30 C 341/2022-15 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Manželka se návrhem došlým soudu dne [datum] domáhala rozvodu manželství s odůvodněním, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, pročež nelze očekávat jeho obnovení. S ohledem na tyto skutečnosti manželka navrhla, když manžel se k návrhu na rozvod manželství připojil, aby manželství bylo rozvedeno. 2. Mezi účastníky řízení jsou shodná následující právně významná tvrzení, na jejichž podkladě dospěl soud k závěru o skutkovém stavu: 3. Při ústním jednání bylo k dotazu soudu učiněno nesporným, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, a že nelze očekávat jeho obnovení, pročež je manželství rozvrácené. [obec] rozvratu manželství spočívá zejména v tom, že si manželé přestali vzájemně rozumět. Pokud se týká toho, kdo se zapříčinil o rozvrat manželství, shodně uvádějí, že na rozvratu manželství se podíleli stejnou měrou. Manželé dále uvádějí, že spolu od [anonymizováno] [rok] nesdílejí společnou domácnost (nebydlí spolu). 4. Soud při ústním jednání provedl následující listinný důkaz, z něhož zjistil tyto skutečnosti: 5. Z oddacího listu soud zjistil, že manželství účastníků řízení bylo uzavřeno dne [datum] ve [obec], a že je zapsáno v knize manželství matričního úřadu [obec] ve svazku 10, roč. 2019, na straně 158, pod poř. [číslo]. 6. Vzhledem k tomu, že manželé učinili nesporným skutečnosti týkající se příčin rozvratu jejich manželství, jakož i toho, kde se zapříčinil o rozvrat manželství, když současně výslovně vyloučili obnovení soužití manželů, soud proto nepřikročil k účastnickým výslechům manželů dle ustanovení § 389 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z.ř.s.“), neboť za dané skutkové situace shledal provedení těchto výslechů za nadbytečné. 7. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem: 8. Podle ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ NOZ“), platí, že manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Dle odst. 2 téhož ustanovení taktéž platí, že přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 9. Podle ustanovení § 756 NOZ platí, že soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 10. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že zákonné podmínky rozvodu manželství podle ustanovení § 755 NOZ jsou v daném případě splněny, neboť soužití účastníků řízení je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, když nelze očekávat jeho obnovení. Lze tedy shrnout, že z provedeného dokazování vyplynulo, že nastal rozvrat manželství. Pokud se týká příčin rozvratu, je z nesporných skutkových tvrzení účastníků řízení patrné, že rozvrat manželství nastal zejména v důsledku skutečnosti, že manžel očekává [anonymizována dvě slova] ve [anonymizována dvě slova], a že tento primárně zapříčinil rozvrat manželství. 11. S ohledem na shora uvedené, když soud neshledal žádné zákonné překážky, které by bránily rozvodu manželství, rozhodl výrokem I. tak, že manželství účastníků řízení dle ustanovení § 755 odst. 1 NOZ rozvedl. 12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl výrokem II. podle ustanovení § 23 z.ř.s., když dle tohoto ustanovení nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Soud v dané věci neshledal okolnosti, které by odůvodňovaly odchýlení se od tohoto závěru, když navíc účastnící řízení náhradu nákladů ani nepožadovali.