9 C 82/2020-721 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 990 000 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody, kterou měla žalovaná způsobit žalobkyni v souvislosti s výkonem advokacie podle § 24 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, v platném a účinném znění, když následně podáním ze dne , datum, rozšířila žalobkyně svoji žalobu na částku 1 500 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 450 790 Kč od 13. 6. 2020 do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 49 210 Kč od 10. 7. 2021 do zaplacení. K odůvodnění žaloby pak zejména uvedla, že její zákonní zástupci, tj. rodiče žalobkyně udělili žalované plnou moc k zastupování žalobkyně (a jejích zákonných zástupců) ve věci sepisu kupní smlouvy (, datum, ), a k dalším právním jednáním z hlediska vkladového řízení u příslušného katastrálního úřadu, na jejímž základě měla žalobkyně nabýt do svého výlučného vlastnictví ideální podíl o velikosti ¾ na parcele č. , hodnota, , jejíž součástí je stavba – rodinný dům č.p. , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, a ideální podíl o velikosti ¾ na parcele č. , hodnota, , to vše na LV , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, , (dále případně jen nemovitosti či dotčené nemovitosti), od , jméno FO, , narozeného , datum, , bytem , adresa, , jako prodávajícího. Žalovaná kupní smlouvu vyhotovila, avšak mj. z důvodu rozsáhlého množství obsahových i formálních chyb v předmětné kupní smlouvě žalobkyně podíly na nemovitostech nikdy nenabyla do svého výlučného vlastnictví, neboť kupní smlouva sepsaná žalovanou trpí podle příslušného katastrálního úřadu takovým množstvím pochybení, jakož i právními a obsahovými vadami, že byla ze strany příslušného katastrálního úřadu zcela nevkladuschopná. Žalovaná pak žalobkyni (jejím zákonným zástupcům) neposkytla patřičnou součinnost a neučinila žádné kroky k nápravě celé vzniklé situace. Zároveň nebylo možné uvedené pochybení žalované nijak zhojit, neboť prodávající , jméno FO, odmítl s žalobkyní uzavřít novou kupní smlouvu, respektive se stal pro žalobkyni a její zákonné zástupce v době podání žaloby, ale i v předchozím období, zcela nekontaktní, a současně na něj od podpisu předmětné kupní smlouvy bylo nařízeno rozsáhlé množství nových exekucí, které předmětné nemovitosti zatěžují, přičemž mělo také dojít k následnému prodeji nemovitostí na základě dražby. Podle žalobkyně pak žalovaná fakticky pochybila i v tom, že nerealizovala převod vlastnického práva ve vztahu k dotčeným nemovitostem prostřednictvím úschovy finančních prostředků na základě písemné úschovní smlouvy, za což byla kázeňsky potrestána ze strany České advokátní komory. Podle žalobkyně nemohlo být pochyb o tom, že to byla žalovaná, kdo připravil a sepsal kupní smlouvu pro žalobkyni (její rodiče), na jejímž základě měla žalobkyně nabýt předmětné nemovitosti. Kupní smlouva byla dne , datum, a dne , datum, podepsána jak prodávajícím, tak v zastoupení za žalobkyni jejími rodiči. Kupní cena za nemovitosti byla mezi žalobkyní a prodávajícím , jméno FO, vypořádána souběžně s podpisem kupní smlouvy a při jejím určení byla zohledněna skutečnost, že rodiče žalobkyně již dříve do rekonstrukce nemovitostí investovali podstatnou částku (ve výši nejméně 200 000 Kč). Žalovaná provedla a vyhotovila i ověřovací doložky ve vztahu k podpisům na kupní smlouvě a rovněž podala Okresnímu soudu v , adresa, jako opatrovnickému soudu návrh na schválení právního jednání za nezletilou žalobkyni. Dne , datum, vydal Okresní soud v , adresa, rozsudek sp.zn. , spisová značka, kterým udělil souhlas s uzavřením kupní smlouvy za nezletilou žalobkyni. I přesto, že měla žalovaná podle čl. 3.2. kupní smlouvy nejpozději do pěti pracovních dnů po zaplacení celé kupní ceny podat návrh na vklad vlastnického práva k příslušnému katastrálnímu úřadu, toto neučinila a z důvodu údajného neposkytování součinnosti vrátila rodičům žalobkyně veškeré podklady k tomu, aby si návrh na vklad práva do katastru nemovitostí podali sami. Jakmile rodiče nezletilé zjistili, že žalovaná návrh na vklad práva do katastru nemovitostí nepodala, a v důsledku nekonání žalované nedošlo k přechodu (přepisu) vlastnického práva z kupujícího , jméno FO, na žalobkyni, učinili tak sami, a to návrhem na vklad vlastnického práva ze dne , datum, podaným Katastrálnímu úřadu pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, . Katastrální úřad však , datum, doručil žalobkyni (jejím zákonným zástupcům) rozhodnutí ze dne , datum, č.j. , spisová značka, kterým byl zamítnut návrh na vklad vlastnického práva žalobkyně k dotčeným nemovitostem, a to mimo jiné z důvodu, že kupní smlouva sepsaná žalovanou trpí takovým množstvím závažných obsahových i formálních vad, že je zcela „nevkladuschopná“. Ač se následně celou věc snažili zákonní zástupci žalobkyně zvrátit, nebylo již možné se domoci konkrétní nápravy. K samotné výši škody pak žalobkyně uvedla, že za škodu považuje ušlý zisk spočívající v hodnotě nemovitostí, když na základě znaleckého posudku č. , Anonymizováno, ze dne , datum, vypracovaného , tituly před jménem, , právnická osoba, , znalcem z oboru ekonomiky, odvětví ceny a odhady, se specializací na nemovitosti, byla obvyklá cena celé nemovitosti ke dni , datum, stanovena ve výši 2 000 000 Kč, přičemž tedy žalobkyně požadovala částku ve výši 1 500 000 Kč odpovídající ideálnímu podílu o velikosti ¾ na parcele č. , hodnota, , jejíž součástí je stavba – rodinný dům č.p. , Anonymizováno, , a ideálnímu podílu o velikosti ¾ na parcele č. , hodnota, , to vše na LV , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, . Pokud pak šlo o specifikaci příslušenství, k tomuto žalobkyně uvedla, že uplatnila nárok na náhradu škody vůči žalované výzvou ze dne , datum, adresovanou žalované, přičemž v této výzvě po žalované požadovala náhradu škody v celkové výši 1 450 790 Kč s tím, že žalované poskytla lhůtu 10 dnů na zaplacení, a to od doručení výzvy. Vzhledem ke skutečnosti, že výzva byla žalované doručena do její datové schránky dne , datum, , lhůta k zaplacení náhrady škody tedy uběhla dne , datum, , respektive dnem následujícím se žalovaná dostala do prodlení s peněžitým plněním. Ohledně zbylé částky ve výši 49 210 Kč pak požadovala zákonný úrok z prodlení od okamžiku uplatnění zbylé částky u soudu k datu , datum, .2. Žalovaná se vyjádřila k žalobě, která jí byla doručena do vlastních rukou spolu s výzvou k vyjádření ve smyslu § 114a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne , datum, . Žalovaná od počátku s podanou žalobou nesouhlasila, trvala na tom, že z její strany k žádnému porušení právní povinnosti nedošlo, nadto namítala, že to byli zákonní zástupci žalobkyně, kteří opakovaně jednali v rozporu se zájmy nezletilé žalobkyně, zároveň namítala, že jí zákonní zástupci žalobkyně neposkytli potřebnou součinnost, nedisponovala ani plnou mocí k tomu, aby podala návrh na vklad vlastnického práva. Stejně tak namítala, že pokud by byla využita tzv. salvátorská klauzule, která byla v kupní smlouvě ze dne , datum, obsažena, pak by bylo možné docílit nového uzavření smlouvy, avšak zákonní zástupci žalobkyně se o to ani nepokusili, ani se nesnažili věc jinak řešit. S ohledem na neposkytnutí součinnosti pak doručila žalovaná rodičům žalobkyně všechny podklady pro vklad vlastnického práva spolu s přípisem ze dne , datum, , když zde také uvedla, že právě pro nedostatek součinnosti nemohla podat návrh na vklad vlastnického práva ve prospěch žalobkyně. Žalovaná se snažila opakovaně rodiče nezletilé žalobkyně kontaktovat před tím, než jim vše doručovala v , Anonymizováno, avšak bezvýsledně. Argumentovala i tím, že k datu , datum, byly dotčené nemovitosti zatíženy tzv. generálním inhibitoriem a nejpozději k datu , datum, , respektive od , datum, , nebyl ani prodávající , jméno FO, oprávněn s dotčenými nemovitostmi nakládat. Podle žalobkyně pak nevkladuschopnost kupní smlouvy nemohla být příčinou vzniku tvrzené škody na straně žalobkyně, když zpochybňovala i relevantnost právního názoru katastrálního úřadu. Zároveň pak zákonní zástupci žalobkyně ani nebrojili proti jednotlivým rozhodnutím o zamítnutí vkladu práva do katastru nemovitostí. Vedle toho namítala i další skutečnosti ve vztahu k nesprávnému stanovení škody. Popírala některá tvrzení obsažená v žalobě a v neposlední řadě namítala nedostatek příčinné souvislosti mezi příčinou a následkem ve vztahu k tvrzené škodě a neprokázání příčinné souvislosti mezi jejím jednáním a vzniklou tvrzenou škodou. Zároveň pak také namítla promlčení nároku na náhradu škody, neboť byla přesvědčena, že zákonní zástupci žalobkyně museli podávat návrh na vklad vlastnického práva dříve než k datu , datum, , kdy se měli dozvědět o vadách kupní smlouvy ze dne , datum, . Navrhovala tedy žalobu jako zcela nedůvodnou zamítnout.3. Vedlejší účastník na straně žalované pak rovněž nesouhlasil s podanou žalobou a jí uplatněným nárokem na náhradu škody. Namítal shodně s žalovanou, že na straně žalované nedošlo k porušení