9 C 74/2020-171 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 8. 7. 2020 se žalobce domáhal rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost uhradit mu částku ve výši 850.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 850.000 Kč od 27. 2. 2019 do zaplacení, když uvedená částka jistiny představovala uhrazenou částku za postoupenou pohledávku s tím, že měl za to, že smlouva o postoupení pohledávky ze dne 10. 7. 2017 nebyla platně uzavřena a žalovaná se tak na úkor žalobce bezdůvodně obohatila. K odůvodnění žaloby pak zejména uvedl, že dne 18. 4. 2016 byla mezi žalovanou, na straně jedné jakožto zapůjčitelem, a , jméno FO, , a společností , právnická osoba, , na straně druhé jakožto vydlužiteli, uzavřena Smlouva o zápůjčce, jejímž předmětem byl závazek žalované poskytnout vydlužitelům peněžitou zápůjčku ve výši 1.050.000 Kč a závazek vydlužitelů tuto zápůjčku žalované vrátit ve lhůtě do 18. 6. 2016. Zároveň se Smlouvou o zápůjčce byla za účelem zajištění pohledávky k vrácení Zápůjčky mezi žalovanou a vydlužiteli uzavřena smlouva o zajišťovacím převodu práva k movité věci ze dne 18. 4. 2016 ve smyslu § 2040 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném a účinném znění, (dále jen NOZ), na jejímž základě společnost , právnická osoba, převedla na žalovanou vlastnické právo k pneumatikám od motorových vozidel v hodnotě cca 1.900.000 Kč. Pneumatiky žalovaná od společnosti , právnická osoba, převzala. Z přílohy č. 1 ke Smlouvě o zajištění vyplývá, že cena pneumatik činila 1.934.683,05 Kč. Následně žalobce uzavřel s žalovanou dne 10. 7. 2017, jakožto postupitelem, Smlouvu o postoupení pohledávek ze Smlouvy o zápůjčce, když touto smlouvu byla na žalobce postoupena pohledávka za vydlužiteli ze Smlouvy o zápůjčce včetně příslušenství. Tato pohledávka byla postoupena za úplatu ve výši 850.000 Kč, kterou žalobce žalované uhradil. Podle žalobce však pohledávka v době postoupení neexistovala. Smlouvou o zajištění byl totiž převod vlastnického práva k pneumatikám ve smyslu § 2040 odst. 2 NOZ sjednán s rozvazovací podmínkou, že pokud vydlužitelé řádně a včas vrátí zápůjčku, pak nastalé právní účinky převodu vlastnického práva k pneumatikám pominou a toto právo přejde zpět na společnost , právnická osoba, . Vzhledem k tomu, že vydlužitelé zapůjčené peníze ve lhůtě splatnosti do 18. 6. 2016 nevrátili, když ke dni uzavření Smlouvy o postoupení ještě z tohoto titulu dlužili částku 850.000 Kč, pak v souladu s § 2044 odst. 1 NOZ rozvazovací podmínka převodu vlastnického práva k pneumatikám zanikla a toto právo zůstalo žalované natrvalo. Současně došlo tímto okamžikem k zániku pohledávky, a to v rozsahu v jakém hodnota pneumatik kryla výši pohledávky. Právě s ohledem na hodnotu pneumatik pohledávka zanikla v plném rozsahu a ke dni 10. 7. 2017, kdy byla Smlouva o postoupení pohledávky podepsána, již neexistovala jakákoliv pohledávka vůči vydlužitelům. Nebylo pak možné postoupit neexistující pohledávku a Smlouva o postoupení pohledávky byla neplatným právním jednáním od počátku. Za takové situace tedy měla žalovaná k výzvě žalobce vrátit úplatu ve výši 850.000 Kč z titulu bezdůvodného obohacen, avšak toto neučinila ani na základě výzvy ze dne 19. 2. 2019, která byla žalované doručena dne 22. 2. 2019, ani na základě předžalobní výzvy ze dne 30. 6. 2020.2. Žalované byla žaloba doručena do vlastních rukou dne 4. 9. 2020 ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 6 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ). Žalovaná od počátku s podanou žalobou nesouhlasila. Nesporovala nijak to, že mezi účastníky byla uzavřena Smlouva o postoupení pohledávky a žalobcem byla uhrazena úplata za postoupenou pohledávku ve výši 850.000 Kč dne 14. 7. 2017, kdy tímto datem se stalo postoupení pohledávky účinným. Zároveň pak žalovaná upozorňovala na fyzické převzetí předmětu zajištění pohledávky tj. 695 ks pneumatik v hodnotě 1.934.683 Kč, přičemž jejich specifikace byla uvedena v Příloze č. 1 ke Smlouvě o zajišťovacím převodu práva. Žalobce pak také převzal dvě směnky vlastní se směnečným vyplňovacím prohlášením vystavené oběma vydlužiteli. Žalovaná nesouhlasila s tím, že by její pohledávka za vydlužiteli byla postoupena neplatně. Naopak byla přesvědčená, že postoupení pohledávky odpovídalo platné právní úpravě. Žalovaná dále uváděla, že k postoupení pohledávky na žalobce došlo z iniciativy vydlužitele , jméno FO, a samotného žalobce, který byl jednateli žalované představen s tím, že vyrovná sjednaným způsobem závazky vydlužitele, převezme si předmět zajištění-pneumatiky a směnky. Žalobce v postavení postupníka v čl. II Smlouvy o postoupení pohledávky akceptoval postupovaná práva v celém rozsahu. Žalobce vzal v úvahu i to, že plnění na pohledávku může být nejisté, dokonce si účastníci vyloučili odpovědnost postupitele, tj. žalované k náhradě škody pro případ nedobytnosti pohledávky, popření její pravosti či neplatnosti z důvodu rozporu s dobrými mravy. Žalobce dostal do svého držení movité věci v minimálně dvojnásobné hodnotě, než byla úplata za pohledávku, a bylo podle žalované pouze na něm, jakým způsobem bude pohledávku vymáhat a zda vůbec. Nesouhlasila s argumentací žalobce, že pohledávka zanikla okamžikem marného uplynutí lhůty pro její zaplacení, tj. okamžikem, kdy se zajišťovací převod vlastnického práva k movitým věcem, stal s odkazem na § 2044 NOZ nepodmíněným převodem práva. V tomto směru poukazovala žalovaná na judikaturu Nejvyššího soudu ČR (dále NS ČR). Poukazovala pak na postup žalobce, na to po jaké době začal právo z údajně neplatně uzavřené Smlouvy o postoupení pohledávky uplatňovat. Uplatnila pak i pro případ neplatnosti uzavřené Smlouvy o postoupení pohledávky nárok na vrácení všeho, co si vzájemně účastníci plnili, tj. vrácení předmětu zajištění (pneumatiky podle seznamu) nebo jejich finanční ekvivalent, pokud již tyto nemá v držení. Z důvodu právní jistoty pak ještě namítala, že hodnota převzatého plnění zajišťujícího postupovanou pohledávku přesahovalo výši uhrazené částky za postoupení pohledávky.3. Žalobce byl i nadále přesvědčen o tom, že v daném případě je jeho nárok uplatněný žalobou zcela oprávněný.4. Soud dne 11. 11. 2022 konal jednání v nepřítomnosti žalobce, když tento se k tomuto jednání bez omluvy nedostavil, přičemž se jednalo o jednání, při němž soud poskytoval poučení stran koncentrace řízení ve smyslu § 118b odst. 1 OSŘ, přičemž s ohledem na předchozí přerušené (opakovaně) první jednání a provedené důkazy neměl za to, že by snad musel poskytovat jakékoliv poučení ve smyslu § 118a odst. 1, odst. 3 OSŘ.5. Z provedených důkazů navržených ze strany obou účastníků, z tvrzení účastníků a nesporných skutečností ze shodných tvrzení účastníků, která vzal za svá vlastní skutková zjištění ve smyslu § 120 odst. 3 OSŘ, učinil soud tato skutková zjištění:6. Tak mezi účastníky nebylo jistě sporu o tom, že uzavřeli Smlouvu o postoupení veškerých pohledávek ze smlouvy o zápůjčce ze dne 18. 4. 2016 ze dne 10. 7. 2017 (dále jen Smlouva), když na základě této Smlouvy byla na žalobce jakožto postupníka převedena pohledávka za vydlužiteli tj. , jméno FO, , a společností , právnická osoba, , ve výši 850.000 Kč spolu s příslušenstvím z titulu Smlouvy o zápůjčce ze dne 18. 4. 2016 uzavřené mezi žalovanou jakožto zapůjčitelem a vydlužiteli, na jejímž základě žalovaná poskytla vydlužitelům zápůjčku ve výši 1.050.000 Kč se splatností do 18. 6. 2016 s fixním úrokem ve výši 50.000 Kč. Na žalobce byla postoupena zbylá část jistiny zápůjčky ve výši 850.000 Kč spolu s příslušenstvím, když předmětem postoupení se stala i práva vyplývající ze zajišťovacího převodu práva, tj. k movitým věcem – automobilovým pneumatikám, specifikovaným v příloze č. , hodnota, ke Smlouvě o zajišťovacím převodu práva k věci movité, která byla součástí Smlouvy o zajišťovacím převodu práva k věci movité. Zároveň byla na žalobce postoupena i veškerá práva k vyplnění a uplatnění blankosměnek vlastních ze dne 18. 4. 2016, a to v souladu s ustanoveními Směnečného vyplňovacího prohlášení, oprávnění a způsobu vyplnění blankosměnek ze dne 18. 4. 2016. V čl. II bodu 6. pak žalobce prohlásil, že „je mu stav postupované pohledávky i obsah postupovaných dohod a smluv dobře znám a s touto znalostí tuto smlouvu s postupitelem uzavírá. Postupitel neručí postupníkovi za vymahatelnost a dobytnost postupované pohledávky ani práv s ní spojených, která jsou převáděna či postupována touto smlouvou na postupníka, a to ani do výše úplaty za postoupení pohledávky. Postupník bere na vědomí, že plnění na pohledávku může být nejisté.“ V čl. III. bod 2. bylo uvedeno, že „Smluvní strany prohlašují, že se budou bez zbytečného odkladu navzájem informovat o všech skutečnostech, která souvisejí s postoupenou pohledávkou, a že postupitel poskytne postupníkovi případnou potřebnou součinnost k vymáhání pohledávky, zejména formou předání úplné smluvní dokumentace.“7. Ze Smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi žalovanou a svědkem , jméno FO, a společností , právnická osoba, ze dne 18.