o úvěru s dodatkem, z úvěrových podmínek a standardn
DomůPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.