9 C 202/2024-34 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou původně k Okresnímu soudu v , adresa, dne 26. 4. 2024 a následně usnesením tohoto soudu ze dne 29. 4. 2024 postoupenou ke zdejšímu soudu domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši 26 418,57 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení, s kapitalizovaným úrokem z úvěru, částky ve výši 289 Kč, a dále částky ve výši 1 035,33 Kč představující smluvní pokutu. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že dne 21. 7. 2022 uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně, , právnická osoba, , Smlouvu o úvěru č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí byl i předpis splátek pro žalovanou zvolenou variantu úvěru (dále jen "Smlouva"). Na jejím základě žalovaná při podpisu Smlouvy převzala finanční obnos ve výši 30 000 Kč v místě jejího bydliště a toto potvrdila podpisem Smlouvy. V souladu se Smlouvou se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku v celkové výši 55 776 Kč v 14 pravidelných měsíčních splátkách po 3 984 Kč, kdy poslední splátka měla být uhrazena žalovanou k datu 21. 9. 2023. Částka ve výši 25 776 Kč představovala souhrnný poplatek, respektive částku smluvního úroku z úvěru, poplatku za vyhodnocení úvěru, poplatku ze sjednaného úvěru a inkasního poplatku. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas, když uhradil pouze částku v celkové výši 9 499,99 Kč a tato částka byla započtena na splátky úvěru ve výši 4 116,76 Kč a na smluvně sjednané příslušenství ve výši 5 383,23 Kč s tím, že žalovaná byla v prodlení s úhradou dalších splátek, avšak právní předchůdce žalobkyně nepřikročil k zesplatnění úvěru a tento se tak stal splatným k datu 21. 9. 2023. Právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na zaplacení nesplacené jistiny ve výši 25 383,24 Kč a příslušenství z této částky, jakož i na úhradu kapitalizovaného úroku ve výši 20 619,69 Kč jako souhrnného poplatku za poskytnutí úvěru, částky 289 Kč představující náklady na vymáhání pohledávky a dále smluvní pokuty ve výši 1 035,33 Kč, která odpovídala sjednané smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za dobu od 22. 9. 2023 do 1. 11. 2023. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne 2. 1. 2024. Žalovaná dlužné částky neuhradila ani po doručení předžalobní upomínky ze dne 9. 4. 2024.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne 19. 8. 2024.3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 6. 8. 2024 č.j. 9 C 202/2024-30 byla žalovaná v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzvána ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, ač jí byla doručena do vlastních rukou dne 19. 8. 2024 spolu s žalobou, přičemž žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas již předem v rámci podané žaloby, návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.4. Soud tak postupoval v souladu s § 115a OSŘ a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaná zůstala po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřila k podané žalobě, ani nijak nenamítala pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporovala veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně.5. Na základě důkazů a tvrzení žalobkyně učinil soud ve věci skutková zjištění: právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným dne 21. 7. 2022 Smlouvu o úvěru č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí byl i předpis splátek pro žalovanou zvolenou variantu úvěru (dále jen "Smlouva"), když úvěr byl žalované poskytnut na základě její žádosti ze dne 21. 7. 2022. Zároveň pak byl ze strany žalované převzat i Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Na základě Smlouvy žalovaná při jejím podpisu převzala finanční obnos ve výši 30 000 Kč v místě jejího bydliště a toto potvrdila podpisem Smlouvy. V souladu se Smlouvou se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku v celkové výši 55 776 Kč v 14 pravidelných měsíčních splátkách po 3 984 Kč, kdy poslední splátka měla být uhrazena žalovaným k datu 21. 1. 2023. Částka ve výši 25 776 Kč představovala souhrnný poplatek, respektive částku smluvního úroku z úvěru, poplatku za vyhodnocení úvěru, poplatku ze sjednaného úvěru a inkasního poplatku. Úvěruschopnost žalované byla právním předchůdcem žalobkyně zjišťována z čestného prohlášení žalované, podkladů ohledně majetkových poměrů žalované a nákladů na domácnost. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas, když uhradil pouze částku v celkové výši 9 499,99 Kč a tato částka byla započtena na splátky úvěru ve výši 4 116,76 Kč a na smluvně sjednané příslušenství ve výši 5 383,23 Kč s tím, že žalovaná byla v prodlení s úhradou dalších splátek, avšak právní předchůdce žalobkyně nepřikročil k zesplatnění úvěru a tento se tak stal splatným k datu 21. 9. 2023, jak soud zjistil z přehledu plateb a dlužných částek. Právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na zaplacení nesplacené jistiny ve výši 25 383,24 Kč a příslušenství z této částky, jakož i na úhradu kapitalizovaného úroku ve výši 20 619,69 Kč jako souhrnného poplatku za poskytnutí úvěru, částky 289 Kč představující náklady na vymáhání pohledávky a dále smluvní pokuty ve výši 1 035,33 Kč, která odpovídala sjednané smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za dobu od 22. 9. 2023 do 1. 11. 2023. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne 2. 1. 2024, který mu byl doručován, dán k přepravě dne 3. 1. 2024, jak soud zjistil z poštovního podacího archu. Žalovaný dlužné částky neuhradil ani po doručení předžalobní upomínky ze dne 9. 4. 2024.6. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaná v řízení neoznačila žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaná z důvodu procesní pasivity neodporovala, nikterak je nezpochybnila.7. Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, pak tento se plně shodoval se skutkovými zjištěními učiněnými v tomto řízení, a pro stručnost bylo možno na ně odkázat.8. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:9. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen NOZ), platí, že tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Tak s ohledem na datum platného uzavření úvěrové smlouvy soud posuzoval podle příslušných ustanovení NOZ, zároveň soud musel v tomto případě také mít na zřeteli to, že se jednalo bez jakýchkoliv pochybností o spotřebitelský úvěr, přičemž tedy na tuto Smlouvu bylo třeba případně aplikovat vedle příslušných ustanovení NOZ i úpravu spotřebitelského úvěru obsaženou v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném a účinném znění, (dále jen ZSÚ), kdy na straně jedné vystupuje právní předchůdce žalobkyně coby nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru a na straně druhé žalovaná coby spotřebitel.10. Úprava provedená ZSÚ sleduje – stejně jako veškeré jiné právní předpisy zabývající se ochranou spotřebitele – primárně ochranu spotřebitele jako slabší smluvní strany před obratností obchodníků. Vychází se z toho, že spotřebitel z důvodu své nezkušenosti či neznalosti není schopen konkurovat v obratnosti vyškoleným a zkušeným profesionálům znalým technik moderního obchodu. Zdůrazňována tak je především otázka informovanosti spotřebitele. Zakázány jsou pak nekalé obchodní praktiky jako klamání spotřebitele apod. V oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů je pak zdůrazněna povinnost poskytovatele posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele, a to na základě informací, umožňujících učinit si o této okolnosti spolehlivý úsudek.11. Podle přesvědčení soudu pak žalobkyně, respektive její právní předchůdce splnil nejen svou informační povinnost vůči žalované, ale stejně tak řádně zjišťoval úvěruschopnost žalované, o čemž svědčily fakticky provedené dotazy ve vztahu k žalovanému v rámci databází ISIR, CEE, CRKI a BRKI. V samotné úvěrové smlouvě byla žalovaná řádně, bez jakýchkoliv pochybností informována o podmínkách poskytnutého úvěru, byla informována o tom, za jakých podmínek jí bude úvěr ve výši 30 000 Kč poskytnut. V této souvislosti pak soud sice musí mít na paměti slabší postavení spotřebitele, leč nelze ani odhlédnout od § 4 odst. 1 NOZ, podle něhož se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností, a že to každý od ní může v právním styku důvod