30 C 233/2025-18 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne 8.3.2025 domáhala na žalovaném zaplacení částky 50.000,- Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu, na jejímž základě mu byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 50.000,- Kč, který byl žalovaný povinen splácet. Žalovaný však ničeho nevrátil, třebaže byl vyzván ke zjednání nápravy. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala zaplacení částky 50.000,- Kč, jakožto jistiny úvěru, částky 1.000,- Kč, jakožto nákladů spojených s uplatněním pohledávky, příslušenství a náhrady nákladů řízení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení byl zcela pasivním.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud po skutkové stránce zjistil, že žalobkyně s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu označenou jako Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě mu byly téhož dne převodem na bankovní účet poskytnuty peněžní prostředky ve výši 50.000,- Kč, který byl žalovaný povinen splácet prostřednictvím měsíčních splátek s tím, že poskytnuté peněžní prostředky byly splatné nejpozději dne 15.6.2025. Žalovaný však žalobkyni ničeho nevrátil, třebaže byl vyzván ke zjednání nápravy, za což žalobkyně účtuje náklady ve výši 1.000,- Kč.5. Lze uzavřít, že žalovaný dosud nevrátil částku ve výši 50.000,- Kč, resp. nezaplatil částku ve výši 1.000,- Kč.1. Po právní stránce soud věc posoudil jako smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ“), jež byla za použití § 562 odst. 1 NOZ prostřednictvím elektronických technických prostředků platně uzavřena v písemné formě, na jejímž základě byl úvěrující (žalobkyně) povinen poskytnout úvěrovanému (žalovanému) na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný (žalovaný) byl povinen poskytnuté peněžní prostředky splácet, což však žalovaný porušil, když ničeho nevrátil. Za období prodlení pak žalovanému vznikla povinnost zaplatit úrok z prodlení (§ 1970 NOZ) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobkyně na uhrazení nákladů za upomínání posoudil jako nárok na příslušenství spojený s uplatněním sporné pohledávky dle § 513 NOZ.6. S ohledem na výše uvedené soud žalobě výrokem I. zcela vyhověl.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4.944, Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2.040, Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50.000, Kč sestávající z částky 700, Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 700, Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t. a z částky 700, Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100, Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2.400, Kč ve výši 504, Kč.8. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.