74 C 274/2020-23 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou podanou k Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne [datum] se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši [sazba] ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o dodávce vody [číslo] (dále jen„ smlouva“). Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr vody a odvod odpadních vod v odběrném místě vedeném pod č. OM [číslo], nacházejícím se pod adresou: [adresa žalované] (dále jen„ odběrné místo“). Žalobkyně dále uvedla, že cena vodného a stočného byla stanovena odkazem na cenový výměr prodávajícího, kdy pro rok [rok] činila částku [anonymizováno] Kč/m3 vodného a [anonymizováno] Kč/m3 stočného a pro rok [rok] činila částku [anonymizováno] Kč/m3 vodného a [anonymizováno] Kč/m3 stočného (vše bez DPH). Dne [datum] byla na základě odečtu vodoměru stanovena spotřeba vody a stoky za období od posledního odečtu měřidla, tj. ode dne [datum] do [datum] [částka] m3 a vystaven daňový doklad [číslo] k úhradě částky ve výši [částka] se splatností dne [datum]. Žalovaná tento dluh přes upomínky žalobkyni neuhradila. Závěrem žalobkyně navrhla vyhovět žalobě v plném rozsahu a přiznat žalobkyni právo na plnou náhradu nákladů řízení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Ze smlouvy ze dne [datum] označené jako smlouva o dodávce vody [číslo] jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně, soud zjistil, že se uvedenou smlouvou žalobkyně zavázala dodávat vodu z vodovodu do odběrného místa a odvádět odpadní vody z odběrného místa a žalovaná se zavázala uhradit řádně a včas žalobkyni cenu za dodanou vodu (vodné) a odvod odpadních vod (stočné). 5. Z cenového výměru CV [číslo] žalobkyně soud zjistil, že od [datum] činila cena za žalobkyní dodanou vodu (vodné) [anonymizováno] Kč/m3 a cena za odvedenou vodu (stočné) činila [anonymizováno] Kč/m3. Z cenového výměru P-CV. [rok] žalobkyně soud zjistil, že od [datum] činila cena za žalobkyní dodanou vodu (vodné) [anonymizováno] Kč/m3 a cena za odvedenou vodu (stočné) činila [anonymizováno] Kč/m3. 6. Z daňového dokladu [číslo] vystaveného dne [datum] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky [částka] za dodanou a odvedenou vodu v období od [datum] do [datum], a to se splatností do [datum]. 7. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla žalobkyní dne [datum] vyzvána k úhradě dlužné částky [částka] s upozorněním na možnost podání žaloby. 8. Na základě zjištění učiněných z žalobkyní předložených listin dospěl soud k níže uvedenému závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Účastníci řízení podepsali dne [datum] listinu označenou jako smlouva o dodávce vody [číslo] jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně. Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat vodu z vodovodu do odběrného místa a odvádět odpadní vody z odběrného místa a žalovaná se zavázala uhradit řádně a včas žalobkyni cenu za dodanou vodu a odvod odpadních vod. Daňovým dokladem [číslo] ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši [částka], a to do [datum]. Žalovaná z tohoto titulu ničeho neuhradila, přestože byla žalobkyní před podáním žaloby upomenuta. 9. Soud se předně zabýval tím, podle jaké právní úpravy bude právní poměr založený shora uvedenou smlouvou posuzován. Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena dne [datum], je třeba s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 aplikovat na tento právní vztah úpravu účinnou v době uzavření smlouvy, tedy ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ občanský zákoník“). 10. Podle § 8 odst. 5 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen umožnit připojení na vodovod nebo kanalizaci a dodávat pitnou vodu nebo odvádět odpadní vody a čistit odpadní vody, pokud to umožňují kapacitní a technické možnosti těchto zařízení. Připojení vodovodní nebo kanalizační přípojky a uzavření smlouvy o dodávce pitné vody nebo odvádění i čištění odpadních vod nesmí být podmiňovány vyžadováním finančních nebo jiných plnění. Náklady na realizaci vodovodní přípojky na vodovod nebo kanalizační přípojky na kanalizaci hradí osoba, které je umožněno připojení. Materiál na odbočení přípojek a uzávěr vodovodní přípojky hradí vlastník vodovodu nebo kanalizace. 11. Podle § 8 odst. 13 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů má vlastník vodovodu právo na úplatu za dodávku pitné vody (dále jen "vodné"), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že vodné se platí provozovateli vodovodu (§ 20). Právo na vodné vzniká vtokem vody do potrubí napojeného bezprostředně za vodoměrem, a není-li vodoměr, vtokem vody do vnitřního uzávěru připojeného pozemku nebo stavby, popřípadě do uzávěru hydrantu nebo výtokového stojanu. Vodné je úplatou za pitnou vodu a za službu spojenou s jejím dodáním. Právo na úplatu pevné složky vodného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma vodného. Takové sjednání je možné ode dne účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst. 4. Dle odstavce 14 téhož ustanovení má vlastník kanalizace právo na úplatu za odvádění odpadních vod (dále jen "stočné"), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že stočné se platí provozovateli kanalizace (§ 20). Právo na stočné vzniká okamžikem vtoku odpadních vod do kanalizace. Stočné je úplatou za službu spojenou s odváděním, čištěním, nebo jiným zneškodňováním odpadních vod. Právo na úplatu pevné složky stočného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma stočného. Takové sjednání je možné ode dne účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst. 4. 12. Podle § 588 občanského zákoníku z kupní smlouvy vznikne prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu. 13. Podle § 517 odst. 2 občanského zákoníku jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění vlastního také úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 14. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o dodávce vody (resp. i odvodu odpadní vody) podle § 8 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 588 občanského zákoníku. Žalovaná nesplnila svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu za dodanou vodu a odvedení odpadních vod, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázala. Žalovaná se dostala do prodlení se zaplacením dluhu v den následující po dni splatnosti shora uvedeném daňového dokladu ([datum]), tedy od [datum] byla žalobkyně oprávněna požadovat také zaplacení úroku z prodlení. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou a odvedenou vodu právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení podle § 517 odst. 2 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 15. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka [částka] př