33 C 225/2024-38 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Návrhem doručeným soudu dne , datum, se manželka domáhala rozvodu manželství, které manželé uzavřeli dne , datum, před Městským úřadem , adresa, . Svůj návrh odůvodnila tím, že se účastníci vzájemně odcizili a jejich manželství se tak stalo pouze formálním svazkem. Manžel se k návrhu manželky nevyjádřil.2. Soud jednal v nepřítomnosti manžela, neboť se z jednání neomluvil a nepožádal, aby jednání bylo odročeno. Podle § 389 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., soud k projednání věci nařídí jednání, na kterém vyslechne účastníky. Od výslechu účastníků lze upustit, pokud by jeho provedení bylo spojeno s velkými obtížemi. Soud nemohl vyslechnout manžela, který se z opakovaně na jednání nedostavil. Z druhého jednání se manžel ani neomluvil. Soud z tohoto důvodu neodročoval jednání, když výslech manžela nepovažoval za nezbytný pro rozhodnutí ve věci samé. V tomto směru lze rovněž zdůraznit, že manžel má právo nikoliv povinnost se jednání zúčastnit za situace, kdy rozvrat manželství je prokázán ostatními provedenými důkazy (shodně rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 7. 6. 2017, č. j. 12 Co 1151/2016-60).3. Na jednání konaném dne , datum, vzala žalobkyně žalobu zpět co do výživného rozvedené manželky.4. Žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Soud řízení částečně zastavil podle § 96 o. s. ř.5. Soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a zjistil následující skutečnosti z důkazů, které jsou uváděny v závorce za tím kterým dílčím skutkovým zjištěním.6. Manželství manželů bylo uzavřeno dne , datum, před Městským úřadem , adresa, (oddací list ze dne , datum, ).7. Dne , datum, se účastníkům narodil syn , jméno FO, (rodný list ze dne , datum, ).8. Poměry ke společnému nezletilému synovi , jméno FO, po dobu po rozvodu byly upraveny rozsudkem opatrovnického soudu dne , datum, (rozsudek Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ).9. Manželé spolu nežijí od června roku , rok, , kdy manžel opustil společnou domácnost. Po prvním návrhu na rozvod před cca dvěma lety se manželé dohodli, že se pokusí obnovit manželství, nicméně tato snaha nebyla úspěšná. Manžel se nepodílel na hrazení výdajů. Opětovně docházelo k fyzickým útokům manžela na manželku. Manžel je rovněž šetřen policií pro zpronevěru peněz ve společnosti manželky. Za tímto účelem manželku v září , rok, kontaktoval a snažil se ji přesvědčit, aby vzala trestní oznámení zpět. Došlo i k několika vykázáním manžela ze společného bytu policií. Společnost manželky je v důsledku protiprávního jednání manžela v úpadku a je nabízena k prodeji. Příjmy manželky činí 8 333 Kč na rodičovském příspěvku a 830 Kč příspěvek na dítě. Manžel přispívá částkou 2 000 Kč měsíčně představující soudem stanovené výživné na společného syna. Manželce s náklady vypomáhá rodina. Náklady manželky činí cca 30 000 Kč měsíčně, z toho nájemné 20 000 Kč a ostatní náklady cca 10 000 Kč (účastnický výslech manželky).10. Soud neměl důvod pochybovat o pravdivosti výpovědi manželky, když vypovídala spontánně a soud nezaznamenal žádné nonverbální projevy nasvědčující tomu, že by manželka vypovídala nepravdivě.11. Provedeným dokazováním soud zjistil tyto skutečnosti:12. Manželství manželů bylo uzavřeno dne , datum, v , místo, . Za trvání manželství se účastníkům narodil syn , adresa, , nar. , datum, . Poměry ke společnému nezletilému synovi , jméno FO, po dobu po rozvodu byly upraveny rozsudkem opatrovnického soudu dne , datum, . Manželé spolu nežijí od června roku , rok, , kdy manžel opustil společnou domácnost. Po prvním návrhu na rozvod před cca dvěma lety se manželé dohodli, že se pokusí obnovit manželství, nicméně tato snaha nebyla úspěšná. Manžel se nepodílel na hrazení výdajů. Opětovně docházelo k fyzickým útokům manžela na manželku. Manžel je rovněž šetřen policií pro zpronevěru peněz ve společnosti manželky. Za tímto účelem manželku v září , rok, kontaktoval a snažil se ji přesvědčit, aby vzala trestní oznámení zpět. Došlo i k několika vykázáním manžela ze společného bytu policií. Společnost manželky je v důsledku protiprávního jednání manžela v úpadku a je nabízena k prodeji. Příjmy manželky činí 8 333 Kč na rodičovském příspěvku a 830 Kč příspěvek na dítě. Manžel přispívá částkou 2 000 Kč měsíčně představující soudem stanovené výživné na společného syna. Manželce s náklady vypomáhá rodina. Náklady manželky činí cca 30 000 Kč měsíčně, z toho nájemné 20 000 Kč a ostatní náklady cca 10 000 Kč.13. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.14. Podle § 755 odst. 3 o. z., mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.15. Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.16. Podle § 687 odst. 2 o. z. manželé si jsou navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti.17. Soud dospěl k závěru, že manželské soužití účastníků je tak hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že již nelze očekávat jeho obnovení. Účastníci spolu již delší dobu nežijí jako manželé a žádný z nich nemá zájem na obnovení společného soužití. Za této situace je jejich manželství toliko formálním svazkem a neplní své společenské funkce. Příčiny rozvratu manželství soud shledal převážně na straně manžela, který se na manželce opakovaně dopouštěl fyzického násilí a nepodílel se na hrazení společných výdajů (jak vyplynulo z účastnického výslechu manželky), čímž porušoval základní manželské povinností, tj. povinnost vzájemné pomoci, úcty a respektu důstojnosti mezi manželi formulované ustanovením § 687 odst. 2 o. z., což vedlo k vážnému narušení důvěry manželky k němu.18. Poměry účastníků k nezletilému (a doposud nikoliv plně svéprávnému) dítěti byly upraveny pravomocným rozhodnutím soudu.19. Z důvodů shora uvedených, a jelikož neshledal žádné zákonné překážky, které by takovému rozhodnutí bránily, soud manželství účastníků rozvedl.20. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních tak, že přiznal manželce nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 200 Kč. Soud shledal závažné důvody pro přiznání náhrady nákladů řízení manželce, která je v současnosti na rodičovské dovolené a její disponibilní příjmy jsou značně omezené. Manželka je odkázána na finanční pomoc svých rodičů. Manžel manželce na náklady živobytí nepřispívá (hradí pouze soudem stanovené výživné na nezletilého syna) a za trvání manželství se na manželce opakovaně dopouštěl fyzického násilí. Současně soud zohlednil, že manžel vědomě zmařil jednání nařízené na den , datum, , když se nedostavil, přestože měl ošetřujícím lékařem povolené vycházky. Část nákladů tak vnikla zaviněním manžela. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1 200 Kč představující 300 Kč za každý ze čtyř úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (sepis návrhu na rozvod manželství, příprava na jednání a účast na dvou jednáních).21. V souvislosti s nárokem na výživné žádné náklady řízení účastníkům nevznikly.