29 C 39/2025-51 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila s tím, že žalovanému poskytla na základě smlouvy ze dne , datum, a posouzení úvěruschopnosti spotřebitelský úvěr na sjednaný úvěrový rámec ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal sjednaný úvěr splácet řádně a včas, tuto povinnost žalovaný porušil a žalobkyně ke dni , datum, úvěr zesplatnila. Žalobkyně má tak dle žaloby za žalovaným pohledávku ve výši , částka, sestávající z neuhrazené jistiny ve výši , částka, , úroků v celkové výši , částka, , účelně vynaložených nákladů v celkové výši , částka, , smluvních pokut v celkové výši , částka, . Žalovaný ničeho neuhradil.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Soud ve věci rozhodl bez jednání, když žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud proto předpokládal, že s rozhodnutím bez jednání nemá námitky (§ 115a o.s.ř., § 101 odst. 4 o.s.ř.). Z listin založených ve spise (smlouvy o úvěru, upomínky, podacího archu, výpisu z bankovního účtu, karty klienta, sazebníku poplatků a dalších listinných důkazů) soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru prostřednictvím internetových stránek společnosti , právnická osoba, ., , webové stránky, , v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši , částka, a žalovaný se zavázal hradit úvěr splátkách (úvěr byl sjednán na 24 měsíců, žalobkyně při uzavírání posoudila úvěru schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr), žalovaný však porušil své smluvní povinnosti, když ve lhůtě splatnosti dlužnou splátku neuhradil (dluh byl ke dni , datum, zesplatněn), čímž se ocitl v prodlení. Žalovanému vznikl vůči žalobkyni dluh ve výši , částka, (jistina , částka, , úroků ve výši , částka, , účelně vynaložených nákladů 3x , částka, + , částka, , tj. celkem , částka, , smluvních pokut v celkové výši celkem , částka, (tj. 3x , částka, ). Žalovaný tedy žalobkyni dluží celkem částku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení a dále částku , částka, (tj. kapitalizovaný úrok z prodlení od , datum, do , datum, ). Žalovaný ani přes výzvu žalobkyně ničeho neuhradil. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl.4. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud shledal, že nárok žalobkyně je důvodný a podložený příslušnými důkazy, jak je výše uvedeno.5. Při právním posouzení soud vycházel zejména z příslušných ustanovení občanského zákoníku, zejména § 2395 a následující občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. upravujících úvěrovou smlouvu.6. Podle § 2395 obč. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2399 odst. 1 platí, že úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.8. Podle § 1970 obč. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Zákonný úrok z prodlení tak byl žalobkyni přiznán dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.10. Podle § 2048 obč.z. platí, že jednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.11. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) ve znění účinném do , datum, z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .13. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.14. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.