74 C 116/2025-20 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Manželé se společným návrhem domáhali rozvodu manželství s odůvodněním, že jejich manželství již přestalo plnit svoji funkci, více než šest měsíců spolu nežijí jako manželé a netvoří manželské resp. rodinné společenství. Manželé uvedli, že z manželství se nenarodily žádné děti.2. Dle článku 3 písm. a), i) nařízení Rady (EU) č. 2019/1111 ze dne 25. června 2019 o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí (dále jen „nařízení Brusel II ter“), jsou ve věcech týkajících se rozvodu, rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné příslušné soudy toho členského státu, na jehož území mají manželé obvyklé bydliště.3. Dle článku 3 písm. a), i) nařízení Brusel II ter, je Okresní soud v Ústí nad Labem soudem příslušným k projednání věci, když oba manželé, kteří podali návrh na rozvod, mají v České republice obvyklé bydliště, když oba manželé mají svůj obvyklý pobyt v obvodu Okresního soudu v Ústí nad Labem.4. Mezi manžely jsou shodná následující právně významná tvrzení, prokázaná výpověďmi obou manželů, jež pokládá soud za závěr o skutkovém stavu: Manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, v , Anonymizováno, . Z manželství se nenarodily žádné děti. Manželé netvoří manželské společenství po dobu 2 měsíců, ani jeden z manželů nechce společenství obnovit. Příčinu rozvratu manželé spatřují v citovém odloučení manželů, ve vzájemných neshodách a ve ztrátě důvěry.5. Dle § 50 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, rozvod manželství se řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení.6. Dle § 49 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem.7. Dle § 49 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, je právem rozhodným právo České republiky, neboť manželé jsou občany různých států (manželka – Slovenské republiky, manžel – Marockého království), když však oba manželé mají obvyklý pobyt v České republice.8. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.9. Podle § 755 odst. 3 o. z. mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.10. V posuzovaném případě ze shodných tvrzení účastníků vyplývá, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu jako manželé nežijí ve smyslu ustanovení § 758 o. z., jelikož netvoří manželské společenství, ani jeden z manželů nechce manželské soužití obnovit a v manželství setrvat.11. Jelikož byly splněny všechny podmínky ustanovení § 755 o. z., soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje v citovém odloučení manželů, ve vzájemných neshodách manželů a ve ztrátě důvěry mezi manželi.12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.