36 C 228/2024-45 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou nadepsanému soudu dne 4. 4. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 104 193 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného úvěru. Svůj nárok odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, , uzavřela se žalovaným dne 19. 3. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které mu poskytla částku 48 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s poskytnutým úvěrem kromě poskytnuté částky také částku 68 213 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 53 916 Kč s úrokovou sazbou ve výši 22,68 % ročně, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 9 701 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v 24 měsíčních splátkách po 4 843 Kč, přičemž poslední splátka měla být uhrazena dne 19. 3. 2022. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Poslední splátku žalovaný uhradil dne 9. 5. 2022. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalovaná částka se skládá z dlužné jistiny ve výši 46 351,85 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 57 841,15 Kč. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z úvěru v kapitalizované výši 16 265,32 Kč, zákonného úroku z prodlení v kapitalizované výši 7 201,27 Kč, úroku z úvěru ve výši 22,68 % ročně z dlužné jistiny 46 351,85 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny 46 351,85 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud při jednání provedl dokazování a zjistil následující skutečnosti:4. Výpis z obchodního rejstříku žalobkyně dokládá její právní subjektivitu.5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 19. 3. 2020, kterou podepsal žalovaný a zástupce společnosti , právnická osoba, , vyplývá, že společnost , právnická osoba, (dále také jen jako „věřitel“) poskytla žalovanému téhož dne hotovost ve výši 48 000 Kč. Žalovaný se zavázal kromě půjčené částky uhradit i poplatek ve výši 65 117 Kč, který byl vypočten jako součet úroků ve výši 53 916 Kč, odměny za zpracování spotřebitelského úvěru činnost ve výši 1 500 Kč a částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 9 701 Kč, a dále pojistné za doplňkové pojištění ve výši 3 096 Kč. Vše splatno ve 24 měsíčních splátkách po 4 843 Kč a poslední splátce ve výši 4 824 Kč.6. Ze smluvních podmínek soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti pro věc.7. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 29. 9. 2023 se podává, že postoupení pohledávek ze smlouvy o úvěru bylo žalovanému věřitelem zasláno. Z podacího lístku se podává, že oznámení o postoupení bylo odesláno dne 27. 10. 2023.8. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházejícím žalobě soud zjistil, že dne 15. 2. 2024 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky zástupcem žalobkyně. Z podacího lístku se podává, že výzva byla odeslána dne 15. 2. 2024.9. Z výpisu z rejstříku exekucí, kterýžto důkaz soud opatřil v souladu s ust. § 120 odst. 2 občanského soudního řádu, když v řízení mělo být prokázáno, zda žalovaný byl v době uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru schopen úvěr splácet, soud zjistil, že první exekuce byla na žalovaného zahájena dne , datum, a zapsána do rejstříku exekucí dne , datum, , druhá exekuce byla na žalovaného zahájena dne , datum, a zapsána do rejstříku exekucí dne , datum, . Další exekuce následovaly.10. Ze zákaznické karty žalovaného se podává, že měsíční příjmy a výdaje domácnosti žalovaného představuje mzda žalovaného ve výši 22 763 Kč, výdaje na domácnost ve výši 2 846 Kč. Dokumenty, ze kterých měly být tyto skutečnosti věřitelem ověřeny, nejsou uvedeny žádné.11. Z tabulky umoření vyplývá, že žalovaný celkem zaplatil na dluh z úvěru částku 12 020 Kč.12. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalovaný a zástupce společnosti , právnická osoba, (dále také jen jako „právní předchůdkyně žalobkyně“) podepsali smlouvu o spotřebitelském úvěru, dle níž byla poskytnuta žalovanému téhož dne v hotovosti částka 48 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému oznámila postoupení pohledávek z této smlouvy za ním na žalobkyni. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k zaplacení. Na žalovaného byla před poskytnutím úvěru vedeno několik exekučních řízení. Žalovaný celkem zaplatil na úvěr částku 12 020 Kč.13. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně:14. Věc soud právně posoudil podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „NOZ“) a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném po 1. 1. 2014 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).15. Dle ust. § 2395 NOZ, dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.16. Dle ust. § 1879 NOZ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle ust. § 1880 odst. 1 NOZ postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Aktivní legitimace žalobkyně tak vyplývá z platně uzavřené smlouvy o postoupení, resp. z oznámení právní předchůdkyně žalobkyně adresovaného žalovanému.17. Dle ust. § 9 odst. 1 zákona spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.18. Dle ust. § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil.19. Dle ust. § 588 NOZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.20. Dle ust. § 2991 odst. 1 NOZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.21. Dle ust. § 2991 odst. 2 NOZ se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.22. V rozsudku č. j. 1 As 30/2015-39 ze dne 1. 4. 2015 Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele - zde poskytovatele spotřebitelského úvěru., anonymizováno23. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 vyplývá, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr po