310 C 12/2022-110 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí
ECLI: ECLI:CZ:OSUO:2023:310.C.12.2022.1 Datum: 2023-07-19 Předmět: zaplacení 150 000 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb."] ["soukromá listina""smlouva o zápůjčce""postoupení pohledávky""zastavení exekuce / výkonu rozhodnutí"]
O co šlo: zaplacení 150 000 Kč s příslušenstvím (["§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb."])
Žalobce se po žalovaném domáhal žalobou podanou dne 7.12.2022 zaplacení částky 150 000 Kč s příslušenstvím s tím, že dne 26.6.2017 byla mezi společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , coby zapůjčitelem, a žalovaným, coby vydlužitelem, uzavřena smlouva o zápůjčce, jejímž předmětem byla zápůjčka peněžních prostředků ve výši 1 250 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit zapůjčiteli nejpozději do 30.6.2022. V druhém odstavci čl. II. smlouvy o zápůjčce bylo ujednáno, že vydlužitel uhradí zapůjčiteli smluvní úroky v sazbě 1 % p.m. (měsíčně), tj. 12 500 Kč, přičemž smluvní úrok je splatný vždy do konce kalendářního měsíce za příslušný měsíc, počínaje červencem 2017 (převodem na bankovní účet zapůjčitele). Ze strany žalovaného nebylo na výše uvedený smluvní úrok ničeho hrazeno. Dne 10.2.2021 byla mezi výše uvedenou společností , právnická osoba, . coby postupitelem a žalobkyní coby postupníkem uzavřena smlouva o postoupení pohledávky, na základě níž byla na žalobkyni postoupena část pohledávky vzniklé z titulu výše uvedené smlouvy o zápůjčce, přičemž předmětem postoupení byla část pohledávky představující nezaplacené smluvní úroky za období leden 2020 až prosinec 2020 ve výši 12 500 Kč za každý měsíc, tedy celkem 150 000 Kč (12 x 12 500 Kč). Dne 21.11.2022 odeslal žalobce žalovanému předžalobní výzvu k plnění v souladu s ust. § 142a odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, kterou mu jednak prokázal postoupení pohledávky a dále jej vyzval k zaplacení částky ve výši 150 000 Kč, coby nezaplacených smluvních úroků za období leden roku 2020 – prosinec roku 2020.Žalovaný se žalobou nesouhlasil, ve vyjádření uvedl, že nárok uplatněný žalobou neuznává, a to ani z části. Jednání žalobce vnímá vysloveně jako účelové. Žalovaný a pan , jméno FO, , který jednal za rozličné společnosti ze svého portfolia (, právnická osoba, , , Jméno žalobce, ., , právnická osoba, .) spolu v minulosti uzavírali smlouvy o zápůjčce, těchto smluv bylo vícero. Všechny tyto společnosti reálně pan , jméno FO, ovládá, byť v některých z nich jako statutární orgán figurovala a stále figuruje jeho manželka , jméno FO, (dříve , jméno FO, ). Všechny tyto smlouvy o zápůjčce znějí na shodnou částku zápůjčky, přičemž se týkaly toho, že žalovaný potřeboval půjčit a pan , jméno FO, mu finanční výpomoc, jako jeho tehdejší nejlepší přítel, přislíbil. Žalovaného by nenapadlo, že mu pan , jméno FO, nejen nepůjčí, ale peníze z neexistujících zápůjček bude ještě takovýmto způsobem uplatňovat. Zápůjčka je však reálným kontraktem a nevzniká pouhým uzavřením smlouvy, ale faktickým předáním peněz. K předání peněz nikdy nedošlo, čehož si je pan , jméno FO, , resp. společnost , právnická osoba, . i společnost , Jméno žalobce, ., které jsou s jeho osobou úzce propojeny, vědom. Pro vysvětlení celého kontextu žalovaný nejprve odkázal na průběh řízení, které bylo vedeno u nadepsaného soudu pod sp. zn. 10 C 44/2020 (především na rozsudek ve věci a protokol z jednání) a dále na navazující řízení vedené u Krajského soudu v Hradci Králové – pob. v Pardubicích pod sp. zn. 23 Co 3/2021 (žalovaný opět odkazuje především na rozsudek odvolacího soudu). Již v tomto řízení žalovaný avizoval, že se společnostmi, které ovládal , jméno FO, , uzavřel větší množství smluv o zápůjčce, nicméně slíbené prostředky neobdržel ani jednou. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že podaná žaloba nebyla po právu, neboť společnost , právnická osoba, prostřednictvím pana , jméno FO, žalovanému žádné finanční prostředky neposkytla. S neexistující zápůjčkou, jež byla předmětem předchozích řízení, byla spojena zástava. Protože nevznikla zápůjčka, nemohla platně vzniknout ani zástava. Namísto toho, aby pan , jméno FO, respektoval soudní rozhodnutí, odmítal svolit k výmazu zástavy z katastru nemovitostí, a žalovaný se tak obracel na nadepsaný soud, který o neexistenci zástavy rozhodl rozsudkem. Proti rozsudku brojil pan , jméno FO, odvoláním, mimo jiné z důvodu toho, že v mezidobí pohledávku postoupila jeho společnost , právnická osoba, na společnost , Jméno žalobce, . (nynějšího žalobce). Následně se snažil mařit odvolací řízení tím, že mělo dojít k postoupení zase zpět, což však odvolací soud neuznal jako důvod pro odročení jednání a snahu o další obstrukce v rozsudku odvolacího soudu podrobně rozvedl. V mezidobí ještě společnost , právnická osoba, postoupila neexistující pohledávku žalovanou ve shora uvedeném řízení (10 C 44/2020) na společnost , Jméno žalobce, ., a to zřejmě s úmyslem obcházet překážku věci rozsouzené. Společnost , Jméno žalobce, . následně pohledávku uplatnila novou žalobou u nadepsaného soudu. Soud prvého stupně řízení pro překážku věci pravomocně rozsouzené zastavil, tento postup potvrdil i soud odvolací (řízení bylo vedeno pod sp. zn. 5 C 480/2021 u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí a následně u Krajského soudu v Hradci Králové – pob. Pardubice pod sp. zn. 22 Co 172/2022). Žalovanému vzniklo v důsledku úspěchu ve sporech uvedených v tomto vyjádření vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce však na svou povinnost nahradit náklady řízení rezignoval a všechny částky jsou vymáhány v exekučních řízeních. Podle názoru žalovaného je jediným důvodem, pro který žalobce podal nyní projednávanou žalobu, tvrzený zánik pohledávky vymáhané v exekuci jednostranným zápočtem, jímž argumentuje právě v exekučním řízení. Žalovaný si samozřejmě vyčítá, že panu , jméno FO, věřil, a ve smlouvě o zápůjčce potvrdil převzetí finančních prostředků, ačkoliv je reálně nepřevzal a v té době předpokládal, že mu budou panem , jméno FO, teprve poskytnuty. To však neznamená, že by společnosti panem , jméno FO, ovládané mohly dokola uplatňovat neexistující nároky. Žalovaný považuje za nutné zmínit, že žádná z výše uvedených společností neplní své zákonné povinnosti, a do Sbírky listin vedené rejstříkovým soudem nezakládá povinně zveřejňované dokumenty (konkrétně společnost , právnická osoba, . coby tvrzený původní věřitel nezaložila do Sbírky listin účetní závěrku za posledních 10 let; společnost , Jméno žalobce, . coby žalobce za posledních 7 let). Společnosti reálně dle názoru žalovaného nevykazují žádnou činnost a v době poskytnutí údajných zápůjček ani nedisponoval původní věřitel takovými aktivy, aby mohl zápůjčku v tvrzené výši poskytnout.Z účastnické výpovědi žalovaného soud zjistil, že smlouvu o zápůjčce ze dne 26.6.2017 podepsal. S panem , jméno FO, se zná asi 15 let, ne-li 20, nikdy spolu nevlastnili žádnou společnost. Částka 1 250 000 Kč mu nebyla nikdy předána. Smluv bylo několik. , jméno FO, mu vždycky řekl, že doklad o zápůjčce roztrhal, tak podepsal další smlouvu a pan , jméno FO, mu slíbil, že mu to dá. , jméno FO, důvěřoval, nepamatuje se, proč to dělali tímto způsobem. Neobdržel od původního zapůjčitele , právnická osoba, . oznámení o tom, že pohledávka byla postoupena. Byl ve špatné finanční situaci, když jsem tyto smlouvy uzavíral, bylo to v roce 2017.Ze svědecké výpovědi , právnická osoba, soud zjistil, že s žalovaným se zná od svých 15 či 17 let. Pokud je mu předložena k nahlédnutí smlouva na čl. 5, tak tuto uzavírala se žalovaným jeho manželka a on mu ty peníze předával. Jednalo se o jedinou smlouvu o zápůjčce, kterou společnost , právnická osoba, . se žalovaným uzavřela. Peníze žalovanému předával v první polovině roku 2017. Nedokáže přesně říct, kdy, je to již dlouho. Peníze pocházely z firmy , právnická osoba, . Většinou to bylo z pokladny firmy, není si jistý, jestli něco vybíral z účtu. Zápůjčka byla vedena v účetnictví, rovněž firmy , právnická osoba, . Pokud předložil smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 10.2.2021 založenou na čl. 6, tak tuto předložil soudu omylem, správná je smlouva, která je založená na čl. 65, kterou posléze soudu předložil, kde jsou uvedeny úroky leden – prosinec roku 2020. V současné době nepůsobí v žádné firmě, tyto firmy již nepotřebuje. Nikdo nebyl u toho, když peníze žalovanému předával. Celá záležitost se zápůjčkou proběhla již před 6 lety, na zápůjčku poskytl žalovanému více plateb, nevybaví si přesně, kolik těch plateb bylo, ale mohlo jich být tak 5 – 10. Peníze předával žalovanému na různých místech, bylo to u něho doma v , adresa, nebo třeba i v , adresa, . V té době se žalovaným kamarádili, viděli se několikrát do týdne. Nikdy se nestalo, že by žalovaný si stěžoval, že peníze neobdržel. Má za to, že v účetnictví je založena jen smlouva jako účetní doklad. Neví, zda si mezi sebou psali nějaké potvrzení. , jméno FO, , právnická osoba, . se zabývala v době zápůjčky nákupem a prodejem firem. Zisky v té době neví, ale jen základní kapitál byl 2 000 000 Kč. Myslí, že tato záležitost bude v daňovém přiznání, nepamatuje se. Proč nezakládali účetní závěrku do obchodního rejstříku, tak to bylo z důvodu ochrany soukromí.Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 26.6.2017 soud zjistil, že dne 26.6.2017 byla mezi společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , coby zapůjčitelem, a žalovaným, coby vydlužitelem, uzavř