23 C 9/2020-30 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Navrhovatel se návrhem doručeným Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne [datum] domáhal, aby soud rozhodl o tom, že [osobní údaje osvojenkyně] (dále také jen,,osvojovaná“) bude od právní moci rozsudku o osvojení jeho osvojenkyní a navrhovatel bude uveden v matrice jako rodič osvojované. Návrh odůvodnil tak, že s osvojovanou a s její matkou žil asi od třetího roku věku osvojované, dne [datum] pak uzavřel s matkou osvojované manželství. Mezi osvojovanou a navrhovatelem se vytvořil vztah dítěte a rodiče, navrhovatel se k osvojované choval vždy jako k vlastní dceři. Se svým biologickým otcem se osvojovaná stýkala minimálně, od deseti let věku se s ním nestýká vůbec. Navrhovatel a matka osvojované mají společnou dceru [jméno] [příjmení], narozenou dne [datum]. 2. Osvojovaná s návrhem navrhovatele souhlasila. Stejně tak s návrhem souhlasila manželka navrhovatele, která je současně matkou osvojované. 3. Otec osvojované s k jednání, ke kterému byl řádně předvolán nedostavil, aniž by žádal o odročení jednání, soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu), pro své rozhodnutí měl dostatek podkladů v provedených důkazech. Souhlas otce osvojované s osvojením již zletilé osvojované není obligatorní podmínkou osvojení zletilého dítěte, neboť právo na udělení souhlasu s osvojením zaniká nabytím zletilosti dítěte (§ 856 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku). 4. Z rodného listu osvojované soud zjistil, že [jméno] [příjmení], se narodila dne [datum] v [obec] rodičům [jméno] [příjmení] (nyní [příjmení]), narozené dne [datum], a [obec] [obec], narozenému dne [datum] Tyto údaje jsou zapsány v knize narození matričního úřadu městského obvodu [okres] ve svazku [anonymizováno], ročník [rok], strana/list [anonymizováno], pořadové [číslo]. Z oddacího listu matky osvojované a navrhovatele, je zřejmé, že matka osvojované a navrhovatel uzavřeli dne [datum] manželství. Z údajů v centrální evidenci obyvatel pak vyplývá, že navrhovatel má dvě dcery, a to již zletilé [jméno] [příjmení], narozenou dne [datum], a [jméno] [příjmení], narozenou dne [datum], manželka navrhovatele je matkou osvojované a [jméno] [příjmení], narozené dne [datum]. 5. Z výpovědí navrhovatele, osvojované, matky osvojované (manželky navrhovatele) a dcery navrhovatele [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že navrhovatel a osvojovaná se znají od útlého dětství osvojované. Navrhovatel tehdy navázal vztah s matkou osvojované, osvojované byly dva a půl roku až tři roky, s osvojovanou a její matkou od té doby žije navrhovatel ve společné domácnosti, osvojovaná bydlí v téže domácnosti s navrhovatelem a svojí matkou dosud s tím, že přes týden se osvojovaná z pracovních důvodů zdržuje v [obec]. Vztahy mezi navrhovatelem a osvojovanou jsou stejné, jaké bývají mezi otcem a dcerou, navrhovatel nečiní rozdíly mezi osvojovanou a svými dvěma dcerami. Obě dcery navrhovatele, tedy jak [jméno] [příjmení], tak [jméno] [příjmení] souhlasí s osvojením osvojované navrhovatelem (stanovisko [jméno] [příjmení], která pobývá v zahraničí, bylo zprostředkováno navrhovatelem, osvojovanou, matkou osvojované a sestrou [jméno] [příjmení]). Se svým otcem není osvojovaná v osobním ani žádném jiném kontaktu asi od osmého až desátého roku svého věku, předtím se s ním stýkala spíše minimálně, otec hradil soudem stanovené výživné do osmnáctého roku věku osvojované, s otcem osvojované není v kontaktu nikdo z rodiny osvojované. <i>6. Podle § 846 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen,,o.z.“), zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy.</i> <i>7. Podle § 847 odst.1,2, odst.3 o.z., zletilého lze osvojit, jestliže a) přirozený sourozenec osvojovaného byl osvojen týmž osvojitelem, b) v době podání návrhu na osvojení byl osvojovaný nezletilý, c) osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti nebo d) osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela. Zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů. Ustanovení o osvojení nezletilého, včetně ustanovení o následcích osvojení, se použijí, s výjimkou § 838 a § 839, obdobně.</i> 8. Soud posouzením zjištěných skutečností dospěl k závěru, že jsou splněny zákonem stanovené podmínky pro osvojení osvojované (osvojenkyně) osvojitelem (navrhovatelem). V daném případě jsou naplněny hned dva důvody pro osvojení osvojenkyně, neboť osvojitel pečoval o osvojovanou jako o vlastní již v době nezletilosti osvojované, a to od útlého dětství osvojované a současně je osvojovaná dítětem manželky osvojitele. Soud neshledal, že by osvojení osvojované bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jejích pokrevních rodičů. Matka osvojované s osvojením souhlasí, matka osvojované je kromě toho manželkou osvojitele, v rodném listě dosud zapsaný otec osvojované není s osvojovanou nejméně od desátého roku jejího věku v kontaktu, neprojevuje o osvojovanou vůbec žádný zájem, i předtím se s osvojovanou stýkal minimálně. Otec osvojované zjevně neprojevoval o osvojovanou takový zájem jako navrhovatel, v důsledku čehož se vztah, jaký je mezi dcerou a otcem vytvořil mezi osvojovanou a navrhovatelem. Osvojení pak rozhodně není v rozporu s dobrými mravy, kdy naopak za situace, kdy se vytvořil mezi osvojitelem a osvojovanou takový vztah, jaký je mezi otcem a dcerou a osvojovaná je plnohodnotným členem rodiny osvojitele, který ji považuje jako dceru a chová se k ní jako k dceři a osvojovaná považuje osvojitele za svého otce, je využití institutu osvojení zletilého adekvátní k dosažení souladu mezi faktickým stavem, kdy vztah mezi osvojitelem a osvojovanou je vztahem otce a dcery, se stavem právním, který tomuto faktickému stavu zatím neodpovídal, když formálně byl otcem osvojované její biologický otec, ačkoliv faktický vztah mezi osvojovanou a jejím biologickým otcem zjevně nebyl (na rozdíl od vztahu mezi osvojovanou a navrhovatelem) takový, jaký bývá vztah mezi dítětem a rodičem. S osvojením osvojované osvojitelem pak souhlasili jak manželka osvojitele (matka osvojované), tak obě dcery navrhovatele, přičemž osvojení osvojované navrhovatelem neodporuje ani jejich zájmům, naopak je i v jejich zájmu, aby faktickému stavu a vztahům v rodině odpovídal stav právní, obě dcery navrhovatele ostatně již osvojovanou považují za svojí sestru. 9. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky řízení rozhodl soud tak, že nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků řízení. Soud totiž rozhodl v souladu se stanoviskem všech účastníků řízení (vyjma otce osvojované, který se k návrhu nevyjádřil a žádné náklady řízení mu nevznikly) a nelze tak ukládat žádnému z účastníků řízení povinnost k úhradě nákladů řízení.