29 C 9/2025-59 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu , datum, se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky ve výši , částka, s úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení ve výši 12,75 % ročně a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná s žalobkyní (resp. jejím právním předchůdcem společností , právnická osoba, ) prostřednictvím internetových stránek , webové stránky, uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně (resp. její právní předchůdce) půjčila a poskytla žalované částku celkem ve výši , částka, . Žalobkyně náležitě posoudila úvěruschopnost žalované splácet poskytnutý úvěr. Žalovaná se zavázala předmětnou částku včetně poplatku vrátit do , datum, , což neučinila. Žalobkyně tedy po žalované požaduje částku , částka, s příslušenstvím. Pohledávka právního předchůdce žalobkyně byla postoupena na žalobkyni v této věci smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, .2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Soud ve věci rozhodl bez jednání, když žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud proto předpokládal, že s rozhodnutím bez jednání nemá námitky (§ 115a o.s.ř., § 101 odst. 4 o.s.ř.). Z listin založených ve spise (smlouvy o úvěru, oznámení o postoupení pohledávky, výzvy k úhradě, výpisu z účtu a dalších listinných důkazů) soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena dne , datum, smlouva o úvěru, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky a žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni tyto peněžní prostředky do dne , datum, . Žalobkyně žalované poskytnutý úvěr převedla na bankovní účet žalované, což bylo k dotazu soudu bankou potvrzeno. Žalovaná však porušila své smluvní povinnosti, když ve lhůtě splatnosti dlužnou částku neuhradila, čímž se ocitla v prodlení. Žalované vznikl vůči žalobkyni dluh v celkové výši , částka, , který dosud ani přes výzvu neuhradila.4. Při právním posouzení soud vycházel zejména z příslušných ustanovení občanského zákoníku, zejména § 2395 a následující občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. upravujících úvěrovou smlouvu. Věc soud právně posoudil podle § 2395 a následující občanského zákoníku dle smlouvy o úvěru (dle rámcové smlouvy podepsané sms elektronickým podpisem), pokud jde o příslušenství pohledávky, § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. žalovaná žalobkyni z úvěrové smlouvy uzavřené na dálku dluží jistinu ve výši , částka, . Podle § 2395 obč. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 platí, že úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.5. Žalobkyně v této věci byla tak jako nový věřitel, tj. postupník, oprávněna domáhat se úhrady dluhu po žalované dle výše uvedeného, když žalovaná pohledávka na ní přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalobkyně v této věci byla tak jako nový věřitel, tj. postupník, oprávněna domáhat se úhrady dluhu po žalované dle výše uvedeného. S ohledem na vše výše uvedené soud shledal, že pokud jde o nárok žalobkyně, odpovídá výši dluhu tak, jak žalované vznikl dle výše uvedeného. V tomto směru byl nárok žalobkyně shledán po právu a soud ho žalobkyni výrokem pod bodem I. tohoto rozsudku přiznal, včetně odpovídajícího příslušenství.6. Podle § 1970 obč. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud shledal, že nárok žalobkyně je co do částky ve výši , částka, důvodný a podložený příslušnými důkazy (výrok I. tohoto rozsudku), když soud žalobkyni přiznal žalobou uplatněnou částku. Dle žaloby žalobkyně posoudila i úvěruschopnost žalované.8. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Zákonný úrok z prodlení tak byl žalobkyni přiznán dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.9. Podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .11. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.12. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalované třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod