3 C 194/2022-41 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně podala dne [datum] návrh na vydání shora uvedeného rozsudku. Žalobu zdůvodnila tím, že žalobkyně je držitelem licence na distribuci plynu, a tudíž zajišťuje spolehlivé provozování a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí, umožňuje distribuci plynu na základě uzavřených smluv a řídí toky plynu v distribuční soustavě. Dne [datum] došlo na základě žádosti obchodníka s plynem, společnosti x [právnická osoba] k přerušení dodávky plynu do odběrného místa [číslo] na adrese [adresa žalovaného], [PSČ] z důvodu neplacení. Žalobkyně se neúspěšně pokusila o demontáž plynoměru [číslo]. Žalovaný i nadále pokračoval v odběru plynu i bez uzavřené smlouvy, přestože byl upozorněn, že se jedná o neoprávněný odběr ve smyslu ustanovení § 51 zákona č. 458/2000 Sb. Smlouva o zajištění služby distribuční soustavy zanikla dne [datum]. Žalovaný byl celou dobu uživatelem odběrného místa. Za období od [datum] do [datum] neoprávněně odebral 291,05 m3 plynu, což bylo vyčísleno na částku 4 830,96 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě výzvou ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, i když mu byla řádně doručena dle ustanovení § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř. Oba účastníci byli vyzváni ke sdělení, zda souhlasí s vyřízením věci bez nařízení jednání dle ustanovení § 115a o.s.ř. s poučením, že pokud se účastníci k tomuto nevyjádří, tak se má za to, že s tímto postupem souhlasí. Vzhledem k tomu, že ani jeden z účastníků se k tomu nevyjádřil, rozhodl soud bez nařízení jednání. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o připojení [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o dodávce plynu na odběrné místo [ulice a číslo], [obec]. Dne [datum] požádal obchodník s plynem přerušení dodávky plynu na odběrném místě z důvodu neplacení, což je zřejmé z Žádosti. Z dokumentu Dočasné přerušení – servisní zakázka [číslo] soud zjistil, že dne [datum] došlo k pokusu o odpojení plynu, což se nezdařilo pro nepřítomnost zákazníka. Toto bylo doloženo i fotografiemi. Následně byl oznámením ze dne [datum] žalovaný informován, že na jím užívaném odběrném místě dochází k neoprávněné distribuci. K demontáži plynoměru došlo až [datum], což je zřejmé z protokolu o demontáži a fotodokumentace. [příjmení] za neoprávněný odběr ve výši 4 830,96 Kč byla žalovanému vyúčtována fakturou [číslo] dne [datum]. Žalovaný byl opakovaně upomínán úhradě, což vyplývá z výzev, kdy naposledy byl vyzván dne [datum] prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Toto je doloženo podacím lístkem. Žalovaný na dluh nic neuhradil. <i>4. Podle ustanovení § 74 odst. 6 zákona č. 458/2000 Sb. energetického zákona platí, že„ neoprávněný odběr, neoprávněná přeprava, neoprávněná distribuce a neoprávněné uskladnění plynu se zakazují“.</i> <i>5. Podle ustanovení § 74 odst. 7 energetického zákona platí, že„ při neoprávněném odběru plynu je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plyn, povinna uhradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonů plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru nebo rozměrů a tlaku přívodního plynového potrubí nebo jmenovitého průtoku plynu regulátorem tlaku, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru plynu“.</i> <i>6. Podle ustanovení § 74 odst. 8 energetického zákona platí, že„ při neoprávněné přepravě plynu, neoprávněné distribuci plynu nebo uskladnění plynu je osoba, která neoprávněně využívá službu přepravy plynu, službu distribuční soustavy nebo uskladnění plynu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu“.</i> <i>7. Z ustanovení § 9 odst. 1 vyhlášky č. 108/2011 Sb., která provádí energetický zákon vyplývá postup výpočtu ceny neoprávněně odebraného plynu.</i> 8. Z provedených důkazů dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. Žalovaný odebral za období [datum] do [datum] neoprávněně plyn, kdy do [datum] byl plynoměr na odběrném místě na adrese [adresa]. Žalovaný odebíral plyn i poté, co byla podána žádost o přerušení dodávky z důvodu neplacení. Tím došlo k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru plynu ve smyslu citovaného ustanovení § 74 zákona č. 458/2000 Sb. Vyúčtování náhrady škody za neoprávněný odběr energie bylo provedeno v souladu s ustanovením § 9 vyhlášky č. 108/2011 Sb., a výpočet žalované částky vyplývá z žalobkyní předložených důkazů a konkrétního výpočtu. Vzhledem k tomu, že žalovaný dluh neuhradil, byl žalobkyní dne [datum] vyzván k úhradě žalované částky, úhrada dlužné částky prokázána nebyla. Splatnost žalobkyní vystavené faktury nastala dne [datum], ode dne následujícího je žalovaný v prodlení, a žalobkyni byl přiznán úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1968 a následujících obč. zákoníku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 830,96 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v ustanovení § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobce opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech (např. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]). Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích. Náklady právního zastoupení jsou splatné k rukám právního zástupce žalobkyně dle ustanovení § 149 o.s.ř. 10. Peněžité nároky jsou splatné v třídenní lhůtě dle ustanovení § 160 o.s.ř.