3 C 290/2023-93 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobce se žalobou ze dne 19. 12. 2023 domáhal, aby soud vůči žalované rozhodl tak, že je povinna odstranit betonové schodiště na pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , katastrální území , adresa, , dále, že je povinna uvést tento pozemek do stavu před provedenými terénními úpravami a dále, že je povinna zdržet se všech dalších zásahů do vlastnického práva žalobce k pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , katastrální území , adresa, . Žalobce svou žalobu odůvodnil tím, že žalovaná v rámci terénních úprav provedla ze svého pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (pozemek žalované) výkop o hloubce přibližně 1,85 metru a tento výkop zahloubila do pozemku žalobce p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (dále jen pozemek žalobce) minimálně do hloubky 0,4 metru. Tento výkop nijak nezabezpečila. Vedle terénních prací zhotovila žalovaná betonové schodiště a vybudovala branku směrem k Pozemku žalobce. Jak výkop, tak i betonové schodiště včetně branky zasahují za hranice Pozemku žalované. Dne , datum, provedl místně příslušný stavební úřad šetření na místě samém. Ze strany stavebního úřadu bylo uloženo žalované, aby do 15. 1. 2023 provedený výkop zabezpečila, dále aby zajistila vytyčení hranice s Pozemkem žalobce a provedla projektovou dokumentaci ke stavbě opěrné zídky a betonového schodiště s brankou. Výkop byl pouze provizorně zakryt OSB deskami bez jakéhokoliv dalšího označení či upozornění a žalobce má obavu o újmu na zdraví osob, které mohou přes jeho pozemek chodit, neboť tento pozemek není oplocen. Žalovaná byla vyzvána předžalobní výzvou ze dne 27. 11. 2023, na kterou sice reagovala, ale do dne podání žaloby nápravu nesjednala.2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě nijak nepopřela, že by vybudovala schodiště či branku ze svého pozemku na Pozemek žalobce, také nepopřela provedení terénních prací s tím, že k zásahu do Pozemku žalobce došlo proto, že je v místě jílovitá půda a při odkopu část zeminy odpadla spolu s odkopávanou zeminou z Pozemku žalované. Žalovaná uvedla, že již nechala zpracovat projektovou dokumentaci, jejíž zpracování však trvalo dlouho z důvodu vytíženosti architekta. Dne , datum, osobně doručila projektovou dokumentaci na stavební úřad, kde jí bylo doporučeno ještě provést jedno geodetické zaměření. U jednání dne 20. 5. 2024 žalovaná doplnila, že následující den, tedy 21. 5. 2024, je svoláno místní šetření se stavebním úřadem ohledně projektu opěrné zdi. Tato zeď bude vysoká 1,7 m, bude široká 4,3 m a bude vybudována do tvaru U z tvárnic hlubokých 40 cm. Šířka zamýšlené opěrné zdi pokrývá celou šířku provedeného odkopu zeminy. Na Pozemku žalované chce žalovaná vybudovat opěrnou zeď pro budoucí využití plochy před touto zdí pro případné rekreační účely. Pro provedení zdi má již sjednanou firmu, u které předpokládá provedení díla do jednoho měsíce. Celou záležitost považuje spíše za nedorozumění, neměla v úmyslu tím jakkoliv škodit žalobci.3. Žalobce k vyjádření žalované uvedl, že i nadále trvá na odstranění části posledního schodu schodiště, neboť má za to, že zasahuje do jeho pozemku. Dále doplnil, že žalovaná měla po provedení terénních úprav v roce 2022 dostatek času na to, aby vyhověla požadavkům stavebního úřadu v rámci stavebního šetření z ledna roku 2023. Žaloba byla podána v prosinci 2023, tedy téměř rok po místním šetření, ale ani v tu dobu nebyla ještě projektová dokumentace hotová. Žalobce i nadále nepovažuje svůj pozemek za zabezpečený a zásah provedený ze strany žalované i nadále trvá.4. U jednání dne 20. 5. 2024 vzal žalobce zpět část žaloby týkající se odstranění betonového schodu, neboť po zahájení řízení došlo k jeho částečnému odstranění. I nadále však trval na dalších návrzích.5. Žalovaná zpochybnila, že by k odstranění části posledního schodu betonového schodiště došlo až po podání žaloby. K tomuto odstranění došlo v létě roku 2023, tedy před podáním žaloby.6. V rámci jednání dne 20. 5. 2024 soud zastavil po souhlasu žalované část řízení, kterou se žalobce domáhal odstranění betonového schodiště.7. Mezi stranami bylo nesporné, že se plot nachází na hranici jejich pozemků, že plot je tam již dlouhá léta a že v plotě byla již dříve zabudovaná branka. Mezi stranami bylo také nesporné, že žalovaná při terénních úpravách svého pozemku skutečně odstranila část zeminy z Pozemku žalobce. Bylo také nesporné, že žalovaná vybudovala na svém pozemku betonové schodiště a vyměnila stávající branku.8. Z nesporných tvrzeních a důkazů provedených v rámci řízení dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru:Žalobce je vlastníkem mimo jiné pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a žalovaná je vlastníkem pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , oba k. ú. , adresa, (výpisy z katastru nemovitostí). Dne , datum, proběhlo místní šetření na pozemcích účastníků za účasti zástupce Stavebního úřadu , Anonymizováno, , adresa, , u kterého bylo zjištěno, že došlo k terénním úpravám na Pozemku žalované, a to takových, že hloubka výkopu byla naměřena cca 1,85 m a že výkop není nijak zabezpečený. Bylo také zjištěno, že bylo vybudováno betonové schodiště (protokol z místního šetření). Stavební úřad uložil žalované do 15. 1. 2023 zabezpečit výkop, dále provést projektovou dokumentaci na opěrnou zídku a betonové schodiště (protokol z místního šetření). Stav terénních prací a jejich okolí ke dni podání žaloby na místě samém je prokazován velkým množstvím fotografií, ze kterých je zřejmé, že došlo k odkopání zeminy na Pozemku žalované, přičemž došlo i k zásahu do Pozemku žalobce, a to v řádech desítek centimetrů (fotografie). Z fotografií předložených po podání žaloby vyplynulo, že se stav pozemků nijak neměnil (fotografie). Před rozhodnutím soudu byla hranice pozemků účastníků geodeticky zaměřena (fotografie č. l. 78-79, 82, 84-84pv). Bylo prokázáno, že ke dni podání žaloby již byl odřezán poslední schod betonového schodiště tak, že do Pozemku žalobce zasahovalo fakticky pouze několik centimetrů (fotografie č. l. 23, která zjevně odpovídá i stavu na novější fotografii č. l. 81). Žalovaná požádala dne , datum, o dodatečné povolení stavby opěrné zdi na jejím pozemku (žádost o dodatečné povolení stavby). Na den , datum, bylo svoláno ústní jednání na místě samém (oznámení z , datum, ). V rámci jiného správního řízení, a to řízení o povolení vodního díla – septik se zemním filtrem na Pozemku žalované, podal žalobce vůči rozhodnutí správního orgánu opravný prostředek, o kterém bylo rozhodováno Krajským úřadem Zlínského kraje (rozhodnutí číslo , hodnota, ze dne , datum, ). Žalobce vyzval žalovanou k nápravě stavu před podáním žaloby, na kterou žalovaná reagovala 2. 12. 2023 (výzva z 27. 11. 2023, potvrzení o podání, e-mail žalované).9. Podle ustanovení § 1018 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) pozemek nesmí být upraven tak, aby sousední pozemek ztratil náležitou oporu, ledaže se provede jiné dostatečné upevnění.10. Podle ustanovení § 1042 o. z. vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.11. Podle ustanovení § 1024 o. z. má se za to, že ploty, zdi, meze, strouhy a jiné podobné přirozené nebo umělé rozhrady mezi sousedními pozemky jsou společné. Společnou zeď může každý užívat na své straně až do poloviny její tloušťky a zřídit v ní výklenky tam, kde na druhé straně nejsou. Nesmí však učinit nic, co zeď ohrozí nebo co sousedovi překáží v užívání jeho části.12. Podle ustanovení § 1085 o. z. soud může na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že ten, kdo zřídil stavbu na cizím pozemku, ač na to nemá právo, musí vlastním nákladem stavbu odstranit a uvést pozemek do předešlého stavu. Soud přitom přihlédne, zda k zřízení stavby došlo v dobré víře.13. Podle ustanovení § 1023 o. z. vlastník pozemku musí snášet užívání prostoru nad pozemkem nebo pod pozemkem, je-li pro to důležitý důvod a děje-li se to takovým způsobem, že vlastník nemůže mít rozumný důvod tomu bránit. Z takového užívání cizího prostoru nemůže nikdo odvodit právo, jehož by se mohl někdo dovolávat po odpadnutí důvodu, který k užívání opravňoval; pokud však v důsledku tohoto užívání vzniklo úředně schválené zařízení, může vlastník žádat náhradu škody.14. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu při posouzení důkazů dle ustanovení § 132 o.s.ř. a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že uplatněný nárok žalobce (po částečném zpětvzetí žaloby) je důvodný. V dané věci posoudil soud smluvní vztah jako několik skutkových podstat:a) návrh na odstranění schodiště soud posuzoval jako návrh na odstranění části stavby dle ustanovení § 1085 o. z. Vzhledem ke zpětvzetí této části žaloby se tímto nárokem soud zabýval pouze z důvodu uplatněných nákladů řízení, a to v tom rozsahu, zda se jednalo o stavbu na cizím pozemku a zda vznikl nárok na její odstranění. Vzhledem k tomu, že bylo z fotografií prokázáno, že ještě před podáním žaloby došlo k odstranění části posledního schodu a do Pozem