ECLI: ECLI:CZ:OSUL:2025:77.C.154.2025.1 Datum: 2025-07-07 Předmět: o zaplacení 25 370,80 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 87 z. č. 262/2006 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2 z. č. 257/2016 Sb."] ["postoupení pohledávky""notářský zápis""smlouva o úvěru"]
O co šlo: o zaplacení 25 370,80 Kč s příslušenstvím (["§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 87 z. č. 262/2006 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2 z. č. 257/2016 Sb."])
1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení dluhu vyplývajícího ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, mezi společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, , registrované ve , Anonymizováno, , jednající v ČR prostřednictvím , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále též „, Anonymizováno, “), jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným. Žalovaný čerpal na základě smlouvy úvěr ve výši 25 627 Kč, které se zavázal vrátit ve splátkách. Od , Anonymizováno, , Anonymizováno, byl žalovaný v prodlení s hrazením splátek, předchůdkyně žalobkyně, na niž byla pohledávka za žalovaným postoupena, s účinností k , datum, odstoupila od smlouvy a vyzvala žalovaného k úhradě. Uplatněný nárok sestává z nesplacené jistiny 19 148,05 Kč, řádných úroků (3 848,20 Kč), úroku z prodlení (2 102,55 Kč), poplatků (272 Kč), z dále běžícího úroku a dále běžícího úroku z prodlení.2. Žalovaný se nevyjádřil a zůstal nečinný.3. Soud nařídil jednání na den , datum, a účastníky k němu řádně a včas předvolal. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila. Neúčastí na jednání, na něž žalobkyně byla řádně předvolána, se žalobkyně dobrovolně připravila o případné dobrodiní poučení ve smyslu § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též „o. s. ř.“). Žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 o. s. ř., v nepřítomnosti účastníků, vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů.4. Soud má z žalobkyní tvrzených skutečností za prokázané následující.5. , Anonymizováno, a žalovaný se , datum, mj. dohodli, že , Anonymizováno, poskytne žalovanému úvěr v částce 25 627 Kč na financování nákupu výpočetní techniky u prodejce , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., za což žalovaný uhradí žalobkyni ve 48 měsíčních splátkách částku 40 944 Kč, dohodli se také na dalších podmínkách úvěru včetně roční úrokové sazby 25,23 % (zjištěno z žádosti/smlouvy o klasickém úvěru č. , hodnota, ). , Anonymizováno, poskytla žalovanému úvěr ve výši 25 627 Kč převodem na účet prodejce dne , datum, (zjištěno ze smlouvy, dále z transakční historie k úvěru č. , hodnota, ). Ze společností , Anonymizováno, generované transakční historie dále plyne, že žalovaný celkem na dluh celkem uhradil 16 490 Kč. , Anonymizováno, se s žalobkyní dne , datum, dohodla na postoupení předmětné pohledávky za žalovaným na žalobkyni s účinností k , datum, (zjištěno z notářského zápisu sepsaného dne , datum, notářem , tituly před jménem, , jméno FO, pod sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ). O pravosti a pravdivosti výše uvedených žalobkyní předložených provedených listinných důkazů soud neměl v řízení důvod pochybovat.6. Žalobkyně dále poměrně neurčitě a nekonkrétně tvrdila, že , Anonymizováno, před uzavřením smlouvy ověřila úvěruschopnost žalovaného. K tomu předložila protokol o prověření úvěruschopnosti klienta pro úvěry převzaté od , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , zjevně přitom vycházela z údajů uvedených žalovaným v žádosti o úvěr/smlouvě, z nichž plyne, že žalovaný je svobodný, nemá vyživované dítě, bydlí v nájmu, je od , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zaměstnán jako dělník/řemeslník/opravář ve společnosti , Anonymizováno, , adresa, ,, IČO , IČO, , má čistý měsíční příjem 28 489 Kč, celkové náklady domácnosti 9 600 Kč, finanční závazky (splátky úvěrů apod.) 5 500 Kč. V protokolu o prověření úvěruschopnosti se dále uvádí, že banka počítala s celkovými příjmy 28 489 Kč, které klient uvedl, avšak z ničeho neplyne, že by je ověřovala. Dále banka měla ověřit splátkovou morálku z CBCB a měla ověřit, že žalovaný nebyl v aktivním insolvenčním řízení (ani to neprokázala). Především však podle protokolu banka zjistila, že klient měl v době žádosti poskytnuté úvěry s celkovými splátkami 10 202 Kč, přestože v žádosti uvedl splátky ve výši 5 500 Kč. Banka dospěla k závěru, že nové splátkové zatížení by činilo 11 123 Kč, po odečtení splátkového zatížení od příjmů klientovi mělo zbýt 17 366 Kč na pokrytí životních nákladů. Z žalobkyní předloženého „zoznamu splátok úveru“ (č. l. 21 spisu) vyplývá jen to, že sama žalobkyně klasifikuje předmětný úvěr jako ztrátový. Žalobkyně neprověřila tvrzené příjmy ani tvrzené výdaje (mimo splátek), neuvedla, jak se vypořádala s tím, že žalovaný zjevně uvedl v žádosti nepravdivé údaje o výši svých pravidelných splátek, což samo o sobě bez dalšího muselo vést k pochybnostem o schopnosti žalovaného splácet další úvěr. Jelikož se žalobkyně z jednání omluvila, připravila se dobrovolně o dobrodiní poučení ve smyslu § 118a o. s. ř., a připravila se o možnost přesvědčivě soudu vysvětlit, jak , Anonymizováno, dospěla k závěru o úvěruschopnosti žalovaného.7. Soud učinil tento skutkový závěr. , Anonymizováno, a žalovaný se dne , datum, dohodli na poskytnutí úvěru v částce 25 627 Kč. Ten byl žalovaným čerpán dne , datum, . Žalovaný na dluh uhradil toliko 16 490 Kč. , Anonymizováno, a žalobkyně se dohodly na postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Žalobkyně tvrdila, že , Anonymizováno, před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, dostatečně přesvědčivě to však neprokázala.8. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.9. , Anonymizováno, a žalovaný coby spotřebitel uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem, jednalo se o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném k , datum, (dále též „ZSÚ“), kterýžto zákon je tak na věc nutno aplikovat.10. Poskytovatel úvěru je podle § 86 odst. 1 ZSÚ povinen před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. V předmětné věci žalobkyně neprokázala, že by , Anonymizováno, splnila povinnosti podle § 86 odst. 1 věty druhé ZSÚ, když především nevysvětlila, z jakého důvodu , Anonymizováno, považovala tvrzení žalovaného o jeho finanční situaci za spolehlivá a dostatečná, tím spíše, pokud , Anonymizováno, sama zjistila, že žalovaný uvedl nepravdivé informace o svém splátkovém zatížení, resp. když neprokázala, že , Anonymizováno, disponovala jinými zdroji k ověření příjmů a výdajů žalovaného. , Anonymizováno, nemohla dle soudu na základě předložených údajů dospět k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Úvěrová smlouva je proto podle § 87 odst. 1 neplatná, přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu. Jedná se o neplatnost absolutní ve smyslu § 588 o. z. Takové nesplnění povinnosti poskytovatelem úvěru totiž odporuje citovanému ustanovení zákona o spotřebitelskému úvěru a současně zjevně narušuje veřejný pořádek, neboť poskytování úvěrů bez prověření úvěruschopnosti spotřebitelům, kteří nejsou schopni tyto včas splácet, může vést k jejich dalšímu zadlužování a konečnému zachycení do sítě státem zajištěného systému sociální podpory, což má pak negativní dopad na celou společnost a je ve zjevném rozporu se zájmem na ekonomicky zdravé a solventní společnosti a jejích členech.13. , Anonymizováno, podle absolutně neplatné smlouvy žalovanému dle provedených důkazů poskytla peněžní prostředky v částce 25 627 Kč. Z této částky bylo žalovaným uhrazeno 16 490 Kč. Žalovaný, jenž se o 25 627 Kč obohatil na úkor , Anonymizováno, , je tedy povinen dosud nevrácenou částku 9 137 Kč žalobkyni, na niž byla pohledávka za žalovaným podle § 1879 a násl. o. z. postoupena, vrátit podle § 87 odst. 1 věty třetí ZSÚ v době přiměřené jeho možnostem. S ohledem na procesní pasivitu žalovaného soudu nezbylo než určit dobu přiměřenou možnostem žalovaného vlastní úvahou vyvažující práva a povinnosti obou stran sporu. Za takovou dobu soud v předmětné věci, s přihlédnutím k výši dluhu, shledal dobu 60 dnů od právní moci rozsudku. V rozsahu o zaplacení částky 9 137 Kč je tedy žaloba důvodná a soud jí proto vyhověl.14. Ve zbývajícím rozsahu je, jak bylo osvětleno výše, žaloba pro absolutní neplatnost uzavřené smlo