7 C 128/2025-20 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou podanou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne , datum, se žalobce domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci shora uvedenou částku. Svoji žalobu žalobce odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce společnost , Anonymizováno, se sídlem , anonymizováno, , poskytl žalovanému částku , částka, na základě uzavřené úvěrové smlouvy dne , datum, . Tato smlouva byla uzavřena registrací žalovaného prostřednictvím on-line formuláře, který sdělil žalobci jméno, příjmení, rodné číslo, emailovou adresu, číslo bankovního konta, kód banky. Žalovaný vyplnil na internetových stránkách právního předchůdce žalobce na internetových stránkách , Anonymizováno, . Žalovaný se zavázal uhradit úvěr do , datum, Žalobce poskytl žalovanému úvěr. Žalovaný nevrátil předmětnou částku ve výši , částka, řádně a včas ani po výzvě žalobce. Pohledávku vůči žalovanému společnost , anonymizováno, dne , datum, postoupila žalobci. Žalovaný částku ve shora uvedené výši nezaplatil do dnešního dne, proto byl žalobce nucen obrátit se na soud se svojí žalobou.2. Podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. V souladu s tímto ustanovením soud jednal v nepřítomnosti žalovaného dne , datum, , neboť žalovaný se k jednání řádně nedostavil bez omluvy, i když byl řádně předvolán.3. Soud provedl listinné důkazy.4. Z formuláře pro standardní informace, smluvních podmínek soud naznal, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce , anonymizováno, byla uzavřena smlouva o úvěru na základě rámcové smlouvy prostřednictvím internetových stránek. Na základě této smlouvy žalobce měl poskytnout žalovanému revolvingový úvěr ve výši , částka, . Žalovaný tuto smlouvu úvěrovou nestvrdil svým podpisem.5. Z výpisu účtu soud naznal, že žalobce zaslal na účet žalovaného částku ve výši , částka, .6. Z podacího lístku ze dne , datum, soud naznal, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě žalované částky.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , oznámení o postoupení pohledávky zedne , datum, bylo soudem zjištěno, že společnost , anonymizováno, postoupila žalobci postoupila pohledávku vůči žalovanému.8. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 2396 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.10. Podle § 2397 občanského zákoníku úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.11. Podle § 2398 odst. 1 občanského zákoníku Úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle odst. 2 stejného ustanovení, váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.12. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem Podle odst. 2 téhož ustanovení úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.13. Podle § 2400 občanského zákoníku mají-li být peněžní prostředky použity podle smlouvy pouze na určitý účel a úvěrovaný je použije na jiný účel, může úvěrující od smlouvy odstoupit a požadovat, aby úvěrovaný bez zbytečného odkladu vrátil, co od něho získal, i s úroky. To platí i tehdy, je-li použití peněz k smluvenému účelu nemožné.14. Podle § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.15. Podle § 1751 občanského zákoníku část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.16. Podle § 2050 občanského zákoníku, je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje.17. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.18. Dle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.19. Na základě těchto důkazů, jež zhodnotil dle § 132 o.s.ř. soud vzal za prokázaný tento skutkový stav:20. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti, které ve svém souhrnu vedou soud k závěru, že společnost , anonymizováno, žalobci postoupila pohledávku vůči žalovanému na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalovaný obdržel žalovanou částku bez právního důvodu a vzniklo u něho bezdůvodné obohacení ve výši , částka, . Žalovaný nevrátil ani po výzvě žalobce částku , částka, .21. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:22. Žalobce neprokázal, že žalovaný akceptoval smlouvu o úvěru, neboť z předložených listinných důkazů nelze určit, zda tuto smlouvu o úvěru, jakou úvěrovou smlouvu s podmínkami žalovaný akceptoval. Soud provedl pouze předložené listinné důkazy žalobcem, které jim tvrzené skutečnosti ohledně vzniku nároku na vrácení úvěru nebyly prokázány. Bylo prokázáno, že žalovaná částka byla zaslána žalobcem na účet žalovaného.23. Soud v průběhu řízení dospěl k závěru, že byly splněny předpoklady stanovené zákonem ke vzniku bezdůvodného obohacení na straně žalovaného dle § 2991 odst. 1, 2 o.z., neboť žalobce – věřitel přenechal dlužníkovi žalovanému určité množství věcí druhově určených (peníze) k volnému nakládání bez právního důvodu ve výši , částka, a žalovaný nevrátil částku , částka, a proto rozhodl, jak je uvedeno ve výrokové části pod bodem I.24. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.25. Příslušenství pohledávky bylo žalobci přiznáno v souladu se žalobou, neboť žalovaný, ač byl upomínkou vyzýván, žalobci částku neuhradil a dostal se do prodlení dle § 1970 občanského zákoníku občanského zákoníku. Den prodlení byl stanoven jako den následující po dni, ke kterému mělo být plněno, kdy měla být uhrazena celá dlužná částka tedy den následující, tj. ke dni , datum, . Výše úroků z prodlení byla stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.26. O nákladech řízení v předmětné věci bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 věty prvé občanského soudního řádu, podle kterého soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo bránění práva účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.27. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu soud přiznal náklady řízení v plné výši , částka, . Náhrada nákladů řízení představuje soudní poplatek ve výši , částka, , náklady právního zastoupení 3 úkony á , částka, dle § 14b odst. 1 vyhl. 177/1996 Sb., 3x režijní paušál á , částka, dle § 14b odst.5 vyhl. 177/1996 Sb., DPH ve výši 21 %.28. Dle § 160 odst. 1 věty prvé soud stanovil lhůtu k plnění v zákonné lhůtě v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.