29 C 33/2025-55 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a nákladů řízení. Žalobkyně návrh odůvodnila tím, že má vůči žalovanému nárok na náhradu nákladů za poskytnutí pojistného plnění, které bylo vyplaceno poškozené v důsledku nastalé pojistné události způsobené žalovaným. Žalovaný způsobil poškozené hmotnou škodu na věci ve výši celkem , částka, , přičemž částka ve výši , částka, již byla přiznána poškozené v rámci trestního řízení a žalobkyně tak požaduje po žalovaném částku ve výši , částka, . Žalobkyně dopisem ze dne , datum, vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalovaný ničeho neuhradil, zůstává žalobkyni dlužen částku ve výši , částka, s příslušenstvím.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Soud ve věci rozhodl bez jednání, když žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud proto předpokládal, že s rozhodnutím bez jednání nemá námitky (§ 115a o.s.ř., § 101 odst. 4 o.s.ř.). Z listin založených ve spise soud zjistil, že žalovaný dne , datum, způsobil škodu na vozidle Dacia Duster, registrační značka , SPZ, , když žalovaný poškodil úderem ruky zadní dveře tohoto vozidla, způsobil tak škodu v celkové výši , částka, na majetku poškozené. Žalobkyně vyplatila poškozené částku ve shora uvedené výši. Žalobkyně má vůči žalovanému právo na náhradu částky, kterou v důsledku nastalé pojistné události vyplatila. Částka ve výši , částka, byla již přiznána žalobkyni v trestním řízení (, spisová značka, ze dne , datum, ) a žalobkyně po žalovaném požaduje zbývající částku ve výši , částka, . Tato částka byla žalobkyní vůči žalované uplatněna ve výzvě k zaplacení náhrady plnění ze dne , datum, . Žalovaný ničeho žalobkyni neuhradil. Soud při dokazování vycházel zejména ze záznamu o škodní události, fotografií, faktur, trestního příkazu, pojistné smlouvy a dalších listinných důkazů.4. S ohledem na výše uvedené soud shledal, že nárok žalobkyně je důvodný. Žalovaný způsobil škodu, proto podle § 10 odst. 1 písm. g) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, platí, že „pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný řídil vozidlo a nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění, s výjimkou řízení vozidla osobou, která se učí vozidlo řídit nebo skládá zkoušku z řízení vozidla, a to vždy pouze pod dohledem oprávněného učitele nebo řidiče cvičitele individuálního výcviku.“. Výplatou plnění pak vzniklo žalobkyni vůči žalovanému jako řidiči, který za škodu odpovídá, právo na náhradu toho, co na náhradu škody plnila, včetně nákladů na jinou osobu pověřenou vyřízením případu. Žalobkyně takto uhradila náhradu škody a náklady na zpracování škodné události celkem ve výši , částka, . Částka ve výši , částka, byla přiznána v trestním řízení a žalobkyně se tak domáhá po žalovaném částky ve výši , částka, . Žalovaný byl žalobkyní vyzván k zaplacení zbylé částky ve výši , částka, nejpozději do , datum, . Od následujícího dne po marném uplynutí lhůty k plnění je žalovaný v prodlení s placením a je povinen z dlužné částky hradit také úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Po právní stránce má soud za to, že byly naplněny podmínky na náhradu regresního nároku žalobkyně v požadované výši vůči žalovanému. Soud žalobkyni vyhověl, přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení (výrok I.).5. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .7. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.8. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.