4 C 105/2022-33 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 2 273 Kč a náhradu nákladů řízení. Právním titulem žalobního návrhu je smluvní pokuta za nevrácení koncového zařízení ve výši 2 000 Kč a částka 783 Kč představující cenu za pronájem přijímacího zařízení a další poplatky související se správou, údržbou a instalací zařízení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoli mu byla žaloba řádně doručena v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř. 3. Jelikož účastníci konkludentně souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř., pouze na základě předložených listinných důkazů, mezi které patří smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] uzavřená dne [datum] mezi žalobkyní a žalovaným, jejímž předmětem byly objednané služby zahrnující mimo jiné [typ služeb] [anonymizována tři slova] a pronájem modemu wifi [označení] za 70 Kč. Součástí smlouvy je prohlášení žalovaného, že uhradí smluvní pokutu dle ceníku, pokud nevrátí pronajaté přijímací zařízení včas a v pořádku. Dle ceníku služeb činí smluvní pokuta za nevrácení přijímacího zařízení včas a v pořádku částku ve výši 2 000 Kč a náhrada nákladů za odpojení z důvodu nedoplatku 500 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou všeobecné podmínky poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, kde je v čl. 7 stanovena povinnost žalovaného vrátit pronajaté zařízení do 14 dnů od ukončení smlouvy. Dle zakázkového listu byly žalovanému provedeny dne [datum] služby potřebné pro realizaci smlouvy a provedeny neplánované úkony. V rámci vyúčtování [číslo] byl žalované účtován mimo jiné pronájem wifi [označení] pravidelnou částkou 70 Kč. V rámci vyúčtování [číslo] bylo žalovanému vyúčtováno odpojení z důvodu nedoplatku ve výši 500 Kč a dále byla započtena částka 46,67 Kč týkající se pronájmu wifi [označení]. Dlužná částka tak činí 783 Kč. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně odstoupila od smlouvy a vyzvala žalovaného k úhradě nedoplatku a k vrácení zařízení. Žalovanému byla prostřednictvím právního zástupce žalobkyně zaslána dne [datum] předžalobní upomínka, o jejímž odeslání svědčí potvrzení podání. 4. Podle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích v platném znění, se za službu elektronických komunikací rozumí služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálu po síti elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v síti používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací. 5. Podle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 občanského zákoníku, zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. 6. Na podkladě zjištěného skutkového stavu věci bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena účastnická smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací ve smyslu ustanovení § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Je zřejmé, že žalovaný nesplnil své platební povinnosti dle § 64 citovaného zákona, když vystavené faktury za zprostředkovaný prodej služeb a pronájem poskytnutého zařízení řádně a včas nezaplatil, v důsledku čehož žalobkyně odstoupila od účastnické smlouvy a v souladu se všeobecnými podmínkami požadovala zaplacení dlužných částek a vrácení přijímacího zařízení. Jelikož přijímací zařízení nebylo vráceno, byla žalovanému dle smluvních ujednání účtována smluvní pokuta ve výši 2 000 Kč v souladu s § 2048 občanského zákoníku a poplatek za odpojení ve výši 500 Kč dle ceníku. Žalovaný dále dluží částku 283 Kč za pronájem wifi. 7. Soud dospěl s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že nárok uplatněný v podané žalobě je důvodný. Žalovaný nijak neprokázal a ani z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by své závazky z předmětné smlouvy splnil. Žalobkyně naproti tomu prokázala existenci závazku za žalovaným i jeho výši, neboť do dnešního dne dlužnou pohledávku ani smluvní pokutu neuhradil. Soud tedy vyhověl žalobě v plném rozsahu a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 783 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně úroky z prodlení nepožadovala. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 783 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní. 9. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. obsahuje rozsudek zkrácené odůvodnění.