37 C 153/2025-24 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala přiznání částky , částka, s příslušenstvím, kterou dovozovala z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, -447692, již uzavřela dne , datum, se žalovanou. Žalovaná na základě smlouvy od žalobkyně načerpala úvěr ve výši , částka, a zavázala se ho splatit včetně souhrnného poplatku ve výši , částka, v týdenních splátkách ve výši , částka, . Jelikož žalovaná neplatila splátky řádně a včas, žalobkyně prohlásila dlužnou jistinu včetně příslušenství za okamžitě splatné. V průběhu trvání smlouvy žalovaná celkově uhradila , částka, . Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované před sjednáním úvěru uvedla, že ta byla zkoumána na základě údajů uvedených v kartě klienta a dále podle lustrací žalované ve veřejně dostupných databázích a v databázi společnosti , právnická osoba2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po dobu řízení zůstala neaktivní. Soud ve věci nařídil ústní jednání na den , datum, , z něhož se žalobkyně omluvila a souhlasila s rozhodnutím bez její účasti, a žalovaná se bez omluvy nedostavila.3. Na základě provedených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Dne , datum, žalobkyně se žalovanou odsouhlasily smlouvu o úvěru č. , hodnota, . V ní se žalobkyně zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky včetně souhrnného poplatku , částka, splatit v 60 týdenních splátkách ve výši , částka, . V evidenční kartě klienta žalovaná uvedla, že bydlí jako spolubydlící, je rozvedená, má učňovské vzdělání, je majitelkou vozu, nevlastní nemovitost, její příjem pochází ze starobního důchodu ve výši , částka, a výdaje na bydlení činí , částka, , ostatní výdaje představují životní minimum ve výši , částka, . Své příjmy žalovaná doložila fotografií dvou ústřižků výplatního dokladu ke starobnímu důchodu. Důchod za období prosinec 2022 činil , částka, a za období leden 2023 činil , částka, . Za dobu trvání smlouvy žalovaná zaplatila žalobkyni celkem , částka, . Dne , datum, zástupce žalobkyně zaslal žalované předžalobní upomínku.4. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, přičemž ve věci aplikoval ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.5. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní, jakožto věřitelem, a žalovanou, jako dlužnicí, byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru. Žalovaná pak vystupovala v pozici spotřebitelky, neboť sjednávala úvěr mimo rámec svého samostatného výkonu povolání či podnikání, a proto je nutné uzavřít, že se jedná o smlouvu spotřebitelskou.6. V daném případě žalobkyně neprokázala, že by žalovaná doložila v žádosti o úvěr výši svých tvrzených výdajů. Na základě takto ničím nepodložených údajů nelze posoudit schopnost žalované splácet úvěr. Již tento nedostatek sám o sobě postačuje k tomu, že soud posoudil smlouvu o úvěru jako neplatnou. Žalobkyně zkoumala příjmy žalované, ale v případě výdajů pouze nekriticky přijala údaj o příjmech a výdajích, aniž by ho alespoň v základním rozsahu ověřila. Jako další nedostatek soud vnímá nedoložení tvrzených výsledků lustrace žalované v úvěrových registrech.7. Jelikož se žalobkyně nedostavila k ústnímu jednání, připravila se o možnost být poučena o nutnosti doplnit tvrzení a důkazní návrhy ohledně splnění povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované. S neunesením důkazního břemene se pak pojí odpovídající procesní důsledky – v tomto případě částečný neúspěch ve věci.8. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o spotřebitelském úvěru za neplatnou, avšak bylo prokázáno, že žalobkyně žalované poskytla částku , částka, , posoudil soud právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou jako bezdůvodné obohacení. Žalovaná uhradila částku , částka, . K vrácení tak stále zbývá částka , částka, , jež představuje bezdůvodné obohacení žalované.9. S ohledem na právní názor Nejvyššího soudu je zjevné, že žalovaná se ještě nemohla ocitnout v prodlení s vrácením zbývající dlužné jistiny ve výši , částka, , když teprve soud určí dobu, v níž bude žalovaná povinna danou částku žalobkyni zaplatit. Jedině tehdy, když by žalovaná dlužnou částku v takto stanovené době nezaplatila, by bylo možno uvažovat o tom, že se ocitla v prodlení – nikoliv však dříve.10. Soud za použití § 87 odst. 1 ZSÚ při zohlednění výše dlužné částky shledal, že bude v přiměřených možnostech žalované (i s ohledem na její deklarovaný příjem pocházející ze starobního důchodu), aby žalobkyni zbývající dlužnou částku ve výši , částka, zaplatila do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. S ohledem na nečinnost žalované v řízení soud vycházel pouze ze zprostředkovaných informací vyplývajících z listin předložených žalobkyní.11. S ohledem na neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru jako celku pak soud ve zbytku žalobu zamítnul (výrok II.).12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodnul podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že ji nepřiznal ani jedné z účastnic, neboť žalobkyně byl z větší části neúspěšná a žalované s ohledem na její nečinnost žádné náklady nevznikly.