ECLI: ECLI:CZ:OSUH:2025:9.C.53.2025.1 Datum: 2025-05-02 Předmět: 18.739 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 49 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2 z. č. 549/1991 Sb.", "§ 13 z. č. 177/1996 Sb.", "§ 228 z. č. 40/2009 Sb.", "§ 513 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2894 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1 z. č. []
O co šlo: 18.739 Kč s příslušenstvím (["§ 49 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2 z. č. 549/1991 Sb.", "§ 13 z. č. 177/1996 Sb.", "§ 228 z. č. 40/2009 Sb.", "§ 513 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.")
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 5. 3. 2025 domáhala rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo zaplatit jí částku ve výši 18 739 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 18 739 Kč za dobu od 14. 12. 2024 do zaplacení z titulu nároku na náhradu škody, kterou jí žalovaný způsobil svým protiprávním jednáním. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že dne 2. 1. 2023 v době kolem 21:10 hodin na adrese , adresa, (, Anonymizováno, ) poškodil žalovaný přívod vody do kávomatu tím, že do automatu opakovaně bouchal a cloumal s ním, jelikož mu nevydal nápoj a nevrátil peníze, čímž byla žalobkyni způsobená škoda ve výši 18 739 Kč, která byla vyčíslena na základě objednávky a faktury včetně soupisu prací dodavatele , právnická osoba, . Žalobkyně původně uplatnila nárok na náhradu škody v trestním řízení, avšak usnesením ze dne , datum, č.j. , spisová značka, bylo odloženo trestní stíhání žalovaného, respektive byla odložena trestní věc podezření z přečinu poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 trestního zákoníku ve vztahu k žalovanému, protože trestní stíhání žalovaného bylo neúčelné s ohledem na jiný trest, který mu hrozil v jiné věci vedle trestu, kterým by byl ohrožen žalovaný pro tento uvedený přečin. Žalobkyně byla odkázána do občanskoprávního řízení. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala opakovaně žalovaného k náhradě škody, avšak žalovaný nic neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne 4. 4. 2025.3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 10. 3. 2025 č.j. 9 C 53/2025-23 byl žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzváni ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu tato byla doručena do vlastních rukou spolu s žalobou dne 4. 4. 2025 ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 OSŘ. Žalobkyně s tímto postupem soudu projevila souhlas. Soud tedy v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ dovodil, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.4. Žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně. Soud tak postupoval v souladu s § 115a OSŘ a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě tvrzení žalobkyně a předložených listinných důkazů z její strany.5. Na základě předložených důkazů a tvrzení žalobkyně učinil soud ve věci skutková zjištění:6. Jak mohl soud zjistit z usnesení ze dne , datum, č.j. , spisová značka, dne 2. 1. 2023, žalovaný dne 2. 1. 2023 v době kolem 21:10 hodin na adrese , adresa, (, Anonymizováno, ) poškodil přívod vody do kávomatu tím, že do automatu opakovaně bouchal a cloumal s ním, jelikož mu nevydal nápoj a nevrátil peníze, čímž byla žalobkyni způsobená škoda ve výši 18 739 Kč, která byla vyčíslena žalobkyní na základě objednávky č. , Anonymizováno, ze dne 30. 1. 2023 a faktury č. , hodnota, ze dne 1. 3. 2023 splatné k datu 31. 3. 2023 včetně rekapitulace objektů stavby a soupisu prací ze dne 27. 2. 2023 dodavatele , právnická osoba, ., jakož i ze zjišťovacího protokolu o provedených dodávkách a pracích ze dne 27. 2. 2023. Výše škody ve výši 18 739 Kč (bez DPH ve výši 21 %) byla zjištěna i z dalšího listinného důkazu Vyčíslení výše škody ze dne 27. 6. 2023. Žalobkyně původně uplatnila nárok na náhradu škody v trestním řízení, avšak usnesením ze dne , datum, č.j. , spisová značka, bylo odloženo trestní stíhání žalovaného, respektive byla odložena trestní, Anonymizováno, věc podezření z přečinu poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 trestního zákoníku ve vztahu k žalovanému, protože trestní stíhání žalovaného bylo neúčelné s ohledem na jiný trest, který mu hrozil v jiné věci vedle trestu, kterým by byl ohrožen žalovaný pro tento uvedený přečin. Žalobkyně byla odkázána do občanskoprávního řízení. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala opakovaně žalovaného k náhradě škody, avšak žalovaný nic neuhradil, jak soud zjistil z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 22. 11. 2024 spolu s doručenkou.7. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval, nikterak je nezpochybnil.8. Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, který se plně shodoval se skutkovými zjištěními učiněnými v tomto řízení, a pro stručnost bylo možno na ně odkázat.9. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:10. Podle § 2894 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění, (dále jen NOZ), povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). V projednávané věci bylo bezpečně zjištěno, že žalovaný svým protiprávním jednáním způsobil škodu žalobkyni, přičemž samotná výše škody byla vyčíslena na částku 18 739 Kč, když škoda byla bezpečně prokázána a stejně tak bylo bezpečně zjištěno, že žalovaný tuto škodu způsobil žalobkyni dne 2. 1. 2023 v době kolem 21:10 hodin na adrese , adresa, (, Anonymizováno, poškodil přívod vody do kávomatu tím, že do automatu opakovaně bouchal a cloumal s ním, jelikož mu nevydal nápoj a nevrátil peníze. Žalobkyně vyzvala žalovaného k náhradě škody, avšak tento ničeho žalobkyni neuhradil a dostal se i do prodlení s úhradou požadované částky škody. Podle § 513 NOZ příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Dále podle § 1970 NOZ platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. S ohledem na výše uvedený závěr o skutkovém stavu věci a při aplikaci uvedených ustanovení pak soud dospěl k jednoznačnému závěru o oprávněnosti žalobou požadovaného nároku po žalovaném, přičemž žalobě tedy v plném rozsahu vyhověl. (výrok I.)11. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ ve spojení s § 142a odst. 1 OSŘ. Plně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v přiznané náhradě nákladů řízení žalobce jakožto nezastoupeného účastníka za jeden úkon právní služby podle § 1 odst. 1, odst. 2, odst. 3 vyhlášky MSp č. 254/2015 Sb., ve spojení s § 13 odst. 3 vyhláškou MSp č. 177/1996 Sb., a s ohledem na nález Ústavního soudu ČR ze dne ze dne 7. 10. 2014 sp. zn. Pl. ÚS 39/13, tj. ve výši 300 Kč za předžalobní upomínku, a 300 Kč za přípravu a podání žaloby, tedy 600 Kč. Celkem tedy náhrada nákladů řízení činila částku 600 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ. (výrok II.)12. Výrok o povinnosti k náhradě nákladů řízení státu ve vztahu k žalovanému spočívající v zaplacení soudního poplatku vycházel z § 2 odst. 3 věta první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném a účinném znění, (dále jen ZoSoP), kdy platí, že je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. V daném případě pak žalobkyně byla plně úspěšná a zároveň se jedná v případě žalobkyně o navrhovatele, který byl odkázán v trestním řízení usnesením , Anonymizováno, do občanskoprávního řízení, když tedy podle názoru soudu lze žalobkyni považovat za osobu, která je osvobozena od soudních poplatků ve smyslu § 11 odst. 2 písm. q) ZoSoP. Z uvedeného důvodu pak byla žalovanému uložena povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč. Výše poplatku je stanovena v Sazebníku soudních poplatků jakožto přílohy k ZoSoP podle položky 1 bod 1 písm. a). (výrok III.)