36 C 288/2024-27 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení dlužné platby za odebranou elektřinu ve výši 178 755,44 Kč, kterou žalovanému dodávala na základě smlouvy do odběrného místa , adresa, . Odebranou elektřinu žalobkyně vyúčtovala fakturou č. VS , var. symbol, na částku 130 362,55 Kč, která byla splatná dne 13. 3. 2023, a fakturou č. VS , var. symbol, na částku 48 392,89 Kč, která byla splatná dne 17. 7. 2023. Dále žalobkyně požadovala v souladu se smluvními ujednáními rovněž poplatek za odpojení odběrného místa od distribuční soustavy ve výši 907,50 Kč a částku 4 x 240 Kč za odeslání upomínek. Žalovaný ani navzdory předžalobní výzvě ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivní.3. Z žalobkyní předložených listinných důkazů (smlouva o dodávkách elektřiny č. , hodnota, , vyúčtování za elektřinu za období 14. 7. 2022 – 20. 2. 2023, vyúčtování za elektřinu za období 21. 2. 2023 – 23. 6. 2023, vyúčtování č. , hodnota, , všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny, předžalobní upomínka z , datum, , upomínka z , datum, , upomínka z , datum, , upomínka z , datum, ) bylo soudem zjištěno, že účastníci uzavřeli dne 23. 6. 2022 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese , adresa, . Součástí smlouvy jsou obchodní podmínky žalobkyně. Dle všeobecných obchodních podmínek je žalobkyně oprávněna účtovat za každou upomínku částku 240 Kč. Soud dále zjistil, že dodaná elektřina za období za období od 14. 7. 2022 do 20. 2. 2023 byla žalobkyní vyúčtována fakturou č. , hodnota, na částku 130 362,55 Kč se splatností dne 13. 3. 2023. Dodaná elektřina za období za období od 21. 2. 2023 do 23. 6. 2023 byla žalobkyní vyúčtována fakturou č. , hodnota, na částku 48 392,89 Kč se splatností dne 17. 7. 2023. Žalobkyně žalovanému zaslala 4 upomínky. Žalobkyně žalovanému vyúčtovala poplatek za odpojení ve výši 907,50 Kč se splatností do 11. 7. 2023.4. Po právní stránce jde o právní vztah ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „energetický zákon“), a dle ustanovení § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), na jejímž základě vznikla žalovanému povinnost platit žalobkyni (kupní) cenu za odebranou elektřinu v dohodnutém odběrném místě (a za přenos do odběrného místa). Povinnost uhradit cenu za odebranou elektřinu ovšem žalovaný porušil, když se dostal do prodlení s placením vyúčtované ceny. V řízení nevyšlo najevo nic, co by vyvrátilo či jen zpochybnilo tvrzení žalobkyně o tom, že řádně splnila veškeré své smluvní povinnosti tím, že žalovanému v předmětném období dodala elektřinu do jeho odběrného místa a žalovaný ji zde odebral, cenu dodané elektřiny mu poté řádně vyúčtovala, avšak žalovaný ji neuhradil. Tato tvrzení žalobkyně jsou v souladu s předloženými listinami. Do prodlení se zaplacením vyúčtované ceny se žalovaný dostal následující den po splatnosti příslušné faktury a od tohoto dne má žalobkyně právo na zaplacení úroku z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku a ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.5. Pokud jde poplatky za upomínku ve výši 4 x 240 Kč, soud má i tento nárok žalobkyně za oprávněný. Ujednání o poplatku za každou doporučenou upomínku s výzvou k úhradě jakékoliv splatné platby je obsaženo v ustanovení s názvem Poplatky, odst. 2 všeobecných obchodních podmínek, které jsou součástí smlouvy. Na základě tohoto ujednání je žalovaný povinen za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou, resp. za každou zaslanou písemnou upomínku, zaplatit žalobkyni poplatek ve výši 240 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému 4 upomínky, vznikl jí proto z titulu poplatku vůči žalovanému nárok ve výši 4 x 240 Kč, tedy celkem 960 Kč.6. Soud má tak z žalobkyní předložených listin nárok na zaplacení dlužné platby za odebranou elektřinu ve výši 178 755,44 Kč a nárokem zaplacení nákladů za upomínání v celkové výši 960 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení za prokázaný, proto v tomto rozsahu žalobě výrokem I. vyhověl.7. Pokud jde o poplatek ve výši 907,50 Kč, žalobkyně ohledně něj ničeho netvrdila. Netvrdila, že došlo k odpojení žalovaného a kdy se tak stalo a tuto skutečnost ani neprokázala. Výzva k úhradě zaslaná žalovanému dne , datum, (vyúčtování č. , hodnota, ) nemůže podstatná skutková tvrzení žalobkyně nahradit a ani neprokazuje nárok na tuto částku. Soud proto tento nárok spolu se zákonným úrokem z prodlení výrokem II. zamítl. Zde soud pro úplnost uvádí, že vzhledem k tomu, že se žalobkyně, byť po omluvě, nedostavila k jednání, soud jí nemohl vyzvat k předložení uvedených listin, případně jí poskytnout poučení o povinnosti navrhnout důkazy k prokázání výše uvedených skutečností a o následcích neunesení důkazního břemene. Toto poučení se poskytuje zásadně na jednání (§ 118a odst. 3 občanského soudního řádu), neúčast žalobkyně na jednání tak jde k její tíži; není to důvodem pro odročení jednání. Stejně tak lze uvést, že dokazování se provádí na jednání (§ 122 odst. 1 občanského soudního řádu). Není povinností soudu, aby před jednáním přezkoumával důkazy a upozorňoval účastníka na chybějící důkazy, resp. na možnost neunesení důkazního břemene.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná (neúspěch dle výroku II. byl zcela marginální), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 27 650,80 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 226 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 180 622,94 Kč sestávající z částky 8 340 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky 8 340 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 16 880 Kč ve výši 3 544,80 Kč. Za předžalobní výzvu zástupce žalobkyně žalobkyni již náhrada nákladů řízení nenáleží, neboť žalobkyni byly přiznány náklady na 4 upomínky dle hmotného práva (4 x 240 Kč), které doložila. Ostatně další výzva již není účelným právním úkonem, za který by náhrada nákladů náležet mohla a měla.9. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce.10. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.