14 C 366/2024-21 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 26 089,25 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splatit v 96 měsíčních splátkách. Dle obchodních podmínek, které byly součástí smlouvy, byla žalobkyně oprávněna účtovat žalované poplatky dle sazebníku. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou splátek, žalobkyně využila svého oprávnění dle smlouvy a úvěr zesplatnila k , datum, . Úvěr byl úročen dohodnutou úrokovou sazbou 10,43 %, po 90. dni od počátku prodlení byl úvěr úročen sazbou ve výši 8,05 % ročně dle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. Žalovaná přes výzvu dluh neuhradila. K , datum, činila dlužná jistina 24 589,25 Kč, poplatky 1 500 Kč (jedná se o tři poplatky za výzvy k úhradě po 500 Kč), vyčíslený běžný úrok 2 334,52 Kč a vyčíslený úrok z prodlení 2 069,24 Kč. Dále žalobkyně požadovala úrok z částky 24 589,25 Kč a úrok z prodlení z částky 26 089,25 Kč od , datum, do zaplacení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, rozhodl věc bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná se na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu ve stanovené lhůtě nevyjádřila, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek.4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:5. Ze souboru listin označených jako „smlouva o spotřebitelském úvěru“ bylo zjištěno, že tyto obsahují žádost o poskytnutí úvěru, obchodní podmínky pro ČSOB spotřebitelské úvěry a smlouvu o úvěru. V žádosti o poskytnutí úvěru se uvádí číslo podepsané el. žádosti , hodnota, . V samotné smlouvě se uvádí, že tuto uzavírá žalobkyně s žalovanou jako klientem. Součástí smlouvy jsou obchodní podmínky. Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr 30 000 Kč. Výše úrokové sazby činila 10,43 % ročně. Úvěr měl být splacen v 96 měsíčních splátkách po 461 Kč, první splátka byla splatná dne , datum, . Úvěr měl být vyplacen na účet žalované č. , č. účtu, . Žalovaná byla dle smlouvy povinna hradit poplatky, přičemž bylo uvedeno, že za případné výzvy k uhrazení dlužné částky je žalovaná povinna zaplatit poplatek 500 Kč. Dále bylo uvedeno, že žalobkyně je oprávněna úvěr zesplatnit zejména v případě prodlení žalované se splácením. Ve smlouvě se uvádí, že byla uzavřena elektronicky dne , datum, . Obsahuje podpisy pouze za žalobkyni, není tam žádný podpis žalované.6. Z předsmluvních informací ke spotřebitelskému úvěru bylo zjištěno, že tyto obsahují informace o předmětném úvěru tak, jak bylo uvedeno ve smlouvě, jinak z nich nebylo zjištěno nic podstatného pro věc.7. Ze záznamů o podpisu klienta bylo zjištěno, že dle těchto měla žalovaná prostřednictvím SMS klíče podepsat předsmluvní informace k úvěru dne , datum, v , hodnota, hodin a žádost o spotřebitelský úvěr dne , datum, v , hodnota, hodin, přičemž je uvedeno identifikační číslo , hodnota, (tj. stejné jako číslo uvedené v žádosti o poskytnutí úvěru).8. Z výpisu z účtu žalované č. , č. účtu, za období , datum, – , datum, a výpisu z účtu č. , č. účtu, (účet žalované k půjčce) za období , datum, – , datum, bylo zjištěno, že žalovaná dne , datum, vyčerpala úvěr ve výši 30 000 Kč, resp. že tento jí byl vyplacen na její běžný účet.9. Z upomínky k , datum, , výzvy k zaplacení dluhu k , datum, , výzvy k zaplacení dluhu k , datum, a poslední výzvy k zaplacení z , datum, včetně dodejky bylo zjištěno, že těmito žalobkyně vyzývala žalovanou k zaplacení dlužných splátek úvěru.10. Ze záznamu o změně zasílací adresy bylo zjištěno, že dle tohoto dokumentu žalovaná požádala dne , datum, prostřednictvím internetového bankovnictví o změnu zasílací adresy na , adresa, .11. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne , datum, bylo zjištěno, že tímto žalobkyně prohlásila všechny pohledávky z úvěru za splatné k , datum, z důvodu, že žalovaná přes upomínky nezaplatila dlužnou částku ze smlouvy o úvěru. Vyzvala žalovanou k zaplacení celkové dlužné částky do , datum, . Z předložené dodejky bylo zjištěno, že toto oznámení bylo doručeno žalované dne , datum, .12. Z historie úvěru, přehledu splátek a stavu dlužné jistiny a příslušenství bylo zjištěno, jak žalovaná úvěr splácela a jaké částky jí byly účtovány (úroky, poplatky). Poslední splátku před zesplatněním žalovaná uhradila dne , datum, , poté až do zesplatnění nic neuhradila. Žalované byly před zesplatněním naúčtovány tři poplatky po 500 Kč, které nebyly uhrazeny. K , datum, činila dlužná jistina 24 589,25 Kč, poplatky 1 500 Kč, úrok 2 334,52 Kč a úrok z prodlení 2 069,24 Kč.13. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že touto zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou k zaplacení dlužné částky. Z poštovního podacího archu bylo zjištěno, že výzva byla žalované zaslána dne , datum, .14. Nic podstatného pro věc nebylo zjištěno ze sazebníku ČSOB pro fyzické osoby. Žádné skutečnosti podstatné pro věc neobsahuje ani usnesení Městského soudu v Praze č.j. , spisová značka, , když toto se týká jiné věci (žalobkyně je předložila jen k podpoře svého právního názoru ohledně práva na náhradu nákladů řízení).15. Na základě předložených listinných důkazů vzal soud za prokázané, že předmětná smlouva o úvěru byla mezi účastníky uzavřena. Z této smlouvy vyplývá, že měla být uzavřena elektronicky, přičemž byly doloženy i záznamy o podpisu klienta, dle kterých měla žalovaná podepsat prostřednictvím SMS jednotlivé dokumenty, zejména žádost o spotřebitelský úvěr. To by soud samo o sobě za dostatečný důkaz o uzavření smlouvy nepovažoval, když smlouva samotná nijak podepsaná není a z ničeho ani nevyplývá, zda a jak byla ověřena totožnost žalované před podpisem dokumentů. Každopádně z výpisů z účtů vyplývá, že žalované byly peněžní prostředky dle smlouvy poskytnuty na její běžný účet a že úvěr splácela, je tak zjevné, že smlouva skutečně byla uzavřena.16. Ve zbytku pak lze odkázat na výše uvedená zjištění z předložených listinných důkazů, když o jejich pravosti a správnosti nebyl důvod pochybovat. Z těchto tedy vyplývá, že žalovaná úvěr řádně nesplácela přinejmenším od , měsíc, , rok, (historie úvěru, přehled splátek), že jí žalobkyně následně zaslala tři výzvy k zaplacení dluhu (předmětné výzvy) a že žalované oznámila zesplatnění úvěru k , datum, (oznámení o zesplatnění). Z historie úvěru, přehledu splátek a stavu dlužné jistiny pak vyplývá, jak se měnila výše dlužných částek a jaká byla aktuální výše dluhu.17. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.18. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena výše uvedená smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. občanského zákoníku. Na základě smlouvy žalobkyně poskytla žalované úvěr, který byla žalovaná povinna splácet spolu se sjednaným úrokem. Žalovaná však smlouvu porušovala tím, že nehradila pravidelné měsíční splátky. Proto ji žalobkyně nejprve vyzývala k zaplacení a následně prohlásila úvěr za splatný k , datum, , což byla dle smlouvy oprávněna učinit v případě prodlení žalované. Tímto dnem tak nastala splatnost celého úvěru.19. Jelikož byla žalovaná v prodlení s placením, nejprve jednotlivých splátek a následně od , datum, celého úvěru, vznikla jí dále povinnost hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.20. Zesplatnění nemá vliv na povinnost hradit smluvní úrok, tato trvá až do zaplacení dluhu. Žalobkyně však požadovala (a dle předložených výpisů účtovala) úrok nižší, a to 8,05 % ročně. Žalobkyně v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, nepožaduje úrok ve výši sjednané ve smlouvě, když dle tohoto ustanovení při prodlení delším než 90 dnů věřiteli vzniká právo pouze na úrok ve výši odpovídající repo sazbě stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Přitom žalobkyní požadovaný úrok je ještě nižší, než by žalobkyně dle tohoto ustanovení mohla požadovat. Každopádně žalobkyně požaduje méně, než jí náleží, a tak není důvod žalobě nevyhovět.21. Dále žalobkyně požadovala zaplatit sjednané poplatky za výzvy k úhradě. Bylo prokázáno, že žalovaná byla v prodlení se splátkami a žalobkyně jí proto zaslala celkem tří výzvy k zaplacení. Dle smlouvy má žalobkyně právo na zaplacení poplatku ve výši 500 Kč za výzvu, za tři výzvy tedy celkem 1 500 Kč. Pro úplnost soud uvádí, že požadavek na zaplacení poplatků v této výši není v rozporu s § 122 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru, který stanoví limity toho, co může věřitel požadovat v případě prodlení spotřebitele.2