30 C 218/2023-33 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Manželka se návrhem došlým soudu dne [datum] domáhala rozvodu manželství s odůvodněním, že manželství bylo zpočátku spokojené, avšak před několika měsíci začalo docházet k závažnějším neshodám, když manželé nejsou schopni se dohodnout na společné výchově dětí, jakož ani nejsou schopni spolu komunikovat. S ohledem na tyto skutečnosti manželka navrhla, aby soud manželství rozvedl. 2. Manžel se k návrhu na rozvod manželství připojil při jednání dne [datum]. 3. Mezi účastníky řízení jsou shodná následující právně významná tvrzení, na jejichž podkladě dospěl soud k závěru o skutkovém stavu: 4. Při ústním jednání bylo k dotazu soudu učiněno nesporným, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, a že nelze očekávat jeho obnovení, pročež je manželství rozvrácené. Příčina rozvratu manželství spočívá zejména ve vzájemném citovém odloučení. Pokud se týká toho, kdo se zapříčinil o rozvrat manželství, shodně uvádějí, že na rozvratu manželství se podíleli stejnou měrou. Manželé dále uvádějí, že spolu od [anonymizováno] [rok] nesdílejí společnou domácnost. 5. Vzhledem k tomu, že účastnící řízení učinili nespornými skutečnosti týkající se rozvratu manželství, tj. zejména že spolu nežijí téměř šest měsíců, jakož i učinili nesporným jejich záměr se rozvést, přičemž soud tato tvrzení shledal pravdivými, tak za této situace nepřikročil k účastnickému výslechu účastníků řízení dle ustanovení § 389 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z.ř.s.“), neboť provedení těchto výslechů považoval za nadbytečné. Účastníci řízení ostatně ani provedení takových výslechů netrvali. 6. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], soud zjistil, že opatrovnickým soudem byla schválena dohoda manželů ohledně nezletilých pro dobu po rozvodu manželství. Z odůvodnění rozsudku soud nezjistil, že by rozvod účastníků řízení měl být v rozporu se zájmy nezletilých. 7. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem: 8. Podle ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ NOZ“), platí, že manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Dle odst. 2 téhož ustanovení taktéž platí, že přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 9. Podle ustanovení § 756 NOZ platí, že soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 10. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že zákonné podmínky rozvodu manželství podle ustanovení § 755 NOZ jsou v daném případě splněny, neboť soužití účastníků řízení je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, když nelze očekávat jeho obnovení. Lze tedy shrnout, že z provedeného dokazování vyplynulo, že nastal rozvrat manželství. Pokud se týká příčin rozvratu, je z nesporných skutkových tvrzení účastníků řízení patrné, že rozvrat manželství nastal zejména v důsledku citového odloučení manželů s tím, že na rozvratu manželství se účastnící řízení podíleli stejnou měrou. 11. S ohledem na shora uvedené, když soud neshledal žádné zákonné překážky, které by bránily rozvodu manželství, rozhodl výrokem I. tak, že manželství účastníků řízení dle ustanovení § 755 odst. 1 NOZ rozvedl. 12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl výrokem II. podle ustanovení § 23 z.ř.s., když dle tohoto ustanovení nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Soud v dané věci neshledal okolnosti, které by odůvodňovaly odchýlení se od tohoto závěru, když navíc účastnící řízení náhradu nákladů ani nepožadovali.