22 C 44/2023-35 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Rozsudek je odůvodněn v souladu s § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu a obsahuje proto pouze popis předmětu řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 2. Manžel se svým návrhem domáhal rozvodu manželství s odůvodněním, že manželství manželů uzavřené dne 14. 4. 2012 v [obec] již přestalo plnit svoji funkci, je hluboce, trvale, nenávratně rozvráceno a není možná jeho obnova. Již delší dobu nežijí jako manželé, intimně se nestýkají a netvoří manželské resp. rodinné společenství. Z manželství se narodilo jedno dítě, a to nezl. [jméno] [celé jméno manžela], [datum narození] O výchově tohoto dítěte bylo po podání návrhu na rozvod manželství rozhodnuto pravomocným rozsudkem zdejšího soudu ze dne 5. 5. 2023, č. j. [číslo jednací], jímž byla schválena dohoda manželů o úpravě poměrů manželů ke jmenovanému dítěti pro dobu po rozvodu. Manželé se nedohodli na vypořádání majetkových poměrů, bydlení manželů a případného výživného pro dobu po rozvodu. Manželka se k žalobě o rozvod manželství připojila, a proto soud podle § 384 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, (dále jen„ z. ř. s.”) pokládá návrh za návrh společný. 3. Soud učinil na základě shodných tvrzení účastníků a provedeného dokazování závěr o skutkovém stavu: Manželství účastníků bylo uzavřeno dne 14. 4. 2012 v [obec]. Z manželství se narodilo jedno dítě, a to nezl. [jméno] [celé jméno manžela], [datum narození] O výchově tohoto dítěte bylo rozhodnuto pravomocným rozsudkem zdejšího soudu ze dne 5. 5. 2023, č. j. [číslo jednací], jímž byla schválena dohoda manželů o úpravě poměrů manželů ke jmenovanému dítěti pro dobu po rozvodu. Poslední společná adresa manželů byla [část obce a číslo], [obec] - [část obce], kde spolu jako manželé nebydlí od 1. 12. 2022, přičemž od této doby netvoří rodinné společenství ani se intimně nestýkají; ani jeden z manželů nechce společenství obnovit, a to je tak hluboce, trvale, nenávratně rozvráceno. Příčinou rozvratu manželství je, že u nich došlo k nepřekonatelnému citovému odcizení. Manželé se nedohodli na vypořádání majetkových poměrů, bydlení manželů a případného výživného pro dobu po rozvodu. 4. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Soud shledal svou pravomoc ve věci rozhodnout, při zvážení rozdílné státní příslušnosti manželů, dle článku 3 bodu 1. písm. a) nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003, o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti, neboť manžel je české státní příslušnosti, manželka je slovenské státní příslušnosti a oba manželé mají obvyklé bydliště na území ČR, v obvodu zdejšího soudu. 5. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.”), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 6. Podle § 755 odst. 3 o. z., mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 7. Jelikož byly dle skutkových zjištění soudu splněny všechny podmínky, když manželství je tzv. kvalifikovaně rozvráceno bez možnosti jeho obnovení (§ 755 odst. 1 o. z.), které oba manželé vylučují ustanovení, a nebyly shledány žádné překážky vyhovění návrhu na rozvod manželství, když byly vypořádány poměry k nezletilému dítěti manželů a jiné překážky nebyly soudu ani tvrzeny (§ 755 odst. 2 a odst. 3 o. z.), soud žalobě podle § 755 o. z. v celém rozsahu vyhověl. Příčinou rozvratu manželství soud shledal, že u nich došlo k nepřekonatelnému citovému odcizení. 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 23 z. ř. s .