14 C 26/2023-14 — Okresní soud v Uherském Hradišti

Návrhem ze dne 31. 1. 2023 se žalobce domáhal vůči žalovanému, který je jeho otcem, zrušení výživného, které bylo uloženo žalovanému rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [spisová značka]. Žalobce navrhl zrušení výživného od 1. 2. 2023 z důvodu, že již ukončil studium a nastoupil do zaměstnání od 2. 1. 2019. Žalovaný s návrhem souhlasil a připojil se k němu. V rámci provedeného dokazování soud zjistil, že naposled bylo výživné pro žalobce stanoveno rozsudkem Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [spisová značka] s právní mocí od 10. 12. 2013, kterým bylo uloženo žalovanému přispívat na výživu žalobce měsíčně částkou 5 000 Kč od 1. 9. 2013 do budoucna. Z pracovní smlouvy žalobce bylo zjištěno, že již od 2. 1. 2019 nastoupil do zaměstnání k [právnická osoba] Z dohody o změně pracovního poměru ze dne 12. 9. 2022 bylo zjištěno, že žalobce nastoupil do zaměstnání k [právnická osoba], má sjednaný pracovní poměr na dobu neurčitou od 1. 10. 2022. Z usnesení zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že byl veden výkon rozhodnutí na výživné pro žalobce. Podle § 911 z. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) platí výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. V dané věci soud konstatoval, že návrh žalobce je zcela důvodný, neboť bylo prokázáno, že žalobce ukončil přípravu na budoucí povolání, začal se sám živit tím, že nastoupil do zaměstnání od 2. 1. 2019, a proto soud pro změnu poměrů dle 163 o.s.ř. ve spojení s § 911 o. z. zrušil výživné přiznané žalobci od okamžiku uvedeném v návrhu dne 1. 2. 2023. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) podle kterého by právo na náhradu nákladů řízení náleželo zcela úspěšnému žalobci, avšak ten právo na náhradu nákladů řízení neuplatnil, a proto soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.