22 C 143/2021-18 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Rozsudek je odůvodněn v souladu s § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu a obsahuje proto pouze popis předmětu řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 2. Manželé se společným návrhem domáhali rozvodu manželství s odůvodněním, že jejich manželství uzavřené dne 20. 9. 2008 ve [obec] již přestalo plnit svoji funkci, je hluboce, trvale, a nenávratně rozvráceno a není možná jeho obnova. Již delší dobu, přibližně od roku 2019, nežijí jako manželé, intimně se nestýkají a netvoří manželské resp. rodinné společenství, když se vzájemně odcizili. Z manželství se narodilo jedno dítě, a to nezl. [jméno] [celé jméno manželky], [datum narození]. Manželé se doposud nedohodli na vypořádání majetkových poměrů, bydlení manželů a případného výživného pro dobu po rozvodu, i když o něm jednají. Manžel se k žalobě o rozvod manželství připojil, a proto soud podle § 384 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.”), pokládal návrh za návrh společný. 3. Soud učinil na základě shodných tvrzení účastníků a provedeného dokazování následující závěr o skutkovém stavu: 4. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne 20. 9. 2008 ve [obec]. Z manželství se narodilo jedno dítě, a to nezl. [jméno] [celé jméno manželky], [datum narození] O výchově tohoto dítěte bylo rozhodnuto pravomocným rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jímž byla schválena dohoda manželů o úpravě poměrů manželů ke jmenovanému dítěti pro dobu po rozvodu. Poslední společná adresa manželů byla [ulice a číslo], [obec], kde spolu jako manželé nebydlí přibližně tři roky, když sice sdílí byt 3+1 ve společném vlastnictví, ale každý využívá samostatnou místnost a snaží se vzájemný kontakt omezit na minimum, přičemž manželé po tuto dobu již netvoří rodinné společenství a intimně se nestýkají. Ani jeden z manželů nechce manželské společenství obnovit, a to je tak hluboce, trvale, nenávratně rozvráceno. Příčinou rozvratu manželství je, že manželé se vzájemně nepřekonatelně odcizili. Manželé se doposud nedohodli na vypořádání majetkových poměrů, bydlení manželů a případného výživného pro dobu po rozvodu. 5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: 6. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.”), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 755 odst. 3 o. z., mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 7. Jelikož byly s odkazem na skutkový závěr soudu splněny všechny podmínky ustanovení § 755 odst. 1 o. z., a nebyly shledány žádné překážky vyhovění návrhu na rozvod manželství (§ 755 odst. 2 a odst. 3 o. z.), soud žalobě podle § 755 o. z. v celém rozsahu vyhověl. Příčinou rozvratu manželství soud shledal, že manželé se vzájemně nepřekonatelně odcizili. 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 23 z. ř. s .