5 C 379/2022-12 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

Manžel se návrhem domáhal rozvodu manželství a manželka se při jednání k jeho návrhu připojila. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne 16.8.1980. Ze shodných vyjádření obou stran soud zjistil, že manželství fungovalo s běžnými problémy asi do roku 2010, kdy se začali navzájem odcizovat, když důvod odcizení definuje manžel jako rozdílnost povah, názorů a představ o fungování rodiny, zatím co manželka hovoří o mimomanželském vztahu, ze kterého se narodil syn. Manžel v rámci své účastnické výpovědi potvrdil, že před 10ti lety se mu skutečně syn narodil, ačkoliv jinak popírá mimomanželské vztahy. Soud výpovědi manžela neuvěřil. Vychází z toho, že vzájemné odcizení v době před 10ti lety bylo právě důsledkem jednání manžela, ze kterého se narodilo nemanželské dítě, a z toho, že od té doby manželství neplní své funkce, manželé žili v podstatě vedle sebe, nevedli společnou domácnost, společně nehospodařili a intimně nežili. Situace vyvrcholila na Velikonoce 2022, kdy se manžel ze společného bydliště i odstěhoval. Soud tedy dovodil, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, a proto soud proto manželství účastníků rozvedl, a to podle ust. § 755 odst. 1 obč. zák., když neshledal žádné důvody, pro které by manželství být rozvedeno nemohlo (§ 755 odst. 2 a 3 občanského zákoníku). Jako příčinu rozvratu manželství soud zjistil mimomanželské vztahy manžela a na to navazující odcizení mezi manžely. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 23 z.ř.s.