3 C 70/2025-63 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo, aby zaplatila žalobkyni 11 689,06 Kč s příslušenstvím a nahradila náklady řízení. Svoji žalobu zdůvodnila žalobkyně tak, že s žalovanou uzavřela dne , datum, Smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, . Na základě smlouvy poskytla žalované částku 5 000 Kč z původního rámce 43 900 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem a poplatky ve splátkách do 5. 11. 2025. Smlouva byla uzavřena elektronickou formou a částka byla zaslána žalované bezhotovostně. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou dluhu a žalobkyně smlouvu vypověděla ke dni 14. 10. 2024. Žalobkyně požadovala vedle jistiny ve výši 5 000 Kč také poplatek za vyplacení tranší 99,50 Kč, smluvní úrok ve výši 6 366,54 Kč, poplatek za službu , Anonymizováno, ve výši 165 Kč a smluvní pokutu ve výši 58,02 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě výzvou ze dne 20. 1. 2025.2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila, ačkoliv jí byla řádně doručena spolu s výzvou dle ustanovení § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř.3. K výzvě soudu dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k tvrzení a prokázání, jak před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala žalobkyně schopnost žalované splácet závazek, žalobkyně uvedla, že vycházela z informací od žalované, a v rámci služby , Anonymizováno, si ověřila na účtu žalované její příjem, který činil 23 017 Kč. Dále si ověřila, že se žalovaná nenachází v seznamu vedených exekucí, insolvenčním rejstříku a dalších registrech. Žalovaná na dluh neuhradila nic.4. Vzhledem k tomu, že strany souhlasily s projednáním věci bez nařízení jednání, soud po provedení všech listinných důkazů dospěl k těmto skutkovým závěrům:Žalobkyně a žalovaná mezi sebou dne , datum, uzavřely prostřednictvím komunikace na dálku Smlouvu č. , hodnota, , na základě které byla poskytnuta žalované bezhotovostně částka 5 000 Kč (smlouva, předpis denních splátek, ověření totožnosti, souhlas se zpracováním údajů, údaje o poskytovateli, informace pro spotřebitele, všeobecné obchodní podmínky, přehled bankovních transakcí). Ve smlouvě se strany dohodly, že žalovaná vrátí načerpanou jistinu spolu s úrokem nejpozději do konce platnosti úvěrového rámci, který byl mezi stranami stanoven na 43 900 Kč. První splátka byla splatná dne 14. 7. 2024 (smlouva). Vedle jistiny se strany dohodly na povinnosti zaplatit úrok z úvěru ve výši 1,066 % denně a poplatku ve výši 1,99 % z poskytnuté částky. Žalobkyně vypověděla smlouvu ke dni 14. 10. 2024 (sdělení s výzvou). Pravidelný příjem žalované ze zaměstnání u , Anonymizováno, byl za období leden–březen 2024 v průměrné výši 24 435 Kč (výpis z účtu). Žalované chodily na účet i jiné platby od fyzických osob, které však byly různé a soud je nemůže považovat za pravidelné příjmy, stejně tak za příjem nelze považovat ani další úvěr, který byl žalované vyplacen dne 15. 5. 2025 ve výši 15 000 Kč. Výdaje žalované byly v měsících před poskytnutím řešeného úvěru vyšší, než její pravidelný příjem, např. za duben 2024 to bylo 42 181 Kč (výpis z účtu). Vzhledem k tomu, že sama žalovaná uvedla před uzavřením smlouvy, že na další půjčky vyplácí měsíčně 7 000 Kč, a tyto výdaje nebyly ani ve výpisu z účtu zaznamenány, resp. nebyly z výpisu zřejmé, bylo prokázáno, že výdaje žalované jsou vyšší než příjmy (výpis z účtu, výpis o posouzení úvěruschopnosti, výpis identifikovaných příjmů, výpis o bankovní identitě). Žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení úvěru (upomínka z 20. 1. 2025, podací lístek).5. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, se úvěrující zavazuje poskytnout úvěrovanému peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle ustanovení § 124 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, stane-li se spotřebitelský úvěr v důsledku prodlení spotřebitele splatným, týká se tato splatnost pouze nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, nikoli i budoucích nákladů spotřebitelského úvěru. Věřitel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, vyzve k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů.7. Podle ustanovení § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouzea) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu;b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení neboc) smluvní pokutu.Podle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy.8. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Podle ustanovení § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že nárok žalobkyně je nedůvodný. V dané věci uzavřela žalobkyně s žalovanou smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku. S ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky č. j. 29 ICdo 3/2021 je nutné na nezkoumání úvěruschopnosti poskytovatele úvěru nadále nutné nahlížet jako na jednání absolutně neplatné, tedy aniž by bylo třeba žádat aktivitu na straně žalované. Soud I. stupně je vázán rozhodnutím vyšších soudů. Tedy ve světle této judikatury soud posoudil smlouvu o úvěru jako neplatnou, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně nezkoumala řádně úvěruschopnost žalované, když z jí dostupných dokladů bylo zřejmé, že výdaje žalované jsou vyšší než její příjmy a není tedy prostor pro hrazení dalšího úvěru, byť v nízké výši. Výpis z účtu měla žalobkyně k dispozici před uzavřením smlouvy a musela jí být tedy zřejmá příjmová a zejména výdajová stránka žalované. Dle soudu tedy žalobkyně nesplnila podmínky dle ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Co bylo dále prokázáno je to, že žalované byla poskytnuta částka 5 000 Kč. Žalovaná žalobkyni nic neuhradila. Soud s ohledem na ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb. posoudil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou a vztah mezi účastníky jako speciální vypořádání mezi účastníky z neplatné smlouvy dle ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Poskytovatel úvěru má při zjištění neplatnosti smlouvy z důvodu nezkoumání úvěruschopnosti nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvních úroků a poplatků. S ohledem na judikaturu Krajského soudu v Brně (např. sp. zn. 74 Co 218/2023) má žalobkyně dle ustanovení § 1970 o.z. nárok na úrok z prodlení od výzvy k úhradě. Vzhledem k tomu přiznal soud žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši od 27. 1. 2025, tedy ode dne následujícího po prodlení žalované v návaznosti na lhůtu určenou ve výzvě žalobkyně ze dne 20. 1. 2025 a ustanovení § 573 o.z. S ohledem na výše uvedenou neplatnost smlouvy soud zbývající nároky zamítl.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) tak, že žádné ze stran nepřiznala nárok na náklady řízení, neboť žalobkyně byla sice ve věci částečně úspěšná, ale její úspěch byl menší než neúspěch a zároveň žalovaná náklady řízení nepožadovala.