15 C 7/2025-98 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobním návrhem postoupeným ku zdejšímu soudu Okresním soudem v , adresa, na základě jím vydaného usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím, tj. úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , úrokem ve výši 15 % ročně z částky ve výši , částka, od , datum, do zaplacení, úrokem ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, . Svůj nárok žalobkyně odvozovala od účastníky uzavřené rámcové smlouvy ze dne , datum, , č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalované zřízen běžný účet č. , č. účtu, a následně uzavřené smlouvy o poskytnutí kontokorentu ve výši , částka, (dodatek č. , hodnota, k rámcové smlouvě). Nedílnou součásti smluv byly Obchodní podmínky , právnická osoba, . a Podmínky pro poskytnutí kontokorentu. Vzhledem k porušení podmínek žalobkyně přistoupila ke zesplatnění úvěru ke dni , datum, , kdy jistina činila , částka, , přes uvedené žalovaná na dlužnou částku ničeho neuhradila.2. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že posuzovala informace získané z interních a externích databází. Na výzvu soudu žalobkyně následně ohledně zkoumání úvěruschopnosti doplnila, že žalovaná v žádosti o úvěr uvedla, že její průměrný čistý měsíční příjem činí , částka, , vycházela tedy z tvrzení žalované. Žalovaná nebyla nalezena v bankovním registru klientských informací. Žalovaná při své žádosti o úvěr neuvedla žádné údaje o svých výdajích (bydlení, jídlo, léky, doprava, další splátky). Žalobkyně tak vycházela ze sofistikovaných statistických modelů., přičemž ověřila pohyby na běžném účtu žalované.3. Žalovaná se k žalobnímu návrhu nevyjádřila, když byla po celou dobu procesně pasivní.4. Protože účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), rozhodl soud pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil tato skutková zjištění:5. Z dodatku číslo , hodnota, k Rámcové smlouvě číslo , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že byl žalované poskytnut tzv. kontokorent k jejímu běžnému účtu č. , č. účtu, ve výši , částka, , který měl být splácen průběžně, každým jednotlivým připsáním peněz na běžný účet.6. Z přehledu plateb kontokorentu bylo zjištěno, že žalovaná vyčerpala částku , částka, .7. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení dlužné částky ve výši , částka, do , datum, .8. Z ostatních žalobkyní předložených důkazů soud při formulování skutkového závěru nevycházel, neb z nich nebyly zjištěny žádné relevantní skutečnosti.9. Soud důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaná v řízení neoznačila žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel toliko z důkazů navržených žalobkyní i z jejích skutkových tvrzení a dospěl k tomuto skutkovému závěru:10. Žalobkyně žalované poskytla možnost k průběžnému čerpání peněžních prostředků do výše , částka, , přičemž žalovaná načerpala částku , částka, , tuto částku však žalobkyni nevrátila.11. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle těchto zákonných ustanovení:12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odstavce 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Soud se v dané souvislosti nejprve zabýval otázkou platnosti úvěrové smlouvy z hlediska dostatečnosti a způsobu posouzení úvěruschopnosti žalované, jakožto předsmluvní povinnosti žalobkyně.17. Jak výše uvedeno v bodě 2. tohoto odůvodnění, žalobkyně nastínila způsob zkoumání úvěruschopnosti žalované. Soud posuzoval otázku zkoumání úvěruschopnosti žalované v souladu s dlouhodobě jednotnými závěry soudů vyšších instancí, zde zejména viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III ÚS 4129/18, jakož i rozsudek NS ČR ze dne 31. 7. 2024, sp. zn. 33 Cdo 656/2024, kdy poskytovatel úvěru, tedy žalobkyně, má povinnost aktivně zkoumat příjmy a výdaje žadatele o úvěr. Žalobkyně k příjmové a výdajové stránce pouze uvedla, že výdajovou stránku žalované nijak nezjišťovala, neověřovala. Vycházela z informace, že příjem žalované je , částka, a dále pro posouzení použila statistické modely, aby mohla učinit závěr, že žalovaná je úvěruschopná. S ohledem na uvedené je nutno poukázat na fakt, že schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na četnosti splácení a výši každé jednotlivé splátky zbude spotřebiteli v jeho rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez problémů úvěr hradit a přitom mu zůstalo dostatek prostředků na potřeby běžného života. Proto musí věřitel mimo jiné ověřovat správnost tvrzených výdajů a jejich přiměřenost poměřovat taktéž veřejně dostupnými údaji, například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu. Soud v dané věci dospěl k závěru, že žalobkyně zřejmě pouze formálně vykázala úvěruschopnost žalované, resp. spotřebitele, aniž by se blíže jejími poměry zabývala (např. zkoumání výdajů na bydlení, jízdné, ošacení, jídlo, telefonní a internetové poplatky, hygienické potřeby, benzín/naftu), když sama uvedla, že toto nebylo předmětem konkrétního zjišťování. Žalobkyně tedy neunesla břemeno důkazní stran řádného zkoumání úvěruschopnosti, tedy povinnosti s odbornou péči posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, proto soud shledal výše specifikovanou úvěrovou smlouvu v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jako neplatnou, a to absolutně.18. Na základě shora uvedeného tak soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je dán pouze zčásti.19. Ve smyslu cit. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru byla úvěrová smlouva týkající se kontokorentu shledána ze shora podaných důvodů neplatnou. Je-li smlouva neplatná, odpadá právní důvod, na základě kterého si strany plnily (§ 2991 odst. 2 o.z.) a podle § 2991 odst. 1 o.z. platí, že ten, kdo se na úkor jiného obohatil, musí ochuzenému obohacení vydat. Plnila-li strana bez existence platného závazku, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 o.z.). Žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši , částka, . Podle zásad o bezdůvodném obohacení ve spojení s dikcí § 87 odst. 1 věta poslední zákona o spotřebitelském úvěru, byla žalovaná zavázána povinností k vrácení poskytnutých a dosud neuhrazených částek společně se zákonným úrokem z prodlení, tedy částky ve výši , částka, . Nezaplacením vzniklého bezdůvodného obohacení se žalovaná ocitla v prodlení, čímž založila svou povinnost k placení zákonných úroků z prodlení dle § 1970 o.z., kdy počátek prodlení s úhradou dané částky soud stanovil v souladu s předžalobní výzvou ze dne , datum, dnem , datum, , když žalovaná byla vyzvána k uhrazení dlužné částky do , datum, a dnem následujícím se již ocitla v prodlení. (výrok I.)20. Co se týče zbylé části nároku, jak je uvedeno ve výroku II rozsudku, tak v této části shledal zdejší soud nárok nedůvodným, neboť je dané plnění požadováno na základě úvěrové smlouvy, která byla shledána absolutně neplatnou, proto byl nárok v rozsahu, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, zamítnut.21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř., když ž