9 C 23/2025-66 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 10 832,95 Kč spolu s příslušenstvím představovaným zákonným úrokem z prodlení a úrokem z úvěru z dlužné jistiny. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že její právní předchůdce , právnická osoba, ., IČO , IČO, , (dále jen pro zjednodušení právní předchůdce žalobkyně, pozn. soudu, dříve také , právnická osoba, ), uzavřel s žalovaným smlouvu o bankovních produktech a službách ze dne 5. 8. 2015 na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně vedl pro žalovaného účet a zároveň bylo žalovanému umožněno čerpání kontokorentního úvěru , Anonymizováno, k vedenému běžnému účtu s úvěrovým limitem ve výši 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal udržovat na účtu kladný zůstatek alespoň jedenkrát v průběhu 180 dnů čerpání , Anonymizováno, a měl mít měsíční kreditní příjem alespoň ve výši 50 % čerpaného , Anonymizováno, tj. čerpaného úvěru. Žalovaný opakovaně porušoval podmínky , Anonymizováno, a k datu 28. 7. 2023 právní předchůdce žalobkyně převedl debetní zůstatek ve výši 8 254,94 Kč na otevřený účet č. , č. účtu, . Žalovaný měl možnost dluh splácet ve splátkách, avšak žalovaný nic neuhradil a dlužil částku 8 254,94 Kč na jistině, 1 800 Kč na poplatcích a na smluvní pokutě a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 619,62 Kč, když celá tato částka byla zesplatněna k datu 27. 12. 2023, o čemž byl opět žalovaný informován dopisem ze dne 27. 12. 2023. Dále pak žalovaný dlužil částku ve výši 778,01 Kč jakožto nepovolený debet na běžném účtu, který rovněž nevyrovnal. Žalovaný svůj dluh neuhradil ani po doručení předžalobní upomínky ze dne 27. 9. 2024. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností k datu , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 50m zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne 14. 3. 2025.3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 3. 2. 2025 č.j. 9 C 23/2025-62 byl žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzván ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu byla doručena do vlastních rukou dne 14. 3. 2025 spolu s žalobou. Žalobkyně s takovým postupem souhlasila. Soud pak v souladu s § 115a OSŘ ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně.4. Na základě předložených důkazů a tvrzení ze strany žalobkyně učinil soud ve věci následující skutková zjištění, kdy bylo jednoznačně z předložených důkazů zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným smlouvu o bankovních produktech a službách ze dne 5. 8. 2015, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně zřídil a vedl pro žalovaného účet a zároveň bylo žalovanému umožněno čerpání kontokorentního úvěru , Anonymizováno, k vedenému běžnému účtu s úvěrovým limitem ve výši 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal udržovat na účtu kladný zůstatek alespoň jedenkrát v průběhu 180 dnů čerpání , Anonymizováno, a měl mít měsíční kreditní příjem alespoň ve výši 50 % čerpaného , Anonymizováno, tj. čerpaného úvěru. Součástí smlouvy byly i Spotřebitelský kontokorentní úvěr , Anonymizováno, , Základní produktové podmínky spotřebitelského kontokorentního úvěru účinné od 31. 12. 2013, Všeobecné produktové podmínky účinné od 1. 9. 2014 a Sazebník poplatků. Žalovaný opakovaně porušoval podmínky , Anonymizováno, , jak soud zjistil z výpisů z úvěrového účtu a z transakční historie a k datu 28. 7. 2023 právní předchůdce žalobkyně převedl debetní zůstatek ve výši 8 254,94 Kč na otevřený účet č. , č. účtu, , o čemž žalovaného informoval. Žalovaný měl možnost dluh splácet ve splátkách, avšak žalovaný nic neuhradil a dlužil částku 8 254,94 Kč na jistině, 1 800 Kč na poplatcích a na smluvní pokutě a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 619,62 Kč, když celá tato částka byla zesplatněna k datu 27. 12. 2023, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 27. 12. 2023. Dále pak žalovaný dlužil částku ve výši 778,01 Kč jakožto nepovolený debet na běžném účtu, který rovněž nevyrovnal, jak mohl soud také zjistit z výpisu z účtu. Žalovaný svůj dluh neuhradil ani po doručení předžalobní upomínky ze dne 27. 9. 2024. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností k datu , datum, , o čemž byl žalovaný informován dopisem – Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 28. 6. 2024.5. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaná v řízení neoznačila žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaná z důvodu procesní pasivity neodporovala, nikterak je nezpochybnila.6. Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, který se plně shodoval se skutkovými zjištěními uvedenými soudem již výše, přičemž z důvodu přehlednosti a stručnosti bylo možno na tato zjištění odkázat.7. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:8. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen NOZ), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Z uvedeného ustanovení NOZ je pak zcela jednoznačné, že na projednávanou věc bylo třeba aplikovat již právní úpravu obsaženou v NOZ ve vztahu k uzavřené smlouvě o úvěru i na smlouvu o účtu.9. Tak podle § 2395 NOZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 2396 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.11. Dále ve smyslu § 2397 NOZ úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.12. Podle § 2398 odst. 1 NOZ úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle odst. 2 váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.13. Ustanovení § 2399 odst. 1 NOZ pak řeší povinnost vrácení poskytnutých peněžních prostředků, kdy úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Ve smyslu odst. 2 téhož ustanovení pak dále platí, že úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.14. Konečně podle § 2400 NOZ mají-li být peněžní prostředky použity podle smlouvy pouze na určitý účel a úvěrovaný je použije na jiný účel, může úvěrující od smlouvy odstoupit a požadovat, aby úvěrovaný bez zbytečného odkladu vrátil, co od něho získal, i s úroky. To platí i tehdy, je-li použití peněz k smluvenému účelu nemožné.15. Pokud šlo o otázku přechodu práva na žalobkyni z jejího právního předchůdce, pak došlo k platnému uzavření smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. NOZ.16. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu, zejména z listinných důkazů a s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že žaloba byla podána zcela důvodně. V souzené věci totiž bylo jednoznačně prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena platně Smlouva o účtu a o úvěru ve smyslu výše citovaných ustanovení NOZ, přičemž žalovaný podstatným způsobem porušil podmínky smlouvy a právnímu předchůdci žalobkyně, respektive žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném dlužnou částku odpovídající dosud nesplacené části dluhu, tj. jistiny a rovněž ve vztahu k příslušenství, stejně tak ve vztahu k dlužným částkám požadovaným žalobkyní řádně podle úvěrové smlouvy i podmínek právního předchůdce žalobkyně. S ohledem ke skutečnosti, že žalobkyně požadovala i zákonný úrok z prodlení z žalované jistiny ve vztahu k dlužné jistině a smluvní úrok z úvěru, pak soud musel ve vztahu k požadovanému příslušenství toto posuzovat rovněž podle příslušných ustanovení NOZ s ohledem na okamžik prodlení žalované. Podle § 513 NOZ platí, že příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Dále pak podle § 1970 NOZ platí,