3 C 178/2021-80 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu ve [obec] dne [datum] domáhala, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši [částka] a náhradu nákladů řízení. Právním titulem žalobního návrhu je smluvní pokuta za nevrácení přijímacího zařízení ve výši [částka] a částka [částka] představující poplatek za odpojení z důvodu nedoplatku a dlužný pronájem za přijímací zařízení. 2. Okresní soud ve [obec] vyslovil usnesením pod č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] svou místní nepříslušnost a zároveň rozhodl o postoupení věci zdejšímu soudu jako soudu místně příslušnému. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoli jí byla žaloba řádně doručena v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř. 4. Jelikož účastníci konkludentně souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř., pouze na základě předložených listinných důkazů, mezi které patří smlouva o poskytování zvýhodněných podmínek a poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací uzavřená dne [datum] mezi žalobkyní a žalovanou. Dle zakázkového listu ze dne [datum], č. objednávky [číslo], který je zároveň potvrzením o převzetí přijímacího zařízení od obchodní společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], žalovaná obdržela přijímací zařízení a byl sjednán pronájem wifi ED3 0. Dle ceníku služeb činí smluvní pokuta za nevrácení přijímacího zařízení včas a v pořádku částku ve výši [částka]. Nedílnou součástí smlouvy jsou všeobecné podmínky poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [právnická osoba] Česká republika, kde je v čl. 7 stanovena povinnost žalované vrátit pronajaté zařízení do 14 dnů od ukončení smlouvy. Pro případ nesplnění povinnosti byla žalovaná srozuměna s účtováním smluvní pokuty. V rámci vyúčtování [číslo] byl žalované účtován mimo jiné pronájem wifi ED3.0 pravidelnou částkou [částka]. Dlužná částka tak činí [částka]. V rámci vyúčtování [číslo] bylo žalované vyúčtováno odpojení z důvodu nedoplatku ve výši [částka] a dále byla započtena částka [částka] týkající se pronájmu wifi ED3.0. Dopisem ze dne [datum] právní předchůdce žalobkyně odstoupil od smlouvy a vyzval žalovanou k úhradě nedoplatku a k vrácení zařízení. Jelikož žalovaná nijak nereagovala, byla jí prostřednictvím právního zástupce žalobkyně zaslána dne [datum] výzva k úhradě dluhu, o jejímž odeslání svědčí poštovní podací arch. 5. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána výpisem z obchodního rejstříku, podle něhož v důsledku fúze sloučením přešlo veškeré jmění zanikající společnosti [právnická osoba], [IČO] se sídlem [adresa] na žalobkyni s účinností ke dni [datum]. 6. Podle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, se za službu elektronických komunikací rozumí služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálu po síti elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v síti používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací. 7. Podle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 občanského zákoníku, zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. 8. Na podkladě zjištěného skutkového stavu věci bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena účastnická smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací ve smyslu ustanovení § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Je zřejmé, že žalovaná nesplnila své platební povinnosti dle § 64 citovaného zákona, když vystavené faktury za zprostředkovaný prodej služeb a poskytnutá zařízení řádně a včas nezaplatila, v důsledku čehož žalobkyně odstoupila od účastnické smlouvy a v souladu se všeobecnými podmínkami požadovala zaplacení dlužných částek a vrácení přijímacího zařízení. Jelikož přijímací zařízení nebylo vráceno, byla žalované dle smluvních ujednání účtována smluvní pokuta ve výši [částka] v souladu s § 2048 občanského zákoníku a poplatek za odpojení ve výši [částka] dle ceníku. Žalovaná dále dluží částku [částka] za pronájem wifi. 9. Soud dospěl s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že nárok uplatněný v podané žalobě je důvodný. Žalovaná nijak neprokázala a ani z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by své závazky z předmětné smlouvy splnila. Žalobkyně tak prokázala existenci závazku za žalovanou i jeho výši, neboť do dnešního dne dlužnou pohledávku ani smluvní pokutu neuhradila. Soud tedy vyhověl žalobě v plném rozsahu a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s příslušenstvím. Žalobkyně úroky z prodlení nepožadovala. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náklady řízení v celkové výši [částka] k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní. 11. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. obsahuje rozsudek zkrácené odůvodnění.